Obojek rozbalte a nechte chvíli provětrat, některé jsou cítit chemií. Nasaďte ho těsně, ale ne tak, aby škrtil. Mezi obojek a krk by se měly vejít dva prsty. Přebytečný konec odstřihněte, aby na něm kočka nevisela. U štěňat a koťat použijte bezpečnostní přezku, která se při zachycení rozepne. První dny kočku sledujte – pokud se škrábe, sliní nebo je apatická, obojek sundejte a poraďte se s veterinářem.
Socializace nekončí ve třech měsících. Pokračujte v krátkých, příjemných setkáních i v dospělosti. Nové lidi zvěte domů postupně, dopřejte kotěti možnost odejít a nikdy ho nenásilte do kontaktu. Výsledkem bude sebejistá kočka, která se nebojí návštěv, nechá se vyšetřit u veterináře a sama vyhledává společnost. Právě tyto drobné každodenní návyky rozhodují o tom, jaký vztah mezi vámi a kotětem po celá léta vznikne.
Zapojte do socializace různé lidi. Kotě by mělo poznat muže i ženy, starší osoby i děti, lidi s brýlemi, kloboukem nebo hlasitým hlasem. Každý nový člověk by měl postupovat stejně: sednout si, nechat kotě přijít, nabídnout pamlsek a teprve potom se pokusit o krátký dotek. Děti je třeba vést, aby na kotě nekřičely a netahaly ho za srst. Špatná zkušenost s dítětem může způsobit plachost na celý život.
Trénink po malých krocích místo jednoho velkého stre
Dotykům se věnujte postupně. Nejprve hlaďte hlavu a tváře, později hřbet a ocas. Vyhněte se břichu a tlapkám, dokud kotě samo nezačne nabízet, že si je nechá prohlédnout. Pokud při hlazení uslyšíte vrnění, je to signál, že jste na správné cestě. Když se uši stáhnou do stran nebo se ocas prudce pohybuje, přestaňte a dejte kotěti prostor. Respekt k jeho hranicím buduje důvěru mnohem rychleji než nátlak.
Začněte na zahradě s vodítkem, i když je oplocená. Vodítko není trest, ale nástroj, který vám zajistí, že štěně nemůže odmítnout přijít a zmizet. Přivolejte ho z krátké vzdálenosti, jeden až dva metry, a okamžitě ho odměňte pamlskem nebo hrou. Cvičte jen dvě až tři minuty, několikrát denně. Důležité je, aby přivolání vždy skončilo něčím příjemným, ne návratem domů nebo koncem zábavy. Pes si rychle spočítá, že přijít k vám znamená ztrátu svobody, a přestane reagovat.
Přivolání trénujte odděleně od poslušnosti Mnoho lidí míchá dohromady přivolání, obojek, odcházení a povely jako sedni nebo lehni. To je chyba. Přivolání musí být nejjednodušší a nejvýhodnější věc na světě. Vyslovujte ho stejným slovem, klidným a veselým tónem, nikdy ne naštvaně. Pokud štěně nepřijde, neopakujte povel pětkrát. Jděte k němu, jemně ho vezměte za vodítko a veďte ho k sobě, ale bez křiku. Opakovaný povel, který pes ignoruje, ho učí, že slova jsou volitelná.
Ideální délka je taková, aby drápek při postavení na rovnou podložku dosahoval těsně k zemi, ale netlačil na ni. U světlých drápků je vidět růžová dužina, která nesmí být nikdy zkrácena. U tmavých drápků je orientace obtížnější – pomůže malá baterka přiložená ze strany, nebo postupné krájení po tenkých plátcích. Pokud si nejste jistí, raději uberte méně a za týden zopakujte.
Typická chyba je trestat štěně za to, co provedlo během vaší nepřítomnosti. Pes nespojí trest s tím, co udělal před hodinou. Pochopí jen, že se něco děje, když přijdete domů, a bude se bát ještě víc. Další častá chyba je nechat štěně samo celý den hned první týden. Stejně tak nefunguje neustálé přerušování odchodu, kdy se vracíte, protože štěně trochu zakňučelo. Tím ho učíte, že kňučení vás přivede zpět.
Psí drápky rostou neustále, podobně jako lidské nehty. V přírodě je pes přirozeně obrušuje o tvrdý povrch, ale domácí mazlíčci na parketu, trávníku nebo koberci tuto možnost nemají. Pokud drápky příliš přerostou, začnou se zatáčet do polštářků, způsobují bolest při chůzi a mohou vést k deformaci prstů. Pravidelná úprava je proto stejně důležitá jako kartáčování srsti nebo čištění zubů.
Mezi typické chyby patří přílišná ochrana a izolace. Kotě, které vidí jen jednoho člověka a jeden pokoj, se bude bát návštěv i cest. Druhým extrémem je přehnaná manipulace – neustálé nošení, buzení ze spánku a hlazení i ve chvíli, kdy kotě odchází. Třetí chybou je trestání za údajnou neposlušnost. Kotě netrestá, ale učí se vyhýbat rukám, které ho dříve bily nebo chytaly. Místo trestu použijte přesměrování pozornosti na hračku nebo pamlsek.
Na zahradě vytvořte místo, kde se děje něco skvělého. Může to být rohožka, miska s vodou nebo oblíbená hračka. Vždy, když štěně přiběhne, ho tam odměňte a nechte ho chvíli pokračovat ve hře. Tím se přivolání stane začátkem zábavy, ne jejím koncem. Postupně prodlužujte vzdálenost a přidávejte rozptýlení: nejdřív klid, potom hračka na zemi, potom jiný člověk, nakonec jiný pes za plotem. Vždy zvyšujte jen jednu obtížnost, nikdy dvě najednou.
- ID: 431107
Be the first to review “5 kroků, jak doma naučit štěně zvládat samotu”
Reviews
There are no reviews yet.