Začněte tím, že si rostlinu prohlédnete ze všech stran a určíte, které výhony chcete zkrátit. Potřebujete ostré nůžky nebo nůž, které před řezem otřete lihem. Tupý nástroj stlačí pletivo, to pak černá a odumírá. Řezejte vždy šikmo, asi půl centimetru nad očkem, ze kterého má vyrůst nový výhon. Přímý řez kolmo na stonek nechává ránu otevřenou vlhkosti a vzniká na ní hniloba.
Střídavé skvrny na listech pokojových rostlin vznikají ze dvou zcela odlišných příčin a plete se to i zkušeným pěstitelům. Savý hmyz vysává z pletiv šťávu, a protože do rostliny vstřikuje sliny s trávicími enzymy, buňky v místě vpichu odumírají. Houby naproti tomu kolonizují list přes pokožku nebo průduchy a rozkládají ho zevnitř. Rozdíl je zásadní: proti hmyzu pomůže mechanická likvidace a zvýšená vlhkost vzduchu, proti houbě musíte nejdřív odstranit zdroj vlhka a nákazy.
Většina pokojových rostlin přežije v jednom substrátu dva až tři roky. Pak se struktura rozpadne, substrát slehne, zhutní a začne zadržovat vodu jinak, než potřebuje. Poznáte to dřív podle stavu rostliny než podle data v kalendáři. Níže je sedm signálů, které rozhodně neignorujte, a postup, jak výměnu zvládnout bez zbytečných škod.
Pátá aglaonema ocení vyšší vlhkost, proto ji postavte na misku s vlhkým keramzitem. Šestá dracena snáší stín, ale nesmí mít mokré nohy – po přesazení ji týden nezalévejte. Sedmá chlorofytum (zelenec) je nejodolnější, ovšem v hlubokém stínu ztratí bílé pruhy a zezelená; to není nemoc, jen se přizpůsobuje.
Typická chyba je krájet nahnilý kořen a doufat, že se zbytek „přežije”. Plíseň a bakterie často pronikají dál, než je vidět. Další častá chyba je mýt kořen příliš brzy před skladováním – vlhkost urychluje hnilobu. Před uložením kořen otřete suchým hadrem, odstraňte zbytky hlíny a uložte ho na chladné, suché a tmavé místo. V lednici ho zabalte do papírového sáčku, ne do igelitu.
Nejčastější chybou je okamžité hnojení. Spálená rostlina nemá funkční listy, nemůže přijímat živiny a hnojivo by kořeny spálilo ještě víc. Stejně chybné je používání listových přípravků na podporu růstu, které na poškozenou kutikulu působí dráždivě. Vyhněte se i častému stříkání vodou na listy, kapky fungují jako malé lupy a popálení prohloubí. Místo toho raději zalijte substrát a nechte rostlinu v klidu.
Prevence je jednodušší než záchrana. Rostliny z tmavších prostor na přímé slunce nepřesouvejte ze dne na den, ale postupně, během dvou až tří týdnů, prodlužujte dobu strávenou na světle. V letních měsících, kdy slunce praží nejsilněji, používejte stínicí tkaninu nebo rostliny umístěte dál od okna. Pokud pěstujete venku, sledujte předpověď a při teplotách nad třicet stupňů zajistěte přistínění už ráno. Rostlina, která prošla pozvolnou adaptací, snese i silné světlo bez následků.
Poškozené listy neodstraňujte hned, pokud jsou jen částečně spálené. Rostlina z nich ještě čerpá živiny a zbylá zelená pletiva pokračují v růstu. Teprve když list zcela uschne a ztmavne, odstřihněte ho čistými nůžkami u báze. Nikdy nestříhejte do živého zeleného pletiva, vznikla by otevřená rána pro infekci. U rostlin s měkkými listy, jako jsou kapradiny nebo africké fialky, stačí poškozené části opatrně vylomit prsty.
Jak rozeznat spáleninu od jiných problémů Spálené listy mají typické znaky. Nejprve blednou do šedobílé nebo hnědé barvy, okraje se stáčejí a na dotek jsou suché, jako tenká kůže. Skvrny se objevují na místech, kam dopadalo přímé světlo, nejčastěji na horních listech a na straně obrácené ke slunci. Na rozdíl od nedostatku živin nebo přemokření se popálení nešíří rovnoměrně po celé rostlině, ale zůstává ostrůvkovité. Pokud list po zmáčknutí zůstane suchý a lámavý, jde s velkou pravděpodobností o spáleninu.
Slunce je pro rostliny zdrojem energie, ale i silný nepřítel. Stačí jedno odpoledne za oknem orientovaným na jih nebo náhlý přesun ze stínu na přímé světlo a listy mohou vypadat jako papír spálený žehličkou. Popálení od slunce se neprojeví okamžitě, často až za den či dva. Proto je důležité rostlinu po každé změně prostředí sledovat a včas zasáhnout.
Jakmile rozpoznáte popálení, konejte rychle, ale citlivě. Rostlinu okamžitě přesuňte na světlé místo bez přímého slunce, ideálně za průsvitný závěs nebo do polostínu. Nepřesouvejte ji do úplné tmy, protože by se zastavil fotosyntéza a rostlina by oslabená uhynula. Zálivku na několik dní omezte, protože spálené listy odpařují méně vody a přemokření by způsobilo hnilobu kořenů. Vlhkost vzduchu naopak mírně zvyšte rosením okolního vzduchu, ne však na poškozené listy.
- ID: 444129
Be the first to review “Kdy měnit substrát: zdravý růst, nebo uhnívání kořenů?”
Reviews
There are no reviews yet.