Nezanedbávejte ani vlhkost dřeva. I suché dřevo na povrchu může být uvnitř vlhké, pokud leželo venku. Vlhké dřevo při hoření spotřebovává teplo na odpaření vody a plamen tím ochlazuje. Přiložením vlhkého kusu do slabého plamene ho spolehlivě uhasíte. Pokud máte pochybnosti, přiložte nejprve menší suchý kus, nechte ho chytnout a teprve pak přidejte zbytek.
Běžná chyba je přeskočit tento krok a rovnou sít nebo hnojit. Do zplstnatělého drnu se semena nedostanou a hnojivo se rozloží na povrchu, kde ho spláchne první déšť. Další častá chyba je příliš brzké sekání. První seč přijde ve chvíli, kdy tráva povyroste o třetinu až polovinu své obvyklé výšky a půda je suchá. Nastavte nože výš, než jste zvyklí – zkrácení o více než třetinu výšky rostlinu oslabí právě ve fázi, kdy potřebuje sbírat sílu.
Hnojení má smysl až ve chvíli, kdy tráva aktivně roste a teploty v noci neklesají pod bod mrazu. Dusíkaté hnojivo aplikované na zmrzlou nebo mokrou půdu se z velké části vyplaví a zbytek podpoří bujný růst plevelů. První dávka má být vyvážená, ne jednostranně dusíkatá. Mezi jednotlivými zásahy nechte trávník vždy několik dní v klidu, ať vidíte, jak reaguje.
Posledním krokem je pravidelná kontrola těsnění dvířek a komína. Netěsné dveře přisávají falešný vzduch, snižují teplotu a zvyšují tvorbu usazenin. Komín nechte alespoň jednou ročně vyčistit odborníkem. Pokud se sklo začerní i při dodržení všech zásad, hledejte příčinu v palivu nebo v tahu, ne v čisticím prostředku. Prevence je vždy levnější a rychlejší než opakované drhnutí.
Mezi nejlepší paliva patří buk, dub, habr a jasan. Buk má vysokou výhřevnost, hoří klidně a dlouho. Dub je ještě tvrdší, ale potřebuje delší schnutí, často dva roky. Habr se někdy označuje za nejtvrdší evropské dřevo a jeho výhřevnost je výborná. Jasan hoří i v mírně vlhčím stavu, ale suchý je samozřejmě lepší. Tyto druhy se vyplatí na celonoční přikládání, protože drží žár.
Pokud jste na podzim neprováděli aerifikaci a půda je utužená, prospěje jí proděravění vidlemi do hloubky deseti centimetrů v rozestupech kolem patnácti centimetrů. Nedělejte to na zmrzlé půdě, jinak se otvory neuzavřou a kořeny vyschnou. Po provzdušnění je vhodná doba doplnit chybějící místa dosíváním. Semeno lehce zapracujte hráběmi a udržujte vlhké, ne přemokřené. Zalévejte ráno, aby listy do večera oschly a nerozšířila se plíseň.
Pátým faktorem je způsob obsluhy. Oheň se nemá dusit na minimum, protože při nízké teplotě hoření vzniká dehet a kouř. Lepší je topit menšími dávkami dřeva častěji a udržovat stálý plamen. Při každém přiložení otevřete klapku a nechte komín chvíli rozjet, teprve pak přiložte. Nikdy nenechávejte dvířka dlouho otevřená – to podporuje únik kouře do místnosti. Když se kouř objeví i po těchto krocích, je čas zavolat kominíka a zkontrolovat průchodnost komína.
Při skladování mějte na paměti, že hmotnost se během sušení mění. Čerstvé dřevo je těžké kvůli vodě, ne kvůli energii. Teprve po roce až dvou řádného prosušení se hmotnost ustálí a zvuk se vyjasní. Polena skladujte podélně štípaná, na vzdušném místě, chráněná před deštěm, ale ne zcela uzavřená. Vlhké dřevo vám zničí výhřevnost i komín.
Čtvrtým faktorem je geometrie komína a kamen. Příliš krátký nebo úzký komín nezvládne odvod spalin. Stejně tak vadí příliš dlouhý kouřovod s mnoha koleny, kde se spaliny zpomalují a chladnou. Při zapojení kamen je nutné dodržet minimální výšku komína nad střechou a průměr kouřovodu podle výkonu kamen. Podcenění těchto rozměrů se projeví právě kouřem v místnosti.
První skutečný úkon je vyhrabání stařiny. Vezměte hrábě s pružnými dráty a tahejte je po trávníku křížem přes sebe. Odstraníte tím zplstnatělé zbytky, mech a suché listy, které brání pronikání světla a vzduchu k odnožím. Vyhrabaný materiál nechte den proschnout, ať vidíte, kolik ho skutečně je. Na malé ploše stačí hrábě, na větší se vyplatí půjčit si vertikutátor, ale jen do hloubky několika milimetrů – hlubší záběr vytrhává i zdravé rostliny.
Třetím faktorem je vlhkost dřeva. Mokré dřevo spotřebovává velkou část energie na odpaření vody, takže hoří pomalu, produkuje málo tepla a hodně kouře. Ideální vlhkost je kolem dvaceti procent. Dřevo by mělo být naštípané a vysušené alespoň rok, lépe dva. Pokud při hoření slyšíte syčení a na čelním skle se usazuje černý dehet, dřevo je příliš vlhké.
Nejdřív půda, potom tráva Než vstoupíte na trávník, zkuste, zda se půda nepropadá. Vezměte hrst zeminy a zmáčkněte ji v dlani – pokud drží tvar a teče z ní voda, počkejte ještě několik dní. Chůze po rozmrzlém podloží vytváří koleje, které se už nikdy úplně nesrovnají, protože se tím zhutní spodní vrstvy. Stejně tak nejezděte s kolečkem ani s vertikutátorem po mokrém povrchu.
- ID: 443948
Be the first to review “Posledním krokem je pravidelná kontrola těsnění dvířek a komína. Netěsné dveře přisávají falešný vzduch, snižují teplotu a zvyšují tvorbu usazenin. Komín nechte alespoň jednou ročně vyčistit odborníkem. Pokud se sklo začerní i při dodržení všech zásad, hledejte příčinu v palivu nebo v tahu, ne v čisticím prostředku. Prevence je vždy levnější a rychlejší než opakované drhnutí.”
Reviews
There are no reviews yet.