Co prozradí tvar hlavice a sklon hřídele Dalším krokem je úhel zahnutí čepele a tvar hlavice. Pro technické lezení chceš spíš agresivnější tvar, kde je bodec nasměrován více dolů. To usnadňuje záseky za hrany a umožňuje práci s cepínem jako s hákem. Sklon hřídele (tzv. offset) by měl být výrazný – alespoň 15–20 stupňů. Umožní ti držet zápěstí v přirozené poloze, když se zavěsíš za hlavici, a snižuje namáhání šlach. U přímých hřídelí se ti ruka rychle unaví a zápěstí bolí, hlavně při déle trvajících pasážích.

Prvním kritériem je délka. Pro technické lezení s krátkými drženími se osvědčují kratší cepíny, obvykle mezi 50 a 60 centimetry. Delší hřídel se sice hodí pro klasické švihání, ale při práci na svislé nebo převislé stěně ti bude překážet: naráží do skal, ztěžuje manipulaci a zbytečně mění těžiště. Kratší cepín umožní přísun ruky blíž k hlavici, a tím i lepší páku při táhnutí za malé chyty. Zkoušej délku přímo v obchodě – postav se do lezeckého postoje a simuluj přísun. Tvá paže by měla zůstat mírně pokrčená, ne natažená.

Když vás na zipline trápí příliš dlouhá brzdná dráha, většina lidí okamžitě sáhne po úpravě brzdy. Zvětší třecí plochu, utáhne pružinu, nebo vymění celý brzdový mechanismus. Jenže někdy je viník úplně jinde – v laně, které nasáklo vlhkost. Voda v jádru lana mění jeho průměr, tvar a hlavně tření. A to je přesně ten moment, kdy běžná seřízení přestávají fungovat.

Typickou chybou je také pád s nataženýma nohama. Když dopadnete na paty, energie jde přímo do páteře. Místo toho držte kolena lehce pokrčená a chodidla aktivně tlačte do země. Při pádu vzad se snažte nejdřív dotknout hýžděmi, pak postupně přeneste váhu na záda a rameno. Pokud je pád opravdu rychlý, přidejte ještě jeden kotoul navíc – tím zbytek energie „odvalíte” do bezpečí. Na skále se vám to může hodit, protože dopadová plocha je často nerovná a malá.

První lezení není o síle, ale o technice. Začněte na mírně nakloněném ledu, kde se naučíte kopat mačkami. Každý výkop provádějte švihem od kyčle, ne jen z kolena. Chodidla držte od sebe na šíři ramen, paty nahoře. Cepíny dávejte nad hlavu, ale ne příliš vysoko – ideálně do výšky nosu. Čepele se do ledu zatínají trhnutím zápěstí, ne silou celé paže. Jakmile cítíte, že jsou jisté, zatáhněte nohama a opakujte.

Kotoul vpřed z běhu je o něco náročnější, protože musíte zvládnout přechod z vertikální do horizontální polohy. Začněte nácvikem na měkké trávě nebo písku. Dřepněte si, ruce položte před sebe na šíři ramen, bradu pevně na hrudník a odrazte se špičkami. Nedotýkejte se hlavou země – kotoul vede přes rameno, ne přes temeno. Když jste v záklonu, přitáhněte kolena k hrudníku a nechte setrvačnost, aby vás překlopila na záda. Po dokončení se hned postavte, jako byste pokračovali v pohybu. Pokud zůstanete ležet, znamená to, že jste ztratili rychlost a špatně načasovali odraz.

Základním principem je rozložit energii dopadu do co největší plochy a do pohybu, který tělo přirozeně absorbuje. Při pádu vzad nikdy nedávejte ruce přímo za sebe – to je nejčastější cesta k zlomenině zápěstí. Místo toho pokrčte lokty, bradu stáhněte k hrudníku a nechte se „stočit” přes rameno a lopatku. Celý pohyb připomíná míč, který se kutálí, ne kus dřeva, který žuchne na zem. Důležité je také nadechnout se před dopadem a při kontaktu s podložkou prudce vydechnout – to zpevní trup a ochrání vnitřní orgány.

Typické chyby začátečníků? Příliš silné držení cepínů, které vede k rychlé únavě předloktí. Dále kopání mačkami příliš vysoko, takže nohy kloužou a vy se vytahujete jen rukama. A třetí častý omyl: nedostatečné prozkoumání ledu. Pod sněhem může být dutina, mokrý led nebo vzduchová mezera. Před výstupem se vždy podívejte na barvu ledu – čím je tmavší a průhlednější, tím je tvrdší. Matný a bílý povrch bývá měkčí a rychleji se láme. Pokud máte pochybnosti, odstupte.

Dalším častým problémem je špatné připínání karabin. Ferratové karabiny jsou navrženy tak, aby se daly snadno připnout a odepnout i v rukavicích, ale mnoho lidí je připíná obráceně nebo s pootevřenou pojistkou. Vždy se ujistěte, že karabina je plně uzavřená a pojistka je v poloze, která zabraňuje samovolnému otevření. Při přepínání na další úsek lana mějte vždy alespoň jednu karabinu připnutou k lanu – nikdy neodepínejte obě zároveň. Tento princip je základním bezpečnostním standardem, který se ale často porušuje ve chvíli, kdy se člověk cítí bezpečně na žebříku nebo na úseku s mnoha stupy.