Nezakrývejte plíseň dalším obrazem ani tapetou. Nejprve zjistěte rozsah. Odstraňte obraz nebo nábytek, dobře nasviťte prostor a prohlédněte zeď. Povrchová plíseň se pozná podle šedavých nebo černých skvrn, které jdou setřít. Pokud skvrny pronikají do omítky nebo se objevují i po opakovaném úklidu, jde o hlubší problém a je nutné řešit příčinu, ne jen následek.
Praktický postup: otevřete okno dokořán, ideálně i na protilehlé straně bytu, aby vznikl průvan. Nastavte si časovač na 5 minut. Po zavření zkontrolujte, zda se okna dobře dovřela. V zimě větrejte raději krátce a častěji, v létě klidně déle. Pokud máte v místnosti hodně rostlin nebo sušíte prádlo, větrejte častěji. Sledujte, zda se na oknech nesráží voda – to je signál, že větráte málo nebo špatně.
Pokud se tepelný most objeví až po zateplení, řešení je složitější. Nejprve se musí zjistit příčina – zda jde o chybějící přerušení, nedostatečnou izolaci v detailu, nebo o vzduchovou netěsnost. Někdy stačí detail dodatečně izolovat z vnější strany, jindy je nutné konstrukci rozebrat. Vždy platí, že prevence je levnější a jednodušší než oprava. Proto se vyplatí věnovat detailům stejnou pozornost jako ploše fasády.
Co udělat před zateplením, aby most nevznikl Ještě než se lepidlo a izolace přilepí, je nutné detaily vyřešit. U překladů a věnců se používá přerušení tepelného mostu – vložená izolace mezi nosný prvek a vnější část, případně obklad z materiálu s nízkou vodivostí. U balkonových desek se osazují nosné prvky s přerušeným mostem nebo se deska odděluje od obvodové stěny. U oken se kontroluje osazení rámu, správné umístění do izolační vrstvy a těsnění připojovací spáry. Pokud se tyto věci řeší dodatečně, už je pozdě.
Než začnete kopat do zdiva, udělejte si bilanci vlhkosti. Zjistěte, zda dům netrpí vzlínající vlhkostí, zda má funkční hydroizolaci a zda odvodňovací systém kolem základů funguje. Zateplení přes vlhké zdivo je nejčastější a nejdražší chyba. Minerální vlna i polystyren nasáknou, ztratí izolační schopnost a začnou plesnivět. Pokud je zdivo mokré, nejdřív řešte příčinu — drenáž, izolaci proti vodě, odvodnění okapů — a teprve potom lepte izolant.
Mnoho lidí si na podzim všimne, že se jim doma začne špatně dýchat, pálí je oči a dřevo nábytku i parkety povolují. Zároveň ale topení ještě nejede, takže okna jsou celý den otevřená. Jakmile se radiátory rozjedou, vlhkost vzduchu v bytě prudce spadne. Nejde o záhadu, ale o fyziku: teplý vzduch pojme mnohem víc vodní páry než studený. Když se stejné množství vody rozpustí ve větším objemu vzduchu, relativní vlhkost klesne. Topení tedy vodu z bytu neodstraňuje, jen ji „naředí” teplem.
Častou chybou je zateplení pouze stěny bez návaznosti na sokl, střechu a ostění otvorů. Izolace se nalepí jen na rovnou plochu, ale detaily zůstanou bez úpravy. Další chybou je příliš tenká vrstva izolace v místě, kde se protínají dvě konstrukce. Někdo si myslí, že stačí přidat izolaci všude stejně, ale právě v rozích a napojeních je potřeba vrstvu zesílit nebo použít materiál s lepšími tepelnými vlastnostmi.
Nejprve zjistěte, jestli vlhkost pochází z rámečku, nebo odjinud. Otřete sklo dosucha a sledujte, kde se voda objeví znovu. Pokud se objeví po dešti, jde o netěsnost zvenčí. Pokud po ránu nebo po zatopení, může jít o kondenzaci. Rozdíl je podstatný: kondenzace uvnitř izolačního skla znamená porušenou dutinu a výměnu celé výplně, zatímco mokrý okraj zvenčí se často dá řešit přetěsněním.
Typickým příkladem je železobetonový věnec v úrovni stropu, překlady nad okny nebo balkonová deska, která prochází skrz izolaci. Pokud se přes tyto prvky vede teplo z interiéru do exteriéru, po zateplení zůstane jejich vnější část relativně teplá, zatímco okolní stěna je už chladná. Vnitřní povrch nad překladem nebo v koutu se pak ochladí pod rosný bod a začne vlhnout. Plíseň se objeví až po první topné sezóně, což řada lidí považuje za novou vadu.
Praktický postup je jednoduchý: nejprve udělat tepelně technický posudek nebo alespoň projít dům s projektantem a označit všechna místa, kde konstrukce prochází izolací. Pak navrhnout řešení pro každý detail zvlášť. Při realizaci hlídat, aby se izolace v detailech nepřerušila, aby se nepoužily tepelně vodivé spojovací prvky bez přerušení a aby se spáry těsnily. Po dokončení je vhodné udělat termovizní měření, které odhalí rozdíly povrchových teplot.
Zateplení obvodového pláště sníží prostup tepla stěnami, ale zároveň změní podmínky v místech, kde se konstrukce napojují na sebe. Tam, kde dřív teplo unikalo rovnoměrně celou plochou, se po zateplení stane slabým článkem právě detail. Teplotní most se tedy neobjeví proto, že by ho zateplení vytvořilo, ale proto, že ho odhalí. Rozdíl teplot mezi původní a novou konstrukcí je najednou mnohem větší a na vnitřním povrchu může dojít ke kondenzaci.
- ID: 470521
Be the first to review “Proč se vlhkost v bytě vytrácí, když začne topná sezona”
Reviews
There are no reviews yet.