Jak stříhat a přesazovat, aby rostlina zhoustla Pravidelný řez je klíčem k hustému keříku. Vždy stříhejte těsně nad dvojicí listů, ze kterých pak vyraší dva nové výhony. Nikdy neodstraňujte více než třetinu délky větviček najednou. Řez provádějte na jaře, když začíná růst, a po odkvětu, pokud rostlina kvete. Pokud byste stříhali na podzim, nové výhony by zmrzly nebo by nestihly vyzrát. Pravidelně také zaštipujte vrcholky výhonů, aby se rozmarýn větvil. Zastřihávání kvetoucích výhonů podpoří růst nových listů a prodlouží životnost rostliny. Květy sice vypadají hezky, ale rostlinu vysilují, takže pokud vám jde o listy, květy odstraňujte.

Nezapomínejte ani na vzdušnou vlhkost v místnosti. V zimě, kdy topení vysušuje vzduch, se plíseň na hlíně objevuje méně, ale v létě, když je vlhko, se problém vrací. Pomáhá větrat místnost alespoň dvakrát denně a mezi květináči ponechat mezery, aby se k sobě listy rostlin nedotýkaly. Pokud pěstujete bylinky na kuchyňském parapetu, dejte pozor na páru z vaření – ta dlouhodobě zvyšuje vlhkost substrátu.

Přesazování je nutné jen tehdy, když kořeny prorůstají drenážními otvory. Nejlepší doba je jaro, než začnou nové přírůstky. Při přesazování opatrně setřeste starou zeminu a zkontrolujte kořeny – pokud jsou hnědé a měkké, odstraňte je. Pak rostlinu vložte do nové nádoby s čerstvým substrátem a vydatně zalijte. Po přesazení ji na dva dny dejte na stinné místo, aby se vzpamatovala. Že je rostlina spokojená, poznáte podle tmavě zelených listů a vonné silice. Pokud listy blednou nebo se kroutí, přidejte světlo a omezte zálivku. Typickou chybou začátečníků je hnojení během zimního klidu – rozmarýn v té době nehnojte vůbec, jinak vytáhne slabé výhony, které nepřežijí jaro.

Pokud se plíseň objevuje opakovaně, je na vině pravděpodobně nevhodná nádoba. Plastové květináče bez drenážních otvorů drží vlhkost mnohem déle než hliněné nebo keramické. Zkontrolujte, zda dno květináče skutečně obsahuje otvory a zda na dně leží vrstva keramzitu nebo štěrku. Přesazení do čerstvého, suchého substrátu je často nejrychlejším řešením. Při přesazování zkraťte nahnilé kořeny a nádobu před použitím vymyjte horkou vodou a octem.

Když už vybíráte květináč, nesáhněte po příliš velké nádobě. Rozmarýn má rád kořeny spíše stažené, větší objem zeminy zadržuje vodu, která pak způsobuje hnilobu. Ideální je průměr o dva až čtyři centimetry větší než kořenový bal. Nezapomeňte na drenáž – na dno nádoby dejte vrstvu keramzitu nebo střepů. Substrát by měl být propustný, nejlépe směs zahradnického substrátu s pískem nebo perlitem v poměru 3:1. Tím zajistíte, že voda rychle proteče a ke kořenům se dostane vzduch. Vybírejte květináč s otvory na dně a postavte ho na misku, ze které po zalití přebytečnou vodu vylijete.

Zálivka je druhým nejčastějším problémem. Půda v květináčích vysychá rychleji než na záhonu, ale přelití je stejně častá chyba jako nedostatek vody. Před každou zálivkou zkontrolujte prstem horní vrstvu substrátu – pokud je do hloubky dvou centimetrů suchá, teprve zalijte. V horkých letních dnech zalévejte ráno nebo večer, a to vždy ke kořenům, ne na listy. Mladé rostliny potřebují vodu častěji než starší, které už mají hlubší kořenový systém.

Rozmarýn potřebuje světlo, ale pozor na úpal během léta. Pokud ho držíte na parapetu jižního okna, přesuňte ho v poledních hodinách do stínu nebo ho cloněte lehkým závěsem. Venku na terase zvolte místo, kde je ráno a večer přímé slunce, ale v poledne částečný stín. Listy se pak nespálí a rostlina si zachová sytě zelenou barvu. V interiéru je nejlepší umístění u východního nebo západního okna. Na jaře ho berte ven postupně – nejprve na hodinu, druhý den na dvě, a tak dál. Přímý přechod z bytu na přímé slunce způsobuje popálení listů.

Základem prevence je správně zvolený truhlík a drenáž. Na dně nádoby musí být otvory, kterými přebytečná voda odteče. Pokud je truhlík stojí na podmisce, po každé zálivce vodu z podmisky vylijte. Před nasypáním zeminy vytvořte drenážní vrstvu z keramzitu nebo štěrku o výšce alespoň tři centimetry. Ta oddělí půdu od vody, která se případně hromadí u dna, a umožní kořenům dýchat. Nezapomeňte, že drenážní otvory nesmí být ucpané – proto je dobré na ně položit střep nebo kousek síťoviny, aby se nezanášely zeminou.

Klíčové je rozhodnout, kolik bylinek skutečně spotřebujete. Pro běžnou domácnost obvykle stačí pět až sedm druhů, které používáte nejčastěji. Místo deseti různých rostlin, které pak nestíháte zpracovat, vysaďte raději dvě bazalky a tři petržele – budete mít čerstvou úrodu po celou sezónu. Myslete také na velikost nádob: rozmarýn a šalvěj potřebují hlubší květináč (alespoň 25 cm), zatímco pažitka nebo řeřicha vystačí s mělkou miskou.