Pokud vlhkoměr nemáte, použijte fyzikální jevy, které se projeví samy. Sledujte, kde se jako první sráží voda na okně. Kde se na zdi objevují tmavé mapy, které po utření mizí a za pár dní se vrátí. Kde se odlupuje tapeta nebo kde barva na zdi mění odstín. Kde dřevěný nábytek vrže a kde se na kožených věcech tvoří bílý povlak. To všechno jsou indikátory, že v daném místě je vlhkost dlouhodobě vyšší než jinde. Zapište si, které místo v byt v panelákuě se ozve jako první.
Kdy už je vlhkost nad normálem? Pokud se na oknech sráží voda, v rozích se objevují tmavé skvrny, cítíte zatuchlý pach nebo se odlupuje barva, nejde o běžný stav. Stejně tak když vlhkoměr opakovaně ukazuje nad 65 procent i po větrání. V takové chvíli je třeba hledat příčinu, ne jen následek. Může jít o nedostatečnou izolaci, špatné odvětrání, únik vody nebo příliš mnoho rostlin a textilií v malém prostoru. Odvlhčovač pomůže jako dočasné řešení, ale neodstraní příčinu. Nejprve zkontrolujte větrání, těsnění oken a stav zdiva. Teprve pak řešte vlhkost jako dlouhodobý problém.
Praktické rozhodnutí uděláte podle teploty a účelu prostoru. Pravidelně vytápěný byt, ložnici nebo obývák řeší kondenzační přístroj. Studený sklep, garáž, chatu mimo sezónu nebo sušárnu bez topení zvládne jen adsorpční. Pokud potřebujete vysoušet prostor, kde teplota kolísá kolem nuly, nechte si poradit přímo podle konkrétních podmínek, ne podle obecných tabulek.
Suchý vzduch v koupelně pomůže udržet i otevřený odpad a větrací mřížka bez prachu. Prach na lopatkách ventilátoru snižuje výkon a nikdo si toho měsíce nevšimne. Vyčistěte ji alespoň dvakrát ročně. v koupelně pračku, nechte po praní dvířka i zásuvku na prášek otevřené a po skončení programu větrejte. Sušička prádla s odvodem vlhkosti do místnosti je v koupelně bez okna problém; pokud ji používáte, musí běžet odtah ještě delší dobu. A jestliže se pach a vlhkost vracejí i po všech těchto krocích, je na místě zkontrolovat, zda není ucpané odvětrávací potrubí, nebo zda ventilátor nemá příliš malý výkon na objem místnosti.
Třetí věc je teplota stěn a proudění vzduchu. Vlhkost se usazuje tam, kde je povrch nejchladnější – za skříní u obvodové zdi, v rohu za závěsem, na zdi za radiátorem. Místnost může mít nízkou relativní vlhkost, a přesto v ní plesniví roh, protože ten roh je studený. Pomůže posunout nábytek aspoň pět centimetrů od zdi, nezakrývat radiátor a nechat vzduch proudit. Sušit prádlo v ložnici je špatný nápad, i když je tam „sucho” – vlhkost se dostane do matrace a do zdiva.
Kde vlhkost měřit a jak zařídit malou kuchyni poznat rozdíl Měření je základ. Levný digitální vlhkoměr stačí, ale musí ležet na správném místě. Nestačí ho mít v jedné místnosti a podle ní soudit celý byt. Vlhkost se liší podle orientace oken, izolace a toho, jak často se v místnosti větrá. Měřte ve výšce asi jeden metr nad podlahou, mimo přímé slunce a mimo zdroje tepla. Zapisujte hodnoty ráno a večer po dobu alespoň týdne. Teprve pak získáte obrázek o skutečném stavu.
Nejčastější chyba je koupit výkonný stroj do špatných podmínek. Zvlhčovač vzduchu sám o sobě vlhkost nesníží, stejně tak samotné větrání nestačí, pokud venku prší. Další chybou je měřit vlhkost hned po zapnutí. Přístroj potřebuje několik hodin, než se prostor ustálí. A pozor na přílišné vysušení: držte vlhkost mezi 40 a 60 procenty, níž už škodíte dřevu i dýchacím cestám.
Adsorpce místo chlazení: kdy je to nutnost Adsorpční odvlhčovač žene vzduch přes rotor s pohlcovacím materiálem, nejčastěji silikagelem. Ten na sebe vlhkost váže a horký vzduch ho pak vysouší. Proto pracuje i při nízkých teplotách, klidně pod 10 °C, a nezamrzá. Spotřebuje ale více elektřiny, protože část energie padne na ohřev regeneračního vzduchu. Do vytápěné místnosti tak přidává teplo, což v zimě může být výhoda, v létě naopak problém.
Odvlhčovač vzduchu je pohodlné řešení. Zapojíte ho do zásuvky, nastavíte cílovou vlhkost a on každý den vylije vodu do nádržky. Jenže po měsíci zjistíte, že bez něj je vlhkost do dvou dnů zpátky. To není porucha přístroje. To je důkaz, že přístroj jen odstraňuje následek, zatímco příčina zůstává nedotčená. Vlhkost se nevyrábí ve vzduchu, ale dostává se do něj odněkud – z konstrukce, ze země, z potrubí nebo z provozu domácnosti.
Kondenzační odvlhčovač nasává vzduch přes chlazený výměník. Vlhkost na něm zkondenzuje, steče do nádržky a suchý vzduch se vrací do místnosti. Funguje nejlépe v teplém prostředí, přibližně nad 15 °C. Čím tepleji a vlhčeji je, tím vyšší má výkon. V chladné garáži, sklepě nebo dílně ale účinnost rychle klesá a při nízkých teplotách může výměník namrzat.
- ID: 470435
Be the first to review “Vlhkost v bytě: hranice mezi normálem a plísní”
Reviews
There are no reviews yet.