Než vyrazíte na hřebenovku nebo do údolí, rozhodněte, co si obléknete. Softshell a hardshell vypadají podobně, ale chovají se úplně jinak. Softshell je prodyšný, pružný a hodí se na pohyb, při kterém se potíte. Hardshell je nepromokavá membrána, která vás ochrání před deštěm, větrem a sněhem, ale při větší zátěži vás rychle zapaří. Základní pravidlo je jednoduché: pokud prší nebo fouká silný vítr, volíte hardshell. Pokud je sucho a jdete do kopce, softshell. Problém nastává, když si vezmete softshell do lijáku nebo hardshell na běžky.

Střih a velikost: kde dělá většina lidí chybu Druhý zásadní bod je střih. Funkční prádlo má přiléhat na tělo, ale nesmí škrtit ani omezovat pohyb. Pokud si koupíte volné tričko, nebude odvádět vlhkost efektivně, protože mezi látkou a kůží vznikne vrstva vzduchu, která se nepohybuje. Naopak příliš těsný střih způsobí oděrky a omezení krevního oběhu. Ideální je, když si oblečete prádlo a necítíte ho – to je signál, že sedí správně. Věnujte pozornost také délce rukávů a nohavic, při pohybu by se neměly vyhrnovat.

Shrnutí: softshell je pro suché a chladné dny, hardshell na déšť, vítr a sníh. Nezapomeňte na vrstvení a přizpůsobte výběr aktuálnímu počasí a intenzitě pohybu. Když vyrazíte na hřeben, kde fouká, mějte hardshell po ruce. Když jdete lesem do kopce, zůstaňte v softshellu. Důležité je nenechat se zaskočit změnou počasí a vždy mít rezervu v batohu. Teprve pak bude vaše výbava fungovat tak, jak má.

Čtvrté pravidlo se týká údržby. Funkční prádlo nesnáší aviváž, která ucpe póry vláken a zničí jejich schopnost odvádět vlhkost. Perte ho naruby, ideálně na jemný program s tekutým pracím prostředkem a bez máchadla. Teplota vody by neměla přesáhnout 40 °C, jinak syntetika ztratí pružnost a tvar. Sušičku nepoužívejte vůbec – vysoká teplota trvale poškodí elastická vlákna. Po vyprání prádlo vytáhněte, jemně vyždímejte a nechte volně uschnout.

Když se řekne vrstvení, většina lidí si představí jen to, že si na sebe oblékne více věcí. Omyl. Základem celého systému je správně zvolené funkční prádlo, které odvádí pot od těla a udržuje pokožku v suchu. Pokud první vrstva selže, druhá i třetí vrstva pracují zbytečně a vy prochladnete i v kvalitní bundě. Proto se vyplatí věnovat výběru prádla více pozornosti, než jen sáhnout po prvním tričku z regálu.

Důležité je nereagovat na každé škubnutí jen krátkým trhnutím. Místo toho zvolte plynulou změnu směru a pokračujte v chůzi. Pes se musí naučit, že jeho pozornost na vás je výhodná. Když jde volně, občas ho odměňte pamlskem nebo ho pusťte čichat na vaše slovo. Tím posílíte chování, které chcete, a zároveň mu dopřejete přirozenou potřebu objevovat.

Třetí oblastí, kterou lidé podceňují, je gramáž. Funkční prádlo se vyrábí v různých tloušťkách, od tenkých na letní běhání až po zateplené varianty pro zimní pobyt v přírodě. Neexistuje univerzální kousek, který by fungoval celý rok. Na podzim a na jaře postačí lehká vrstva, v zimě sáhněte po silnějším úpletu nebo po prádle s přidanou vlnou. Merino vlna je sice dražší, ale při stejné gramáži hřeje lépe než syntetika a navíc přirozeně pohlcuje pachy. Nevýhodou je pomalejší schnutí.

Jak si rozložit síly a co si pohlídat na map

Pátá věc, na kterou se často zapomíná, je vrstvení v praxi. Funkční prádlo neoblékejte jen pod svetr, ale jako první vrstvu pod všechno. Pokud jdete do mrazu, mělo by být těsně u těla, pak následuje střední vrstva (nejlépe fleecová) a svrchní bunda. Vyvarujte se časté chyby – svlékání a oblékání při pohybu. Když začnete pociťovat teplo, otevřete zip nebo si sundejte čepici, ale první vrstvu nechte na sobě. Tím udržíte mikroklíma stabilní. Když se toto naučíte, přestanete řešit vlhké oblečení a budete si pobyt venku užívat bez zbytečného prochladnutí.

Jak číst terén, když ho nevidíte z výšky V hustém lese nebo ve svažitém terénu se ztrácí přehled. Tehdy přichází na řadu tzv. stopování vrstevnic. Naučte se poznat, kdy stoupáte, kdy klesáte a kdy jdete po vrstevnici. Pomůcka je jednoduchá: pokud nevidíte panorama, jděte podle tvaru svahu. Když potřebujete překonat hřeben, hledejte sedlo – místo, kde hřeben klesá. To poznáte podle toho, že se okolní svahy svažují dolů na obě strany. V údolí zase sledujte vodní tok, ale pozor: potok se může klikatit a zaříznout se do skal, takže ho nepodceňujte.

Nakonec si uvědomte, že túra má být zážitek pro oba. Když pes umí chodit na vodítku, můžete se soustředit na výhledy a cestu, místo abyste každou chvíli brzdili nebo se zamotávali do vodítka. Trénink vyžaduje čas a trpělivost, ale odměnou vám bude klidný společný pohyb v přírodě. Vyplatí se začít hned na příští procházce.