Posledním krokem je ochrana povrchu. Křídová barva je měkká a bez krycí vrstvy se rychle zašpiní a opotřebuje. Na nábytek, který se používá denně – židle, stůl, komoda – naneste vosk nebo transparentní lak. Voskem získáte matný, přirozený vzhled, ale povrch je náchylnější na vlhkost. Lak je odolnější, může však změnit odstín a přidat lesk. Před aplikací na celou plochu vyzkoušejte ochranu na malém místě, které není vidět.
Pro podlahu se hodí lano o průměru alespoň 8 mm, lépe 10–14 mm. Tenčí lano se při šlapání rozjíždí a vytváří mezery. Rozhoduje materiál: sisal a manila jsou pevné a matné, ale nasákavé a špatně se čistí. Juta je měkčí, levnější a rychleji se vymačká. Bavlněné lano je příjemné na bosou nohu, ale v mokrém prostředí plesniví. Pro koupelnu nebo kuchyň volte lano s jádrem z polypropylenu, které vlhkost nevsakuje.
Podlaha rozhoduje o tom, jestli se tam bude sedět příjemně, nebo ne. Betonová dlažba v létě pálí a v zimě studí. Řešením není koberec, ten navlhne a zplesniví. Použijte dřevěné rošty nebo venkovní dlaždice na plastových podložkách. Ty zvednou povrch nad beton, voda pod nimi proteče a nehromadí se. Pokud je balkon panelový, zkontrolujte, jestli dlažba nezatěžuje příliš jednu stranu. Těžké květináče s hlínou patří ke zdi, ne doprostřed desky.
Důležité je myslet na větrání. Koupelna bez skříně je náchylnější k vlhkosti, protože věci nemají kde schnout. Nechte mezi předměty mezery, nepěchujte ručníky do sebe a po každém použití vytřete podlahu. Pokud máte okno, větrejte krátce a intenzivně. Bez okna použijte odsavač nebo alespoň otevřené dveře. Vlhkost je největší nepřítel úložných řešení – dřevo nabobtná, kov zreziví a textil zplesniví.
Další častá chyba je přetírání bez zkušebního vzorku. Každá barva vypadá na dřevě jinak než na vzorníku. Udělejte zkoušku na spodní straně desky nebo na zbytku materiálu a nechte zaschnout. Také počítejte s tím, že křídová barva zvýrazní texturu dřeva, což je někdy žádoucí, jindy rušivé. U nábytku z dýhy nebo lamina může dojít k bobtnání, pokud se dostane vlhkost do spojů. Pracujte v suchém prostředí a nepřetírejte hrany příliš silně. Pokud se barva po zaschnutí zdá příliš světlá, druhá vrstva obvykle stačí. A když se objeví drobné vady, přebruste je a místo znovu přetřete, není nutné dělat celý kus znovu.
Začněte tím, jak prostor skutečně používáte. Změřte šířku a hloubku plochy a zakreslete, kudy vede cesta ke vchodu, kde jsou okna a dveře a kam dopadá slunce během dne. Většina předzahrádek je orientovaná na sever nebo do stínu, což bývá výhoda i past. Stín znamená méně vysychání, ale také méně květů. Zjistěte, jestli kolem procházejí lidé a psi, a podle toho naplánujte, kam umístit rostliny, které potřebují klid. Teprve potom kreslete. Papírový plán s rozměry a světovými stranami vám ušetří nejvíc peněz i zbytečné práce.
Starý nábytek nemusí skončit na skládce ani v garáži. Křídová barva na dřevo, lamino nebo kov vytvoří matný, sametový povrch, který dobře kryje a snadno se opravuje. Na rozdíl od běžného laku nevyžaduje téměř žádné broušení a zaschne rychle. Její nevýhoda je stejně výrazná jako výhoda: bez kvalitní ochranné vrstvy se snadno ošoupává a špiní. Proto se hodí spíš na nábytek, který se nepoužívá denně, nebo na kusy, které stejně přetřete voskem či lakem.
Příprava rozhoduje o tom, jestli barva vydrží Než sáhnete po plechovce, prohlédněte povrch. Mastnota, prach a starý vosk brání přilnutí. Odmašťte lihem nebo mýdlovou vodou a nechte uschnout. Lesklý lak nebo lamino zdrsněte jemným brusným papírem, stačí přejet, ne brousit do dřeva. Uvolněné spoje slepte a chybějící dýhu doplňte tmelem. Díry po hřebících zatmelte a přebruste. Křídová barva dobře kryje, ale nerovnosti nevyhladí, spíš je zvýrazní. Pokud potřebujete výraznější změnu, použijte nejdřív základní barvu nebo mořidlo.
Nejčastější chyba je nedostatečná ochrana. Křídová barva sama o sobě není odolná proti vodě ani otěru. Na jídelní stůl, kuchyňskou linku nebo židli proto naneste vosk nebo polyuretanový lak. Voskový povrch je příjemnější na dotek, ale méně odolný, lak je tvrdší, může však mírně změnit odstín. Před použitím nábytku nechte vše vytvrdnout alespoň týden. Během této doby povrch netlačte, nepokládejte na něj horké předměty a neotírejte mokrým hadrem.
Nanášejte tenké vrstvy. Silná vrstva zasychá dlouho, stéká a po čase praská. Štětcem nebo válečkem přejíždějte stejným směrem, dokud barva nezačne táhnout. Mezi vrstvami nechte dvě až čtyři hodiny, u vlhkého počasí déle. Dvě vrstvy obvykle stačí, u tmavého podkladu mohou být tři. Pokud se objeví chloupky ze štětce, přebruste je jemným papírem a přetřete. Na detaily a hrany používejte menší štětec, na velké plochy širší. Barvu neřeďte vodou, pokud k tomu výrobce přímo nevybízí, jinak ztratí krycí schopnost.
- ID: 430837


Reviews
There are no reviews yet.