Jak drenáž v květináči správně vytvořit Základem je vrstva hrubého materiálu na dně. Použijte keramzit, hrubý štěrk, lámaný polystyren nebo kamínky o velikosti jeden až dva centimetry. Vrstva má být vysoká dva až pět centimetrů podle velikosti květináče – čím větší nádoba, tím silnější vrstva. Na ni dejte ještě kus netkané textilie nebo geotextilie, která zabrání tomu, aby se substrát postupně prosypal mezi kamínky a drenáž ucpal. Teprve potom nasypte zeminu a zasaďte rostlinu.
Přihnojujte střídmě, maximálně jednou za měsíc v období od března do září, a to poloviční dávkou hnojiva oproti běžnému doporučení. Ve slabém světle rostlina nevyužije živiny a přebytek solí jí spálí kořeny. Pokud listy blednou nebo se vytahují do délky, rostlina se snaží dohonit světlo — tehdy pomůže přesunout ji blíž k oknu nebo přisvětlovat běžnou stolní lampou několik hodin denně. Se severním oknem se dá vyjít, když respektujete jeho pravidla místo abyste je bojovali.
Nejčastější chybou je ponechat rostlinu v původním mokrém substrátu a jen omezit zálivku. Voda v přemokřené půdě bez přístupu vzduchu dusí kořeny a hniloba postupuje dál. Další chybou je přesazení do velkého květináče nebo do těžké zahradní zeminy, kde voda zůstává příliš dlouho. Nepomůže ani časté rosení, pokud kořeny nemají kyslík. Po záchraně se vyhněte hnojení minimálně měsíc a zálivku přizpůsobte druhu – u většiny pokojovek stačí zalévat, až když je substrát do hloubky suchý.
Deset druhů, které zvládnou stín i vlhko Mezi nejspolehlivější patří: 1. sleziník (Asplenium) – má rád vlhký vzduch, ale nesmí stát ve vodě; 2. kapradina nephrolepis – snese slabší světlo, potřebuje však pravidelnou zálivku; 3. sansevieria – přežije i delší sucho, ale ve vlhku jí uhnívají kořeny, proto ji zalévejte střídmě; 4. zamiokulkas – vydrží temnější kout, ovšem roste pomalu; 5. photos – nejrychleji se přizpůsobí, ale při nedostatku světla ztrácí panašování; 6. maranta – potřebuje vyšší vlhkost, což je v koupelně výhoda; 7. aglaonema – snese stín, ale nesnáší přemokření; 8. dracaena – postačí jí nepřímé světlo, citlivě reaguje na tvrdou vodu; 9. chamaedorea – menší palma vhodná na parapet, pokud nějaký máte; 10. begonie – některé druhy kvetou i v polostínu, ale potřebují vzdušný substrát.
Kapradiny a maranty: vlhko místo slunce Druhou skupinu tvoří rostliny, které nízké světlo kompenzují vyšší vlhkostí vzduchu. Kapradiny, jako je nedbalec nebo sleziník, ocení rosení měkkou vodou dvakrát týdně. Maranta a kalathea mají sice náročnější pověst, ale na severním okně rostou spolehlivěji než na jižním, kde je spálí slunce. U těchto druhů dávejte pozor na průvan od oken — studený vzduch v zimě poškodí listy víc než nedostatek světla.
Častou chybou je zvednutí teploty v místnosti. Vyšší teplota zrychluje metabolismus, ale bez dostatku světla rostlina nedokáže vyrobit cukry, a tak se vyčerpává ještě rychleji. Proto v zimě raději udržujte chladnější prostředí kolem 18–20 °C a snižte zálivku. Přemokřený substrát v kombinaci s tmavým koutem je nejrychlejší cesta k uhnívání kořenů. Zalévejte až ve chvíli, kdy vrchní vrstva půdy proschne do hloubky dvou centimetrů.
Prvním krokem je vytažení rostliny z květináče. Uchopte ji u báze stonku, otočte květináč dnem vzhůru a jemně poklepejte. Pokud drží, projeďte vnitřní stěnu nožem. Obalený kořenový bal položte na novinový papír nebo starý ručník, který vsákne přebytečnou vodu. Nikdy nenechávejte rostlinu stát v misce s vodou a nezkoušejte vodu vylít jen překlopením – tím se rozmáčí substrát a kořeny se přelámou.
Zásadní je nezalévat podle kalendáře, ale podle stavu půdy. V koupelně se vlhkost drží dlouho, takže většina uvedených rostlin potřebuje zálivku až ve chvíli, kdy je vrchní vrstva substrátu suchá. Typická chyba je nechat květináč stát v misce s vodou – kořeny začnou hnít a rostlina uhyne během několika týdnů. Použijte keramzit nebo drenážní vrstvu a květináč s odtokovým otvorem. Další častá chyba je postřikování listů, které v chladné koupelně podporuje plísně. Lepší je rostlinu umístit dál od sprchy a větrat po koupání.
Umělé světlo má jednu záludnost: pokud je příliš slabé, rostliny se vytahují za zdrojem, blednou a ztrácejí listy. Pomůže jednoduché pravidlo – zdroj světla umístěte 20–30 cm nad rostlinu a svítrejte přibližně 10 hodin denně. Pokud listy žloutnou od středu, jde často o nadbytek vody, ne o málo světla. Když se naopak kroutí a okraje hnědnou, může jít o suchý vzduch nebo přímé teplo z topení. Sledujte rostlinu týden po přesunu a teprve pak měňte podmínky.
- ID: 444167
Be the first to review “Co se stane, když květináč nemá drenáž”
Reviews
There are no reviews yet.