Bolest obvykle sama odezní do týdne. Pokud přetrvává déle, je jednostranná, doprovázená otokem, horečkou nebo uvolněným zámečkem, nečekejte a zavolejte do ordinace. Mezi typické chyby patří i to, že lidé přestanou nosit gumičky nebo si sami posunou drátek, aby tolik nebolelo. Tím si prodlouží léčbu. Vydržet pár dní nepohodlí je menší problém než roky navíc v rovnátkách.
Mezi prvními signály, které by rodiče neměli přehlížet, patří dýchání ústy, chrápání v noci, kousání do tváře při jídle, opožděné vypadávání mléčných zubů nebo naopak jejich předčasná ztráta. Varovným znakem je i to, když dítě při skusu nedokáže položit horní a dolní řezáky na sebe, případně když se horní zuby zakusují příliš vzadu. Tyto nálezy se často zhoršují s růstem čelisti, proto se nevyplácí čekat, až „to samo přejde”.
Typické chyby, které lidé dělají: nechávají aligner v ústech i při pití sladkých nápojů, čistí ho obyčejnou pastou, která ho poškrábe, nebo ho nasazují na zuby bez vyčištění. Další častou chybou je nošení aligneru déle, než je nutné – pokud ho máte v ústech i při jídle, hrozí, že se pod něj dostanou zbytky potravy a vznikne kaz. Stejně problematické je i to, když aligner nasadíte na mokré zuby – vlhkost pod ním podporuje růst bakterií.
Jak probíhá léčba v jednotlivých fázích U předškolních dětí se používají snímatelné aparáty, jejichž cílem je usměrnit růst čelisti a odstranit návyky, jako je sání palce nebo postavení jazyka. U školáků se často přistupuje k pevným rovnátkům na přední zuby, která řeší rotace a mezery. V období dospívání, kdy ještě probíhá růst, lze využít i extraorální tahy nebo funkční aparáty k posunu celé čelisti. Každá fáze má jiný cíl a jinou spolupráci dítěte – u snímatelných aparátů je klíčová nošení alespoň dvacet hodin denně, jinak léčba nefunguje.
První faktor je složitost vady. Lehké stěsnání nebo drobná mezera se řeší výrazně rychleji než velký skus, obrácený skus, hluboký skus nebo chybějící zuby. Zásadní je také věk: u dětí a dospívajících se kost ještě vyvíjí a zuby se posouvají snadněji, u dospělých je pohyb pomalejší a častěji vyžaduje delší fázi dokončování. Ortodontista proto vždy nejdřív stanoví diagnózu ze snímků a modelů a teprve potom odhadne časový plán.
Samotné nasazení rovnátek není konečná fáze. Po jejich sejmutí následuje retenční období, kdy se zuby snaží vrátit do původní polohy. Retenční aparát, ať už pevný drátek zezadu zubů nebo snímatelná fólie, je potřeba nosit přesně podle pokynů ortodontisty. Vysazení retence příliš brzy je nejčastější důvod, proč se vada vrátí a léčba se musí opakovat.
Před koupí si hlavici prohlédněte, zda má zaoblené hrany a jemná vlákna, a zda se dá intenzita snížit. Pokud nosíte pevná rovnátka, poraďte se s ortodontistou nebo dentální hygienistkou – někteří doporučují konkrétní typ pohonu, jiní upřednostňují klasický kartáček s úzkou hlavicí. Cena se odvíjí od typu pohonu, počtu nástavců a dostupnosti náhradních hlavic. Než zaplatíte, ověřte, že hlavice pro daný model seženete běžně a dlouhodobě. Levnější kartáček s drahými nebo nedostupnými hlavicemi vás nakonec vyjde dráž než dražší model s levným příslušenstvím.
Praktický postup: nejprve si u ortodontisty vyžádejte podrobný rozpis plánované léčby včetně kódů výkonů. S tímto dokumentem pak kontaktujte svou pojišťovnu a písemně se zeptejte, co konkrétně uhradí. Nezapomeňte, že některé výkony mohou být hrazeny jen jednou za život nebo jen do určitého věku. Pokud pojišťovna úhradu zamítne, můžete se odvolat – často stačí doložit zdravotní nezbytnost léčby.
První ortodontická prohlídka patří do období, kdy dítěti začínají prořezávat stálé zuby, obvykle kolem šestého až sedmého roku. V tomto věku ještě není potřeba nasazovat rovnátka, ale ortodontista dokáže odhalit vady, které se dají řešit jednoduše a včas. Pokud se prohlídka odkládá až do puberty, řada problémů se už musí řešit složitější cestou a někdy i extrakcí zubů.
Fixní rovnátka fungují tak, že na zuby působí stálou silou, která je postupně posouvá do správné pozice. Tlak na periodontium a přestavba kosti se prakticky vždy projeví citlivostí až bolestí. Nejde tedy o selhání léčby ani o chybu ortodontisty. Bolest je normální součást procesu a obvykle přichází ve vlnách: první dva až tři dny po nasazení, pak po každém utažení oblouku nebo výměně drátku.
První dny bývá nejcitlivější samotný tlak na zuby. Pomáhá chladit, ne hřát. Studený obklad přes tvář nebo kostka ledu v ústech (bez kousání) ztlumí zánětlivou reakci v dásni. Na pití volte vodu a neslazené nápoje pokojové teploty, horká káva nebo čaj citlivost spíš zhorší. Pokud lékař doporučil běžné analgetikum, užijte ho podle příbalového letáku ještě před tím, než se bolest rozjede – prevence je účinnější než hašení už rozjeté bolesti.
- ID: 428276
Be the first to review “Co dělat, když po nasazení rovnátek bolí zuby?”
Reviews
There are no reviews yet.