For

Co udělat, aby turistická lékárnička zvládla děti?

Počasí a terén: co se pes snaží ří

Co se týče nádob, osvědčily se měkké lahve, které se dají zmáčknout a postupně zmenšují objem. Tvrdé petky zabírají místo i po vypití. Dobré je mít vodu rozdělenou do dvou až tří menších nádob – když jedna praskne nebo se ztratí, pořád máte rezervu. Nepoužívejte nádoby, které jste předtím měli na mléko nebo džus, i když je vypláchnete. Zbytky cukru podporují růst bakterií a v teple se voda rychle kazí. Na několikadenní túru počítejte s tím, že každý den ponesete jiné množství – první den těžší batoh, později lehčí, jak vodu spotřebováváte.

Technicky náročné pasáže řešte v klidu a s odstupem. Nepřelézejte místa, kde si nejste jistí, raději si pomozte rukama, použijte hole nebo si sedněte. Na exponovaných místech se vyhněte spěchu a nedělejte kroky naslepo. Když jdete ve skupině, držte rozestupy, aby padající kámen neohrozil ty pod vámi. Pokud se objeví únava nebo ztráta koncentrace, zastavte se, doplňte energii a teprve pak pokračujte. Náročný přechod hřebene se nezvládá silou, ale rozhodováním.

Rukojeti a poutka rozhodují o tom, jestli vám hůl zůstane v ruce i po hodinách. Poutko nemá být utažené přes zápěstí tak, že znecitliví prsty, ale musí držet váhu. Při správném úchopu tlačíte do rukojeti dlaní a poutko jen pomáhá návratu hole dopředu. Pokud máte tendenci hůl svírat křečovitě, zvolte rukojeť s anatomickým tvarem. Na dlouhých výstupech oceníte i prodlouženou spodní část rukojeti pro přechod mezi terény bez přenastavení.

Turistická lékárnička pro děti není zmenšená verze dospělé. Děti mají jiné dávkování, jiné reakce na horečku a rychleji ztrácejí tekutiny. Sestavte ji podle věku a hmotnosti dětí, ne podle toho, co zbylo v poličce. Základem je uzavíratelná krabička s přihrádkami, která se vejde do batohu a udrží obsah v suchu.

Základ, který se nevyplácí podcen

Před cestou zkontrolujte, zda máte léky proti horečce ve formě sirupu nebo čípků podle věku dítěte. Tablety pro dospělé nedrťte, dávka by mohla být nepřesná. Přibalte také léky na průjem a zvracení, ale ty podávejte až po poradě s lékařem u malých dětí. Nezapomeňte na rehydratační roztok v sáčcích, který se míchá s vodou. Pro děti od dvou let se hodí i žvýkací nebo rozpustné formy.

Léky musí být v originálních obalech s příbalovým letákem. Pokud cestujete letadlem, tekutiny nad 100 ml patří do odbaveného zavazadla, výjimkou jsou léky na předpis, které nahlaste na kontrole. V horkých dnech neponechávejte lékárničku v autě na slunci. Teplota nad 25 °C může změnit účinnost sirupů i čípků. Použijte chladicí vložku nebo termoizolační obal, ale pozor, aby se léky nepromrzly.

Co patří do krabičky a co raději nechat doma Do lékárničky dejte náplasti různých velikostí, sterilní čtverečky, obinadlo, pružné obinadlo, nůžky se zaoblenými hroty, pinzetu a teploměr. Přidejte dezinfekci ve spreji nebo v podobě tyčinky, která neštípe. Oční vodu a fyziologický roztok v jednorázových ampulích. Krém na popáleniny a na hmyzí štípnutí. Pro alergiky léky na alergii, ale pouze ty, které dítě už užívá a má je předepsané. Naopak vynechte léky, které neznáte, a vše, co je po expiraci. Doma nechte i velké lahve, přelijte jen potřebné množství.

Základní pravidlo pro klasickou chůzi v terénu: postavte se, uchopte rukojeť tak, aby předloktí svíralo s paží pravý úhel. Loket zůstává u těla, hůl se dotýká země před špičkou boty. Pokud při tom musíte zvedat rameno nebo se předklánět, hůl je dlouhá. Když se naopak hrbíte a tlačíte paže dolů, je krátká. Tuhle zkoušku dělejte v botách, ve kterých skutečně půjdete, ne v teniskách na prodejně.

Nejčastější chybou je chybějící návod k dávkování. Napište na kartičku jméno dítěte, jeho hmotnost a čas poslední dávky. Při horečce střídejte léky podle rozestupu, ne současně. Další chybou je půjčovat léky od jiných dětí. I stejná diagnóza může mít jinou příčinu. Pokud dítě zvrací opakovaně, má krev ve stolici, je malátné nebo nereaguje, nečekejte a vyhledejte lékaře. Lékárnička pomáhá, ale nenahrazuje odbornou pomoc.

Jak délku měnit podle terénu Pro stoupání zkraťte hole o pět až deset centimetrů. Tím přesunete práci z ramen do nohou a získáte lepší odraz. Naopak při klesání je prodlužte, abyste mohli brzdit plynule a nedostávali rány do kolen. Většina lidí ale nastaví jednu délku ráno a už s ní jde celý den. To je první velká chyba. Když hůl nemá aretaci, kterou zvládnete ovládat jednou rukou za chůze, budete ji přenastavovat neradi a výstup vás vyčerpá víc, než je nutné.

Druhá častá chyba je materiál a tuhost. Skládací hole s elastickou šňůrou uvnitř jsou pohodlné na cestu v batohu, ale v ostrém svahu se mohou mírně prohýbat a ztrácíte část energie. Teleskopické hole s aretací drží lépe, ale hlídejte, jestli se šrouby nebo páčky nedají utáhnout v rukavicích. Zkuste to přímo v obchodě – nasaďte si rukavice, zmáčkněte aretaci a zatlačte hůl do země. Pokud povolí, nepůjde o spolehlivý nástroj.

  • ID: 437919

Reviews

There are no reviews yet.

Be the first to review “Co udělat, aby turistická lékárnička zvládla děti?”

Your email address will not be published. Required fields are marked *