Když se plíseň vrací i po všech opatřeních, zavolejte odborníka na vlhkost. Může jít o zatékání ze střechy nebo vadnou izolaci. Do té doby roh pravidelně kontrolujte, alespoň jednou týdně. Malá skvrna se dá zvládnout, velká znamená zásah do konstrukce.
Kde hledat příčinu, než začnete utír
Nejjednodušší měření je vážení. Postavte hrnec s vodou na kuchyňskou váhu, zapněte plotnu a po deseti minutách varu bez pokličky zvažte znovu. Rozdíl je hmotnost odpařené vody. Pro běžný hrnec o průměru 20 cm při středním varu počítejte s úbytkem kolem 10 až 20 gramů za minutu. Pokud vaříte na vyšším výkonu, klidně 30 i více gramů za minutu. Z tohoto čísla se dá snadno odvodit, kolik vody je potřeba dolít, aby omáčka nezhoustla příliš. Pozor ale na jednu častou chybu: lidé dolévají studenou vodu do vroucího základu a diví se, že se vše vaří déle. Studená voda srazí teplotu a prodlouží dobu varu. Dolévejte vroucí vodu nebo alespoň horkou.
Samostatnou kapitolou jsou radiátory. Odvzdušněte je na začátku topné sezony. Když je v tělese vzduch, topí jen horní část a vy máte pocit, že je zima. Nábytek nepostavte přímo před radiátor, brání proudění. Na stěnu za radiátor můžete umístit odraznou fólii, která vrátí teplo zpět do místnosti. Termostatické hlavice nastavte na konkrétní stupeň a nechte je pracovat; nehaste topení úplně, když odjíždíte na dva dny, vychladlé zdi pak topíte mnohem déle.
Samotná mezera bez pohybu vzduchu nefunguje. Potřebujete zajistit, aby u podlahy mohl vzduch vstupovat a nahoře odcházet. Pomůže, když knihovnu nepostavíte až na zem, ale podložíte ji nízkým soklem s výřezem, případně necháte dole pruh volný. Nahoře pak nesmí být mezera ucpaná lištou nebo dekorativní korunou, která ji uzavře. Typická chyba je utěsnit všechno „aby to vypadalo čistě” – tím se z police stane komora.
Jak postupovat při hledání Projděte místnosti a sledujte podezřelá místa: rohy u oken, spoje stěn a stropu, ostění dveří, zásuvky, radiátory, balkonové dveře. Nejprve použijte dlaň – přiložte ji na zeď na několik sekund. Pokud cítíte chlad, je to pravděpodobný kandidát. Poté změřte teploměrem teplotu povrchu a porovnejte s teplotou vzduchu v místnosti. Rozdíl větší než 3 °C už stojí za pozornost.
Teplený most je místo v konstrukci, kterým uniká teplo rychleji než okolím. V bytě se projeví chladnějším povrchem, vyšší spotřebou energie, ale i vznikem plísní. Najít ho lze bez drahé techniky – vlastní dlaní a běžným teploměrem.
Nejprve si připravte infračervený teploměr nebo pokojový teploměr s externím čidlem. Pokud máte jen klasický teploměr, přiložte ho na povrch na několik minut. Měření opakujte na stejném místě vícekrát, ideálně ráno a večer, kdy jsou teplotní rozdíly největší. Důležité je měřit ve výšce 10–15 cm nad podlahou, u podlahy a v rozích.
Odstranění tepleného mostu není vždy snadné. Někdy stačí přidat izolaci, jindy je nutný stavební zásah. Prvním krokem je ale přesné určení místa. Bez měření se často utrácí za zbytečné opravy. Dlaň a teploměr jsou základ, který nic nestojí a přesto odhalí většinu problémů.
Typická chyba je měřit těsně po vyvětrání nebo naopak v přetopené místnosti. Výsledky pak zkreslují. Také si neberte na pomoc vlhkoměr – ten ukáže jen relativní vlhkost, ne příčinu. Další častou chybou je zaměnit chladný povrch za průvan; průvan vzniká spárou, kdežto teplený most je v ploše konstrukce.
Pokud najdete podezřelé místo, ověřte ho tak, že na něj přiložíte kousek papíru nebo fólie. U skutečného mostu se pod fólií rychle srazí vlhkost. U průvanu se papír chvěje. Zapište si teploty a časy měření, ať máte podklad pro další rozhodování. Opakujte měření i za různých venkovních teplot – most se projeví výrazněji v mrazech.
- ID: 470526
Be the first to review “Co odhalí ruka a teploměr na stěnách bytu”
Reviews
There are no reviews yet.