Funkcionalistické vily vznikaly ve dvacátých a třicátých letech 20. století, tedy dávno po smrti Karla IV. Přesto se o nich mluví jako o něčem, co by ho zajímalo, kdyby žil. Nejde o historický nesmysl, ale o připomínku, že kvalitní architektura se neřídí dobou, ale principy. Karel IV. byl stavebník, který rozuměl tomu, že budova má sloužit, ne jen zdobit. Funkcionalisté šli stejným směrem, jen s jinými prostředky.
Karel IV. tyto vily nikdy neviděl, ale to nevadí. Důležité je, že vy je vidět můžete. Stačí se přestat dívat na fasádu jako na obrázek a začít ji číst jako řešení. Funkcionalistická vila není muzeum, je to návod, jak bydlet jednoduše a poctivě. A to se hodí v každé době.
Malá předsíň nutí k rozhodnutím, která se jinde dají odkládat. Boty a bundy zabírají nejvíc místa, protože je používate denně a potřebujete je mít po ruce. Základem je oddělit špinavou a čistou zónu. U vchodu položte rohožku nebo plastovou vaničku na mokré boty. Zimní obuv dejte na ni, ne na podlahu. Voda, sůl a bláto jinak zůstanou na dlažbě a budete je roznášet dál do bytu.
Krytí shora a uzavřený výběh v no
Botník volí podle toho, kolik bot se v chodbě skutečně objeví během dne. Pro dva lidi stačí dvě police, pro čtyřčlennou rodinu tři. Otevřený botník bez dvířek je v úzké chodbě praktičtější, protože nezabírá prostor při otevírání. Hloubka police by měla odpovídat nejdelší botě v domácnosti, obvykle třicet až třicet pět centimetrů. Mělčí botník znamená, že boty budou vyčnívat a překážet v průchodu. Polici umístěte tak, aby mezi její horní hranou a sedákem nebo věšákem zbylo alespoň čtyřicet centimetrů, jinak se k botám nedostanete bez předklonu.
Typická chyba je zaměňovat funkcionalismus s minimalismem. Minimalismus je estetický postoj, funkcionalismus je stavební metoda. Další chyba je myslet si, že funkcionalistická vila musí být nutně bílá a kostkovaná. Není to pravda – existují i cihlové nebo omítané stavby, pokud splňují účel. Někteří si také pletou funkcionalismus s kubismem. Kubismus je o tvarosloví, funkcionalismus o uspořádání.
Jak poznat funkcionalistickou vilu a nešlápnout vedle Základní znaky jsou tři: jednoduchý tvar, účelné uspořádání a přiznané materiály. Funkcionalistická vila nemá zbytečné ornamenty, složité římsy ani dekorativní věžičky. Má obdélníkový půdorys, plochou střechu, pásová okna a často i přiznaný beton nebo cihlu. Uvnitř najdete volný půdorys – obytný prostor není rozdělený na malé komůrky, ale plyne. Když uvidíte dům, který se tváří jako hrad, není to funkcionalismus.
Papírová mapa má jednu zásadní výhodu: funguje vždy. Nevybije se, nezamrzne, nepotřebuje signál ani datový tarif. V Krkonoších, na Šumavě nebo v Beskydech se běžně stává, že mobil v hlubokém údolí ztratí signál a online podklady se nenačtou. Proto si před odchodem stáhněte offline mapu celé plánované trasy, včetně okolí pro případ nouzového obchvatu. U papírové mapy zkontrolujte měřítko a datum vydání — starší mapy mohou mít přeznačené trasy nebo zrušené značení. Pro české hory se osvědčují mapy v měřítku 1:25 000 až 1:50 000, kde jsou vidět vrstevnice i značené cesty.
Praktický tip: až budete stát před takovým domem, položte si tři otázky. Odpovídá tvar domu jeho účelu? Jsou okna tam, kde je potřeba světlo? Je vstup jasně čitelný? Pokud ano, pravděpodobně koukáte na funkcionalistickou vilu. Pokud ne, hledejte dál. Ne každá stavba z třicátých let je funkcionalistická, i když tak vypadá.
Pokud se chcete v tématu zorientovat, začněte tím, že si prohlédnete skutečné stavby. Ne dokumentaci, ne fotky na internetu, ale konkrétní domy. V Česku jich je dost – v Brně, Praze, Zlíně i menších městech. Vezměte si s sebou jen poznámkový blok a tužku. Zapište si, co vás na první pohled zarazí: jak je dům orientovaný, kde má okna, jak je velká zahrada, kde je vchod. Tyto detaily vám později pomohou pochopit, proč je stavba funkcionalistická.
- ID: 436535
Be the first to review “5 praktických řešení pro boty a bundy v malé předsíni”
Reviews
There are no reviews yet.