Výběr záclon ovlivňuje světlo, soukromí i celkový dojem z místnosti. Než začnete vybírat, změřte šířku i výšku okna a rozhodněte se, kolik světla chcete do interiéru pustit. Lehké a průsvitné tkaniny propustí denní svit, zatímco hustší materiály místnost ztlumí a dodají jí útulnost. Důležité je myslet i na orientaci oken – jinou záclonu potřebujete do ložnice na východní stranu a jinou do obývacího pokoje na jih.

Na co se zaměřit, než deku položíte na pohovku Rozměr je častý zdroj zklamání. Deka, která vypadá na prodejně jako rozložitá, se po rozložení na třísedací pohovku promění v kapesník. Změřte si délku sedáku a připočtěte alespoň dvacet centimetrů na každou stranu, aby deka visela přes okraj a neklouzala. Pokud máte rohovou sedačku, pořiďte dvě menší deky místo jedné velké – lépe se s nimi manipuluje a snadněji je rozložíte na místo, kde právě sedíte.

Začněte vždy důkladným vysátím, a to na obou stranách. Většina lidí vysává jen vrchní plochu a zapomíná, že spodní strana nasává prach ze země. Použijte nástavec s kartáčem a táhněte pomalu, v pruzích přes sebe. Pokud máte domácího mazlíčka, projeďte kobereček i gumovou stěrkou – vlasy a chlupy, které vysavač nechá, se snadno shrnou do hromádky.

Po vyprání osušky pořádně protřepejte, než je dáte do sušičky. Pokud máte sušičku, zvolte program na bavlnu se střední teplotou a přidejte do bubnu pár suchých ručníků nebo čistých tenisových míčků – ty pomohou mechanicky načechrat vlákna. Když sušíte osušky na vzduchu, vyhněte se přímému slunci, které barvy vybledne a vlákna zkřehne. Nejlepší je sušit je ve stínu a po uschnutí je opět protřepat, případně přejet rukou ve směru smyček.

Výběr deky na gauč vypadá jako banální rozhodnutí, ale špatná volba dokáže spolehlivě zkazit večerní odpočinek. Než sáhnete po první pastelové dece z regálu, zamyslete se nad tím, k čemu ji budete používat nejčastěji. Jinou deku potřebujete na zimní večery s knihou, jinou na ochranu sedačky před psími chlupy a jinou na letní zdřímnutí. Základní chyba bývá univerzální řešení – deka, která je příliš těžká na léto a příliš tenká na zimu, nakonec neslouží vůbec.

Než hodíte povlečení do pračky, podívejte se na štítek. Materiál totiž rozhoduje o tom, kolik stupňů zvolit. Bavlna, směs polyesteru, len nebo mikrovlákno snášejí rozdílné teploty, a špatná volba způsobí sražení, vyblednutí nebo ztrátu měkkosti. Nejčastější chybou je prát vše na 60 °C jen proto, že si myslíte, že vyšší teplota lépe vydezinfikuje.

Bavlněné povlečení, které používáte běžně, perte maximálně na 40–60 °C. Pokud je ložní prádlo silně znečištěné nebo chcete odstranit roztoče, zvolte 60 °C, ale jen u bílé nebo světlé bavlny. Tmavé barvy syté odstíny nesnášejí vysoké teploty – sáhněte po 40 °C, jinak barvy rychle vyblednou. Povlečení z kepru nebo saténové bavlny je jemnější, proto pro něj platí 40 °C jako maximum, aby si zachovalo lesk a hladkost.

Žehlení je u froté osušek naprosto zbytečné a dokonce škodlivé. Horká žehlička smáčkne smyčky, osuška ztratí objem a přestane absorbovat vodu. Pokud se osuška po vyprání zdá být tuhá, nejedná se o špatný materiál, ale o usazeniny pracího prostředku nebo vodního kamene. Vyřešíte to tím, že jednou za měsíc vyperete osušky na 60 stupňů bez pracího gelu a přidáte do bubnu sklenici octa – staré usazeniny se rozpustí a froté znovu změkne.

Tip na svěží vůni bez chemie: posypte kobereček jedlou sodou a nechte působit hodinu, ideálně přes noc. Poté důkladně vysajte. Soda neutralizuje pachy a uvolňuje nečistoty. Pokud je kobereček hodně znečištěný, přidejte do rozprašovače směs vody a trochu octa (poměr zhruba tři ku jedné), lehce postříkejte a nechte zaschnout. Pozor na přírodní kámen a citlivé materiály – ocet by jim mohl ublížit, proto předem vyzkoušejte na malém kousku.

Největší omyly dělají lidé při výběru barvy. Tmavá deka na světlé sedačce vypadá efektně na fotce, ale po vyprání může pouštět barvu a zanechat na polštářích šmouhy. Světlá deka zase vyžaduje častější praní a každá skvrna od čaje je na ní vidět okamžitě. Kompromisem je středně sytý odstín s drobným vzorem, který skryje běžné opotřebení. Deku vybírejte až k hotovému interiéru, ne naopak – pokud si ji koupíte jako první, budete později řešit, že se nehodí k novému koberci ani k záclonám.

Krátká záclona není univerzální řešení, ale pokud ji nasadíte tam, kde dává smysl, dokáže interiér zútulnit a zjednodušit. Vyhněte se kombinaci s těžkými závěsy ve stejné místnosti – vzniká vizuální chaos. Místo toho ji doplňte jednoduchou lamelovou roletou nebo ponechte okno samostatné. Pamatujte také na to, že krátká záclona vyžaduje častější praní, protože se snadno zašpiní od manipulace s oknem. S trochou plánování získáte funkční a esteticky příjemný prvek, který neruší a přitom plní svůj účel.