Tymián patří mezi bylinky, které zvládne vypěstovat i ten, kdo si na zahradě moc nevěří. Není náročný na půdu ani na zálivku, ale nesnáší dvě věci: přemokření a přesazování s holými kořeny. Pokud mu dáte slunné místo a propustný substrát, vydrží na jednom stanovišti několik let a budete z něj sklízet skoro pořád. Naopak ve stínu a v těžké jílovité zemi rychle žloutne, chytá plíseň a uhnívá.
Kopr, petržel, pažitka, kerblík, řeřicha a koriandr zvládnou přímý úložné prostory v malém bytěýsev bez problémů. Mají rády chladnější půdu a přesazování snášejí špatně, protože mají křehký kořenový systém. Vysévejte je přímo na stanoviště od konce března do května, podle toho, jak se půda prohřeje. Řádek udělejte mělký, asi jeden až dva centimetry, semena rozprostřete řídce a po vzejití je protrhněte na vzdálenost, kterou uvádí obal. Právě příliš hustý výsev je nejčastější začátečnická chyba. Rostliny si pak konkurují o vodu i živiny a nikdy pořádně nezesílí.
Na zimu venkovní tymián nezakrývejte fólií, ale chvojím nebo suchým listím. Fólie zadržuje vlhkost a pod ní rostlina plesniví. V květináči na balkoně je riziko promrznutí kořenů větší – obalte nádobu jutou nebo ji přeneste barvy stěn do obýváku chladné, ale bezmrazé místnosti. Pokud listy v zimě ztmavnou a změknou, většinou jde o přemokření, ne o mráz. Řez na jaře provádějte až po posledních mrazech, koncem března nebo v dubnu. Starší, vyholené rostliny je lepší nahradit řízky než je zachraňovat hlubokým střihem.
Připravte si malé květináče nebo truhlíky s lehkou, propustnou směsí. Osvědčuje se smíchat rašelinu s pískem nebo perlitem v poměru přibližně jedna ku jedné. Směs předem navlhčete, ale nenechte vodu stát v podmisce. Do každého květináče zapíchněte dva až tři řízky tak, aby spodní dva centimetry stonku byly v substrátu. Vzdálenost mezi nimi dodržte asi tři centimetry, aby si nekonkurovaly. Po zasazení vše lehce přitlačte a jemně zalijte.
Zaštipování se vyplatí u všech odrůd s velkými listy, ale u drobnolistých typů, jako je bazalka řecká, stačí méně zásahů. Naopak kultivary s velkými listy, například ‘Neapolitan’, reagují na zaštípnutí rychle a tvoří husté keře. Poslední zásah proveďte nejpozději čtyři týdny před předpokládaným koncem sezony, aby nové výhony do chladu vyzrály. Odštípnuté špičky nemařte: mají stejnou chuť jako listy a hodí se do salátu nebo na sušení.
Květináč na parapetu chce jiný režim než záhon V květináči je tymián náchylnější k přeschnutí i k přelití, protože objem substrátu je malý. Použijte nádobu s drenážními otvory o průměru aspoň patnáct centimetrů a na dno dejte centimetrovou vrstvu keramzitu. Substrát míchejte ze dvou dílů kvalitní zeminy a jednoho dílu písku. Zalévejte tehdy, když je povrch substrátu na dotek suchý, a to důkladně, dokud voda neproteče do podmisky. Přebytečnou vodu z podmisky vždy vylijte, jinak se kořeny udusí. Přes léto postavte květináč na balkon nebo na okno orientované na jih, v zimě ho přesuňte na světlé místo s teplotou kolem deseti stupňů.
Prvním praktickým krokem je podívat se na datum plnění nebo trvanlivosti. U bylinek platí, že čím je letopočet na obalu novější, tím vyšší je pravděpodobnost slušné klíčivosti. Petržel, pažitka nebo libeček ztrácejí klíčivost rychleji než bazalka či kopr, takže u nich má smysl hledat skutečně letošní nebo loňskou úrodu. Pokud obal žádný letopočet nenese, je to signál, že prodejce nechce, aby se o stáří vědělo.
Pro slunné stanoviště se osvědčily tymián, oregano, šalvěj, rozmarýn a bazalka. Máta a pažitka naopak potř nebo alespoň odpolední stín, jinak listy ztrácejí aroma a okraje se spálí. Rozmarýn a tymián mají rády sušší půdu, bazalka a petrželka vlhčí. Nesázejte je tedy do jednoho truhlíku bez rozmyslu, neboť zálivku budete muset přizpůsobit nejsuššímu druhu.
Začněte v momentě, kdy má sazenice alespoň tři až čtyři pravé listové páry a stonek je pevný, ne tenký a vytáhlý. To bývá zhruba tři až čtyři týdny po výsevu, u koupených sazenic po dvou týdnech aklimatizace. Špičku stonku vezměte mezi nehty palce a ukazováku nebo použijte nůžky. Stříhejte těsně nad místem, kde z paždí listů vyrážejí dva drobné pupeny — právě z nich vyrostou nové výhony. Odstraníte-li jen vrcholový lísteček, pupeny zůstanou nedotčené a rostlina se příliš nerozvětví.
Nejčastější chyba je kombinace tmavého stanoviště a časté zálivky. Druhá je sázení do běžného květinového substrátu, který drží vodu jako houba. Třetí je hnojení dusíkem – tymián po něm vytvoří bujné, ale slabé a málo aromatické listy. Kdo dodrží slunce, hrubší půdu a střídmou zálivku, bude mít tymián nejen do kuchyně, ale i na čaj při nachlazení.
- ID: 431063
Be the first to review “Zaštipovat, nebo nechat růst? Rozdíl u bazalky”
Reviews
There are no reviews yet.