Důležitá je také práce s dalšími lidmi, nejen s vámi. Zvěte na návštěvy kamarády a rodinu, ale vždy v klidném režimu. Požádejte je, aby kotěti nabídli pamlsek a nechali ho, ať si k nim samo přijde. Dětem vysvětlete, že kotě není hračka a že ho mají hladit jemně, jen když o to samo stojí. Pokud máte doma i jiná zvířata, seznamujte je postupně a pod dohledem, aby kotě nemělo důvod se bát.

Přechod na domácí stravu provádějte postupně, během jednoho až dvou týdnů. Míchejte malé množství nové stravy se stávající a sledujte reakce psa. Pokud se objeví zvracení, průjem nebo nadměrná plynatost, vraťte se k původnímu krmivu a poraďte se s odborníkem. A nezapomeňte na pravidelnou kontrolu hmotnosti – domácí strava je často kaloricky bohatší než granule, a proto upravte velikost porcí podle aktuální kondice psa. Mějte na paměti, že domácí vaření vyžaduje čas a disciplínu, ale odměnou vám bude zdravý a spokojený pes.

Začněte nácvikem v klidném prostředí, ideálně doma nebo na zahradě, kde nejsou žádné rušivé podněty. Připněte vodítko a postavte se s odměnami v kapse. Požádejte člena rodiny nebo kamaráda, aby se pomalu přiblížil. Jakmile se pes začne zvedat předními tlapkami, okamžitě se otočte a odejděte opačným směrem. Tím přerušíte interakci – pes se učí, že skákání vede k tomu, že se zajímavý člověk vzdálí. Opakujte, dokud pes nepochopí, že klidné přivítání přináší odměnu a pozornost.

Vodítko proti tahání používejte jako pojistku, ne jako trest. Když pes začne skákat, mírně povolte vodítko a poté ho s krátkým, ale jemným škubnutím směrem dolů a stranou odveďte od člověka. Nikdy netahejte psa prudce nahoru – to by mohlo poranit krční páteř a vyvolat agresi. Důležité je, abyste po korekci okamžitě psa odměnili za to, že má všechny čtyři tlapky na zemi, i kdyby to trvalo jen sekundu. Klidný tón hlasu a pamlsek u vaší nohy pomůže psovi pochopit, co se od něj čeká.

Riziko nákazy po očkování neklesá na nulu. Proto se vyhněte místům, kde se venčí mnoho psů, zejména v prvních dvou týdnech. Také se vyhněte kontaktu s výkaly cizích psů, které mohou obsahovat vajíčka parazitů. Pokud máte možnost, domluvte si setkání s přáteli, kteří mají zdravé, očkované psy – to je nejbezpečnější způsob, jak štěně socializovat. Vždy mějte na paměti, že prevence je lepší než léčba.

Prvním krokem je pravidelná domácí prohlídka. Prohlédněte psovi nebo kočce uši, oči, tlamu a polštářky tlapek. Pokud zvíře při dotyku ucukne, může to signalizovat bolest. Zkontrolujte také kůži pod srstí, zvláště u dlouhosrstých plemen, kde se snadno tvoří zacuchané chomáče, pod nimiž se drží vlhkost a bakterie. U koček věnujte pozornost dásním – bledá barva může značit anémii, zatímco výrazně červené dásně zase zánět. Tuto prohlídku provádějte v klidném prostředí, ideálně po jídle, kdy je zvíře uvolněnější.

Socializace kotěte s lidmi začíná dřív, než si ho vůbec přinesete domů. Ideálně by kotě mělo přijít do nového prostředí mezi osmým a dvanáctým týdnem věku. V tomto období je nejvnímavější k novým podnětům a snadněji si vytváří pozitivní vztah k člověku. Pokud berete kotě starší, nezoufejte – i dospělý jedinec se dá socializovat, ale vyžaduje to více trpělivosti a citlivý přístup.

Nejčastější chybou je stříhat příliš velký kus najednou. Řez by měl být vždy krátký a jistý, ideálně pod úhlem 45 stupňů. Pokud přesto dojde k poranění, přiložte na místo hemostatický prášek nebo škrobový zásyp – nejde sice o kouzelný prostředek, ale rychle zastaví krvácení. Nepoužívejte peroxid, ten spíše štípe a prodlužuje hojení. Tlakem prstu na ránu na pár minut krvácení utlumíte.

Pamatujte, že vodítko proti tahání není kouzelná hůlka. Pokud pes skáče z nadměrného vzrušení, pomáhá také předvídat situace a snižovat jejich intenzitu. Když se blížíte k člověku, zkraťte vodítko a veďte psa těsně u nohy. Pokud začne jevit známky vzrušení (například kňučí, zvedá packy), zastavte se a počkejte, až se uklidní. Teprve pak pokračujte. Tím posilujete sebekontrolu psa a zároveň mu dáváte jasnou strukturu – bez ní se skákání může vrátit, jakmile vodítko sundáte.

Dalším běžným problémem je stříhání drápků na zadních nohách. Pes je vnímá jako větší ohrožení a často škube tlapkou. Řešení spočívá v lepší fixaci – posaďte si psa na klín nebo na zvýšenou podložku, kde se cítí jistěji. Jednou rukou pevně držte prst, druhou stříhejte. Pokud pes začne kňučet nebo couvat, přestaňte a pokračujte jindy. Kvalitní klippery s dobře broušenou čepelí střihnou přesně bez zmáčknutí drápku, což výrazně snižuje nepříjemný tlak.