První skupinou jsou fixní retainery, což jsou tenké drátky nalepené na vnitřní stranu předních zubů. Jsou neviditelné a pacientovi dávají jistotu, že zuby zůstávají na místě bez nutnosti pravidelného nasazování. Druhou skupinou jsou snímací retainery – průhledné dlahy nebo klasické drátěné retainery, které si pacient nasazuje podle předpisu, obvykle na noc. Každý typ má své výhody i omezení, a proto se volba často odvíjí od individuálního stavu chrupu a životního stylu.

Při zkoušení chrániče se vždy zaměřte na jeho výšku a přesah přes dásně. Kvalitní výrobek by měl být dostatečně protažený, aby chránil nejen přední zuby, ale i špičáky, které bývají u bojových sportů nejzranitelnější. Typickou chybou je výběr příliš krátkého chrániče, který sice perfektně sedí na rovnátka, ale při úderu zespodu se posune a nechá obnaženou část dásně. Vždy vybírejte varianty s vyšším střihem, které sahají alespoň 2-3 milimetry nad linii dásní.

Cena retainery se liší podle typu, délky nošení a zubní ordinace. Obecně platí, že fixní drátky bývají levnější na pořízení, ale jejich údržba může vyžadovat častější kontroly. Snímací dlahy jsou naopak dražší na výrobu, ale snadněji se udržují a lze je kdykoli vyměnit. Konkrétní částky se pohybují v širokém rozmezí a závisí na složitosti případu a lokalitě. Před zahájením se vždy informujte na celkové náklady včetně případných oprav a kontrol.

Častou chybou je používání jednoho kartáčku na celá ústa. Každý meziprostor má jinou šířku, a pokud používáte příliš velký kartáček, můžete poškodit dáseň a způsobit její ustupování. Naopak příliš malý kartáček nevyčistí dostatečně. Proto mějte po ruce sadu tří až čtyř velikostí a vybírejte podle aktuálního místa. Další častou chybou je skladování kartáčku v uzavřeném pouzdře, které je vlhké a podporuje růst bakterií. Po použití kartáček důkladně osušte, ideálně na vzduchu. Kartáček také pravidelně vyměňujte – přibližně po třech týdnech používání, nebo jakmile se štětiny rozvolní. Při rovnátkách se kartáček rychleji opotřebovává kvůli tření o drátky.

Co byste měli zvážit jako první, je materiál. Nejlevnější variantou jsou jednoduché termoplastické chrániče, které se tvarují ponořením do horké vody. Tyto jsou ale pro rovnátka často nepoužitelné, protože se špatně přizpůsobí kovovým zámkům a drátkům. Ideální volbou jsou dvouvrstvé nebo vícevrstvé chrániče, kde je vnější tuhá skořepina a vnitřní měkká vrstva, která se lépe přizpůsobí nerovnostem. Pamatujte, že u rovnátek platí dvojnásob nutnost přesného kopírování – čím menší vůle mezi chráničem a zubním obloukem, tím menší riziko vzniku otlaků.

Častou chybou rodičů je, že dítěti dovolí sportovat bez chrániče při „nenáročných” aktivitách, jako je běhání, gymnastika nebo plavání. Riziko úrazu ale existuje i při pádu na gymnastickém koberci nebo při srážce s jiným dítětem na hřišti. Doporučení je proto jasné: pokud sport zahrnuje jakýkoli pohyb, při kterém hrozí kontakt s tvrdým povrchem nebo s jiným hráčem, chránič je nutný. U kontaktních sportů, jako je fotbal, basketbal, bojová umění nebo hokej, je to bez diskuse. U netechnických disciplín postačí alespoň v případě nejistoty konzultace s ortodontistou.

Péče o chránič je stejně důležitá jako jeho výběr. Po každém použití ho opláchněte vlažnou vodou a osušte měkkým hadříkem. Nikdy nepoužívejte horkou vodu, mohla by ho deformovat. Pro čištění použijte kartáček na zuby a pastu bez abrazivních částic, nebo speciální čisticí tablety na zubní náhrady. Chránič skladujte v pevném boxu s otvory na větrání, aby se v něm nedržela vlhkost a bakterie. Pozor také na to, aby chránič nepřišel do styku s rozpouštědly nebo parfémem – ty ho mohou poškodit.

Výběr správného chrániče na rovnátka není jen o tom, že si koupíte první silikonový výlisek, který uvidíte. Bojové sporty, jako je box, MMA nebo kickbox, kladou na ochranu zubů a úst naprosto specifické nároky. Špatně zvolený chránič může nejen znehodnotit vaši finanční investici do rovnátek, ale hlavně způsobit poranění dásní, rtů nebo samotných zubů. Základní pravidlo zní: univerzální chrániče z obchodních domů většinou nejsou schopny dostatečně kopírovat tvar fixního aparátu a při tvrdém úderu mohou drátky dokonce poškodit měkké tkáně.

Mnoho lidí si myslí, že jedinou cestou k rovnýmu chrupu jsou kovová rovnátka. Ale existují i jiné, méně invazivní možnosti, které mohou pomoci, pokud je váš případ mírný. Než se ale pustíte do jakékoli změny, je důležité porozumět, co přesně způsobuje křivé zuby. Často to není jen dědičnost, ale i špatné návyky, jako je dýchání ústy, tlačení jazyka na zuby, nebo nesprávné polykání. Tyto návyky lze ovlivnit, a tím pádem i zlepšit postavení zubů bez nutnosti nosit fixní aparát.