Začněte tím, že si vyberete vhodné místo. Ideální je místo s minimálním světelným znečištěním, tedy alespoň pár kilometrů od větších měst a silnic. Zkuste si najít vyvýšený bod, odkud máte rozhled po celém obzoru, a počkejte, až si vaše oči zvyknou na tmu. To trvá asi 15–20 minut, během kterých se vyhněte pohledu na displej telefonu nebo na baterku. Pokud si svítíte, použijte červené světlo, které nenaruší adaptaci očí tolik jako bílé.

Při výběru odstínů dřeva a povrchové úpravy kovu dbejte na teplotu barev. Teplé dřevo (dub, ořech) se skvěle snoubí s mosazí, mědí nebo tmavě bronzovým kovem. Naopak chladné dřevo (jasan, buk) ladí spíš s nerezovou ocelí, hliníkem nebo grafitově šedým kovem. Vyhněte se kombinování mnoha různých odstínů obou materiálů v jedné místnosti – dva až tři tóny dřeva a jeden až dva typy povrchu kovu jsou maximum. Pokud máte starší dřevěný nábytek s výraznou kresbou, volte kov matný a jemně strukturovaný, aby s dřevem soupeřil, ne aby ho přebíjel. Lesklý chrom nebo vysoce leštěná ocel by vytvořily až příliš ostrý kontrast.

Zásadní chybou je také investovat na jméno dítěte bez ohledu na daňové a právní důsledky. Pokud je účet veden na dítě, může to ovlivnit jeho nárok na stipendia nebo sociální dávky. Častěji se proto vyplatí vést investici na rodiče a dítěti ji darovat až v dospělosti. Tím získáte větší kontrolu nad penězi a vyhnete se situaci, kdy by je dítě chtělo utratit v osmnácti na auto, místo na plánované studium.

Před samotným topením vždy zkontrolujte vlhkost dřeva. Pokud nemáte vlhkoměr, poznáte suché dřevo podle zvuku – dvě polena o sebe udeřená vydávají jasný, zvonivý zvuk, zatímco vlhké dřevo zní tlumeně. Dále si všimněte prasklin na čelech polen – suché dřevo má výrazné radiální praskliny. Kůra suchého dřeva se snadno odlupuje. Tímto jednoduchým postupem dosáhnete toho, že kamna budou topit na maximum, vytvoříte stabilní a žhavý oheň a komín zůstane čistý.

Větrání a poloha dřeva dělají víc než střecha Nejdůležitější je zajistit proudění vzduchu kolem každého polena. Dřevo nesmí ležet přímo na zemi, jinak nasákne vlhkost ze země a začne hnít. Použijte dřevěné latě, cihly nebo palety, aby spodní vrstva byla alespoň 10 centimetrů nad terénem. Mezi jednotlivými hromadami nechte mezery, a pokud skládáte dřevo ke zdi, ponechte mezi ní a dřevem volný prostor. Větru musí procházet i ze stran, ne jen shora. Proto nezakrývejte hromadu fólií nebo plachtou až k zemi – vlhkost se pod ní sráží a dřevo plesniví.

Páté řešení je skládací stůl na kolečkách. Ten oceníte, pokud potřebujete měnit místo práce podle denní doby – ráno u okna, odpoledne u pohovky. Zvolte model s brzdou na kolečkách a zámkem proti složení. Při výběru dbejte na to, aby se dal snadno složit do plochého tvaru a nezabíral místo ve skříni. Tento typ stolu je vhodný spíše pro lehkou práci s notebookem, protože nemá pevnou konstrukci pro těžké vybavení.

Častou chybou je skladování dřeva v nevytápěné garáži nebo v těsném přístřešku bez větrání. Vzduch tam stojí, vlhkost nemá kam uniknout a dřevo začne plesnivět. Dalším omylem je zakrývání hromady nepropustnou fólií až k zemi – to vytvoří „skleníkový efekt”, který sušení zastaví. Také se vyvarujte skládání dřeva těsně u zdi domu, kde se hromadí vlhkost a dřevo saje vodu z konstrukce. Dodržujte odstup alespoň 15 centimetrů.

Na závěr si uvědomte, že největším rizikem není pokles trhu, ale odkládání začátku. I malá měsíční částka, investovaná pravidelně od narození dítěte, má díky složenému úročení obrovský potenciál. Začněte tedy dnes, s jasným cílem a realistickým horizontem – vaše děti vám za to v budoucnu poděkují.

Dřevo skladujte minimálně rok, ideálně dva roky. Po prvním roce má měkké dřevo (smrk, borovice) vlhkost okolo 20 %, tvrdé (buk, dub) potřebuje déle. Nejlepší je dřevo nakoupit nebo zpracovat na jaře, aby mělo celé léto a podzim na vyschnutí. Pozor na to, že rychlost sušení závisí na velikosti polen a počasí. Pokud dřevo vysychá v tmavém a vlhkém koutě, nikdy nedosáhne optimální vlhkosti.

Třetí možností je stůl, který se dá zasunout pod postel nebo pod parapet. Vysouvací deska na kolejničkách je praktická v garsonce, kde potřebujete střídat režim spaní a práce. Nezapomeňte na aretaci, aby se deska samovolně nevracela. Pokud zvolíte variantu nad postelí, počítejte s tím, že při sezení budete mít hlavu těsně pod deskou – proto je lepší řešit práci na posteli spíše záda šetřícím lůžkovým stolkem, který nepatří mezi doporučená řešení pro dlouhodobou práci.