Levandule v nádobách je vděčná rostlina, ale jen za předpokladu, že jí dopřejete podmínky blízké středomořskému prostředí. Nejčastější chyba začátečníků je přelévání. Kořeny levandule nesnášejí trvale vlhký substrát, proto musí být na dně květináče vrstva keramzitu nebo štěrku. Bez drenáže voda stojí u kořenů, ty začnou zahnívat a rostlina během pár týdnů odumře. Pokud chcete, aby levandule přežila zimu i léto, zvolte nádobu s otvorem a nezapomeňte na drenážní vrstvu.
Hnojení není u bylinek tak důležité jako u zeleniny, ale pokud chcete dlouhou sklizeň, přidejte jednou za čtyři týdny organické hnojivo v poloviční dávce, než uvádí obal. Pozor na přehnojení dusíkem – způsobí bujný růst listů, které ale ztratí aroma. Na podzim, když začnou noci chladnout, přeneste truhlík s rozmarýnem a šalvějí do světlé místnosti s teplotou kolem deseti stupňů. Tymián a oregano naopak dobře přečkají zimu venku, pokud je zakryjete chvojím.
Dalším důležitým bodem je vzdušná vlhkost. Suchý vzduch z topení způsobuje hnědnutí špiček. Řešením je postavit květináč na misku s keramzitem a vodou – odpařující se voda zvlhčí okolí. Vyhněte se ale přímému kontaktu dna květináče s vodou, aby kořeny nestály ve vodě. Rostlinu také pravidelně otáčejte o čtvrtinu otáčky, aby se všechny strany dostaly ke světlu a keř zůstal rovnoměrně hustý.
Typickou chybou bývá zasazení meduňky do příliš velké nádoby bez drenážních otvorů. Voda se pak drží u kořenů a rostlina žloutne. Stejně problematické je pěstování bez pravidelného řezu – staré dřevnaté výhony už nedorůstají a keř se postupně vysiluje. Meduňka se také snadno šíří a může utlačovat jiné bylinky, proto jí vyhraďte místo s ohraničením, nebo ji pěstujte v nádobě, kde se nerozroste.
Nezalévejte podle kalendáře, ale podle prstu Chybou, kterou dělá téměř každý, je pravidelná zálivka každý den bez ohledu na skutečnou potřebu. Před každým zalitím zasuňte prst do substrátu do hloubky asi tří centimetrů. Pokud cítíte vlhkost, zalévání vynechejte. Voda by měla být vždy odstátá a pokojové teploty, nikdy ledová přímo z kohoutku. Zalévejte pomalu a raději méně, ale důkladně – substrát by měl nasáknout vodu po celé výšce. Po zalití počkejte několik minut a zkontrolujte, zda voda odtéká z otvorů. Pokud neodtéká, máte problém s drenáží.
Nejdřív zkontrolujte, co má truhlík ve dně. Jestliže chybí otvory nebo jsou ucpané, voda nemá kudy odtéct. Když je dno hladké a otvory jen malé, vytvoří se na něm souvislá vrstva vody, která kořeny neustále obklopuje. Řešení je jednoduché: zvětšete otvory, přidejte další a na dno nasypte drenážní vrstvu – dobře poslouží keramzit, hrubý štěrk nebo kousky rozbité hlíny. Vrstva o výšce dvou až tří centimetrů oddělí substrát od stojaté vody a umožní přebytečné vlhkosti volný odchod.
Velmi důležitý je také vhodný truhlík. Plastové nádoby bez vnitřního hřebenu drží vodu déle, což je výhoda v létě, ale snadno vede k přemokření. Keramické neglazované nádoby naopak přirozeně odpařují vlhkost přes stěny, a proto substrát rychleji vysychá. Ať použijete jakýkoli materiál, nikdy nenechávejte truhlík stát v misce s odteklou vodou. Voda ve spodní misce udržuje substrát neustále vlhký, a to i po mnoha hodinách. Vypouštějte vodu z misek pravidelně, v horkých dnech i dvakrát denně.
Nakonec si uvědomte, že truhlík je prostorově omezený, a proto bylinky spotřebovávají živiny rychleji. Na jaře, když rostliny začnou růst, je vhodné vyměnit horní vrstvu substrátu o tloušťce tří centimetrů za novou. S trochou péče a správným výběrem druhů získáte čerstvé bylinky od května až do prvních mrazíků, a to bez zbytečné chemie i velkých nákladů.
Rozmarýn v nádobě čelí v zimě jiným výzvám než ten zasazený na zahradě. Kořeny nemají izolaci půdy, a proto rychleji promrzají. Zároveň je rostlina vystavená suchému vzduchu z topení a nedostatku světla. Klíčem k úspěchu je napodobit středomořské podmínky, ne rostlinu přelévat ani nechat úplně vyschnout.
Substrát by měl být zásaditý, propustný a chudý na živiny. Klasická zemina na pokojové květiny je příliš těžká a kyselá. Smíchejte ji s pískem nebo perlitem v poměru 2:1, případně přidejte vápencový štěrk. Levandule má ráda sucho a slunce, takže nádobu umístěte na místo, kde je minimálně šest hodin přímého světla denně. Pokud ji dáte do polostínu, bude růst pomalu, květy budou řídké a rostlina bude náchylnější k houbovým chorobám.
Většina pěstitelů zalévá bylinky v truhlíku podle pocitu – když je půda na povrchu suchá, přijde voda. Jenže povrch může být suchý, zatímco ve spodních vrstvách se už drží voda, která kořeny dusí. Bylinky pak žloutnou, přestávají růst a často i zahnívají. Základ problému přitom nespočívá v množství zálivky, ale v tom, že substrát nedokáže přebytečnou vodu odvést.
- ID: 355246


Reviews
There are no reviews yet.