A co teprve problémy s úložným prostorem? Moje relaxační zóna dřív připomínala skladiště – pod sedačkou ležela deka, za křeslem spacák, na skříni zimní peřiny. Koupila jsem proto bed with storage, tedy postel, která má pod matrací zásuvky na kolečkách. Teď mám v těchto zásuvkách uložené všechny přehozy, polštáře na dekoraci a dokonce i pár knížek. Když přijde host, stačí jedním pohybem vytáhnout povlečení a za dvě minuty je postel hotová. Žádné přehazování věcí z místa na místo. Ušetřilo mi to desítky minut týdně a hlavně psychickou zátěž z nepořádku, který k relaxaci vůbec nepat

Estetice jsem se dlouho bránila. Říkala jsem si, že na balkon patří jen praktické věci. Pak jsem ale narazila na sedačku s čalouněním, které mi učarovalo. Byla to sedačka s velvet upholstery v tlumené šedé barvě. Sametový povrch je sice na balkon riziko, pokud ho necháte celý rok venku, ale já ji na léto vynesu na balkon, na podzim vrátím zpátky do pokoje. A najednou balkon přestal být jen skladištěm. Stal se místem, kde sedím s kávou a knihou, a večer se z něj stane druhý obývák, kde leží rozložený gauč s měkkým polštá

Základem celé proměny se stal kvalitní koncept, který jsem našel u jednoho českého výrobce. Můj home office desk je vlastně součástí větší sestavy, kde hlavní roli hraje pohovka s funkcí spaní. Dlouho jsem zvažoval, jestli sáhnout po klasickém rozkládacím gauči, nebo po něčem chytřejším. Nakonec vyhrála varianta s click-clack mechanismem. Působí to nenápadně, ale když přijde návštěva, během deseti vteřin se sedačka promění v rovnou plochu. Důležité je, aby mechanismus fungoval hladce a nevyžadoval odklízení všech polštářů. Právě tohle mě na starých modelech vždycky štv

Návštěvy a nocležníci jsou oříškem, který řeší snad každý s malým bytem. Moje babička přijíždí jednou za dva měsíce a potřebuje pohodlné lůžko, ne jen karimatku na zemi. Proto jsem sáhla po gauči s klik-klak mechanismem, který se během pěti vteřin promění v rovné lehátko. Důležité je, že konstrukce není jen kovový rám s plachtou, ale má pevný dřevěný podklad a přesně pasující matraci. Vyzkoušela jsem levnější verzi a za půl roku se mi v ní udělalo sedátko, ze kterého jsem se nemohla zvednout bez bolesti zad. Kvalitní slatted frame dělá zázraky, protože pružnost lamel podpírá páteř. Pokud jde o barvu, zvolila jsem šedou s jemným leskem, aby se neprášilo tolik jako na hrubém textilu. Šedá je univerzální, ladí s modrou i růžovou, a když vám do pokoje svítí odpolední slunce, nezahřívá se tolik jako čer

Nesmím zapomenout na jednu zásadní věc, kterou jsem se naučila až po třetí výměně stojací lampy. Světlo musí mít možnost regulace. Nejen intenzitu, ale i směr. V místě, kde se ve dne sedí a v noci spí, potřebujete aspoň tři úrovně. Já mám v obýváku kombinaci: lustr s třemi žárovkami na samostatných vypínačích, dvě stojací lampy s nastavitelnými krky a jedno bodové světlo nad křeslem. Když rozložím gauč, zhasnu lustr, zapnu stojací lampu u hlavy a druhou otočím směrem do kouta, aby vzniklo měkké osvětlení, které neruší spánek. Trvalo mi to skoro rok, než jsem našla tu správnou kombinaci, ale výsledek stojí za to. Hosté se ptají, jestli jsem najala architekta, a já jenom krčím rameny, že home lighting je prostě o testování a trpělivosti. A možná o tom, že něco nemusí být dokonalé hned napoprvé, ale když to vyladíte, budete v tom bytě chtít trávit večery každý

Poslední tip se týká samotného spaní. Rozkládací pohovky mají často mřížku z tenkých latěk, které se pod váhou prohýbají a po pár měsících praskají. Já jsem zvolila model, kde je slatted frame z bukového dřeva s dvojitou nosností, každá laťka má 8 centimetrů šířky. K tomu jsem dokoupila pěnovou matraci o tloušťce 16 centimetrů, kterou položím na rozloženou konstrukci. Teprve pak mám pocit, že spím na opravdové posteli, ne na gauči. Pokud máte slabší záda, obyčejná pěna nestačí – potřebujete alespoň dvě vrstvy: tvrdší nosná vrstva dole a měkčí paměťová nahoře. Ale to už je investice, která se vyplatí, protože na téhle relaxační zóně strávíte třetinu života. A když uděláte správně výběr, nebudete litovat ani jedné kor

Mnohem větší oříšek byl ale byt, kde majitel chtěl kombinovat luxusní vzhled s praktičností. Měl tam krásnou sedačku s velvet upholstery v tmavě modré, která vypadala jako z katalogu, ale večer pod jediným lustrem v místnosti vypadala jako černá díra. Sametový povrch totiž pohlcuje světlo úplně jinak než matná bavlna. Museli jsme přidat dvě stojací lampy po stranách, ideálně s textilními stínítky, která světlo rozptýlí a nenechá ho jen tak zmizet v té modré hloubce. A protože pod sedačkou byl prostor pro úložné boxy, vyřešili jsme i problém s ložním prádlem – tyhle boxy pojmou dvě deky a čtyři polštáře, takže hosté nespí na složených kabát