Dalším krokem je práce se světlem a barvami. Místo malování všech stěn na bílo zkuste jednu stěnu zvýraznit výrazným odstínem nebo strukturovanou omítkou. Teplé a studené tóny můžete kombinovat tak, aby místnost opticky zvětšila nebo zútulnila. Nezapomínejte na vrstvené osvětlení: místo jednoho stropního světla použijte lampy, LED pásky nebo svíčky. Rozmístěte je do různých výšek, čímž vytvoříte zajímavé stíny a hloubku. Tato jednoduchá změna často udělá větší efekt než drahé dekorace.

Typickou chybou je nepromyslet manipulaci s jídlem při složeném stole. Pokud desku sklápíte ke stěně, musíte vždy uklidit vše, co na ní stojí. Řešením je stůl s klopnou deskou, která se zvedá směrem nahoru, a police nad ní. Tak máte talíře a příbory na dosah a nemusíte při každém jídle běhat do kuchyně. Nezapomeňte také na podlahu – v malé jídelně se hodí spíš hladká plocha bez koberce, jinak se židle špatně odsouvají a hrany koberce se rychle ničí.

Zrcadlo a světlo – poslední dva tahy Zrcadlo do předsíně nevybírejte jen podle tvaru, ale hlavně podle umístění. Ideální je, aby odráželo přirozené světlo z protější místnosti, nebo aby viselo naproti umělému osvětlení. V úzké chodbě nepoužívejte zrcadlo od podlahy ke stropu – opticky prostor sice zvětší, ale při průchodu se v něm budete míjet s vlastním obrazem, což působí rušivě. Radši zvolte menší zrcadlo nad botníkem, ve výšce obličeje. Upevněte ho bezpečně: na velká zrcadla použijte alespoň čtyři rohové úchytky, ne jen dva háčky. Pozor na to, aby zrcadlo neviselo přímo proti vchodovým dveřím – podle feng-šuej to není vhodné, ale i prakticky je nepříjemné, když při otevření dveří do zrcadla nevidíte, kdo přichází.

Jak uspořádat úložné prostory, aby nepřekážely Největším zdrojem nepořádku v obýváku bývají věci, které nemají své místo. Místo nové skříně nejdřív vytřiďte. Roztřiďte knihy, elektroniku, deky a hračky do krabic podle frekvence používání. Věci, které používáte denně, dejte do otevřených polic nebo košů – ušetříte za dvířka a zároveň budete mít všechno po ruce. Věci, které používáte výjimečně, uložte do vyšších polic nebo do skříně s dvířky, aby nerušily vizuální dojem. Ideální jsou nízké komody podél stěny, které využijí prostor, ale nezaberou celou výšku místnosti.

Pokud si troufnete na vlastnoruční výrobu, máte vyhráno. Vyrobte si polštáře, obrazy, rámy nebo třeba stojací lampu z prken a textilních zbytků. Na internetu najdete spoustu návodů, ale obejdete se i bez nich: stačí základní nářadí a trocha trpělivosti. Nezapomeňte však na jednu věc – nepřehánějte to s DIY, pokud vám to nejde. Špatně sestavená police nebo křivý obraz na zdi mohou celkový dojem zhatit. Raději si vyberte jednu oblast, ve které jste si jistí, a ostatní nechte profíkům (ale jen u oprav, ne u dekorací).

Základem je pořádná inventura. Než cokoli koupíte, projděte si domácnost a vytřiďte, co skutečně používáte a co vám dělá radost. Zbylé kusy můžete prodat nebo darovat, a získat tak nejen volný prostor, ale i finanční rezervu na pár cílených nákupů. Pozor na častou chybu: vyhazovat vše staré a nakupovat nové. Mnohem efektivnější je vybrat si jeden až dva výrazné kusy nábytku (třeba křeslo nebo konferenční stolek) a zbytek doplnit repasovanými nebo upcyklovanými kousky. Stačí vyměnit čalounění, natřít dřevěný nábytek nebo vyměnit úchytky – výsledek vypadá draze, ale stojí zlomek.

Nakonec si uvědomte, že designový interiér není statický. Měňte doplňky podle ročního období, přesouvejte rostliny a textilie. Když dojde k nudě, stačí upravit pár detailů a místnost získá nový život. Tímto přístupem ušetříte nejen peníze, ale i čas, protože se naučíte vidět krásu v jednoduchosti. A právě to je to, co dělá interiér skutečně osobitým – ne značka na sedačce, ale váš vlastní rukopis.

Zařídit interiér chalupy není totéž jako vybavit městský byt. Venkovský dům vyžaduje jiný přístup, protože musí sloužit celoročně, odolávat vlhkosti, nárazům od topení dřevem a přitom zůstat příjemným útočištěm. Základní chybou bývá přenést do chalupy městské představy o dokonalém designu. Místo snahy o showroom se zaměřte na to, aby každý materiál a každý kus nábytku měl svůj důvod — a aby se v místnosti dalo skutečně žít, nejen se na ni dívat.

Důležité je také oddělit vizuální smog. Pracovní plochu udržujte minimalistickou – na stole jen to, co používáte denně. Kabely sveďte do lišt nebo je připevněte pod desku stolu, aby nevisely přes hranu. Na zeď nad stolem umístěte nástěnku nebo magnetickou tabuli, ale jen pro aktuální úkoly. Příliš mnoho papírků a poznámek vás bude rozptylovat a zároveň opticky zvětší pracovní zónu. Místo toho využijte zásuvky nebo boxy na dokumenty, které schováte do skříně či pod stůl.