Poslední návyk je střídání. Nenoste jeden oblíbený kus několik dní v řadě, látka potřebuje čas se vzpamatovat a vyvětrat. Mezi nošením nechte oblečení den odpočívat na ramínku, pot se odpaří a vlákna se vrátí do tvaru. Když budete prát méně často, ale šetrněji, oblečení z druhé ruky vám vydrží výrazně déle než při běžné péči.
Po upečení nechte buchty chvíli odpočívat na mřížce. Horké těsto je křehké a při manipulaci se láme. Koláče s tvarohem nejlépe drží tvar, když je pečete ve formě s vyšším okrajem a náplň nedáváte až k samému kraji. Tvarohová náplň by měla být hustší než těsto, jinak proteče. Kdo si při přípravě udrží trpělivost a nechá těsto odpočinout, dostane buchty, které zůstanou vláčné i druhý den. To je celé tajemství: méně spěchu a méně mouky.
Dřevo na zimu se nezačíná řešit v říjnu, kdy už je podzim v plném proudu a první mrazíky klepou na dveře. Kdo chce v lednu topit dřevem, které hoří čistě a vydá maximum tepla, musí s ním pracovat nejpozději koncem léta. Štípané dřevo potřebuje na dostatečné proschnutí klidně šest až dvanáct měsíců, tvrdé dřevo i déle. Když ho naštípete a složíte v srpnu, máte reálnou šanci, že přes zimu ještě ztratí přebytečnou vlhkost a do topné sezony půjde v dobré kondici.
Jak rozeznat funkcionalistický dům od pouhé novostavby Rozhodující je okno. Funkcionalisté používali pásová nebo velká dělená okna bez šambrán, s tenkým rámem a bez ozdob. Pokud dům nemá římsy, má plochou střechu a fasádu členěnou jen okny a někdy obkladem z leštěného kamene, jste na správné stopě. Naopak pokud vidíte zdobné prvky, štuky nebo historizující sloupky, jde o jiný sloh. Dalším vodítkem je vstup: funkcionalistický portál bývá prostý, s nerezovým nebo mosazným madlem a často s původními dveřmi s prosklenou částí.
Postupujte pomalu. Nejprve zjistěte, kolik pes skutečně dostane za den, včetně všech pamlsků. Potom uberte přibližně deset až patnáct procent celkové denní dávky. Pokud krmíte granulemi, odvažte je kuchyňskou váhou, ne odměrkou. Pamlsky nahraďte částí denní dávky nebo kousky zeleniny, které pes může žvýkat. Krmte dvakrát denně ve stejnou dobu. Mezi krmeními nic nedávejte, i když pes žebrá. Žebrání je návyk a po týdnu až dvou ustoupí.
Řada lidí staví dřevo těsně ke zdi, aby ušetřilo místo. Jenže tím vzniká slepá zóna, kde se drží vlhko a dřevo tam chytá plíseň. Nechte mezi hranicí a zdí alespoň pětadvacet centimetrů mezery. Stejně tak nebalte dřevo do fólií nebo plachet, které ho uzavřou ze všech stran. Zakrytý by měl být jen vršek, aby na hranici nepršelo a nesněžilo. Boční stěny musí dýchat. Plastová plachta stažená až k zemi je nejrychlejší cesta k zplesnivělému dřevu.
Tvaroh je základ. Kupovaný tvaroh ve vaničce bývá výrazně vlhčí než ten, který si doma necháte přes noc okapat v plátně. Pokud tvaroh necháte odvodnit, získáte hmotu, která se v těstě chová předvídatelně. Příliš mokrý tvaroh totiž uvolňuje vodu během pečení a těsto se pak v troubě rozpadá nebo zůstane uprostřed syrové. Tvaroh před zpracováním promačkejte vidličkou nebo krátce projděte metličkou, aby v něm nezůstaly hrudky, které po upečení vytvoří suchá místa.
Kdy se těsto kazí nejčastěji Největší chyba přichází ve chvíli, kdy se do těsta přidává mouka. Vláčné těsto se lepí a nutí člověka podsypávat. Jenže každá lžíce mouky navíc mění poměr a těsto tuhne. Řešením je nechat těsto krátce odpočinout v chladu, klidně třicet minut. Mouka během té doby nabobtná, těsto přestane lepit a jde mnohem lépe tvarovat. Další častá chyba je příliš rychlé pečení při vysoké teplotě. Vláčné těsto potřebuje nejdřív vyšší teplotu, aby se zafixoval tvar, a pak mírnější doraz, aby uvnitř zůstalo šťavnaté. Kdo peče celou dobu na maximum, dostane suché buchty s prasklou kůrkou.
Máslo do těsta patří změklé, ale ne tekuté. Rozpuštěné máslo se během hnětení neváže správně a těsto se pak chová jako drobenka, která nedrží pohromadě. Stejně tak cukr: příliš mnoho cukru zadržuje vodu a těsto zůstane lepivé i po odpočinku. Pokud chcete sladší buchty, přidejte cukr raději do náplně než do těsta. Droždí rozpusťte v troše vlažného mléka s lžičkou cukru a počkejte, až začne pěnit. Když pění, droždí žije. Když ne, těsto nikdy nevzejde, ať děláte cokoli.
Poslední úsek od Emy Destinnové k Paláci berte jako celek, ne jako jednotlivé stavby. Funkcionalismus Nového Města funguje hlavně v rytmu ulice – střídání průčelí, uličních linií a výšek. Pokud si budete chtít odnést skutečný zážitek, jděte pěšky, bez sluchátek a bez honby za každou fotkou. Právě v tom je ta pravá perla: v soustředěném pohledu na město, které se učíte číst.
- ID: 415024
Be the first to review “Co skrývá funkcionalistické Nové Město mezi Emou Destinnovou a Palácem?”
Reviews
There are no reviews yet.