Postel je největší kus nábytku, takže rozhoduje o všem ostatním. Vysoká postel s úložným prostorem pod roštem nahradí komodu i část skříně. Pokud se do výšky nechcete pouštět, zvolte postel, pod kterou se vejdou alespoň dvě nízké úložné bedny na kolečkách. Na co si dát pozor: příliš vysoké patro znamená, že se na horním lůžku nedá sedět, a příliš nízké zase znamená, že se pod něj nevejde nic. Změřte si výšku stropu i matrace, než cokoli koupíte.
U rámu sledujte tři věci: materiál, spoj a bočnice. Masivní dřevo a kvalitní lamino s tloušťkou nad 18 mm vydrží. Kování musí být kovové, ne plastové. Bočnice horního lůžka by měly být vysoké alespoň 15 cm nad matrací, aby dítě nevyklouzlo při otáčení. Žebřík musí být pevně přišroubovaný k rámu, ne jen zavěšený, a jeho příčky mají být široké a zdrsněné. Zábradlí u horního lůžka nesmí mít vodorovné příčky, po kterých se dá šplhat – svislé nebo plné provedení je bezpečnější.
Typická chyba je kupovat nábytek a doplňky postupně bez jasného plánu. Za rok se v pokoji sejde pět různých odstínů a žádný z nich k sobě nepatří. Vyhraďte si proto na začátku dvě až tři barvy a držte se jich. Když později narazíte na něco, co se nehodí, raději to nekupujte, i kdyby se to líbilo dítěti. Dětský vkus se mění rychleji než nábytek a je lepší mít klidný základ, do kterého se dá cokoli přidat.
Nejčastější chybou je připevnění pouze do sádrokartonu bez kotvy nebo spojení s pohyblivou částí nábytku, například s dvířky. Další chyba je příliš dlouhý vrut, který projde skrz desku a vytvoří ostrý hrot uvnitř nábytku. Někteří lidé také vynechávají kontrolu po instalaci a spoj se časem uvolní. Pokud má nábytek nožičky nebo je na kolečkách, zajistěte je proti posunu ještě před samotným připevněním.
Vyhýbejte se dvěma častým chybám. První je zařídit pokoj najednou a dokonale, včetně dekorací, které dítě do roka zničí nebo z nich vyroste. Druhá je ignorovat růst dítěte. Postel, která je dnes akorát, bude za tři roky krátká, proto volte variantu s prodloužením nebo počkejte s velkou investicí do doby, kdy dítě začne spát samo celou noc. Do té doby stačí matrace na zemi, která je bezpečná a snadno se uklidí.
Než začnete cokoli kupovat, strávte v místnosti alespoň hodinu. Sedněte si na zem, prohlédněte si zásuvky, okna, radiátor a dveře. Zjistěte, kolik je tam skutečně místa na hraní, kde bude dítě spát a kudy povede cesta v noci na záchod. Většina rodičů začíná nábytkem a teprve pak zjistí, že se do pokoje nevejde přebalovací pult nebo že postel blokuje okno. Pořadí je opačné: nejdřív potřeby, potom nábytek.
Rozdělte si pokoj na zóny podle toho, co se v něm bude odehrávat. Spánek potřebuje klid, tmu a stabilní teplotu, proto ho umístěte ke stěně bez okna a mimo dveře. Hraní chce volnou podlahu, kterou lze snadno vytřít. Ukládání oblečení a hraček má být po ruce, ale ne v cestě. Když zóny nakreslíte na papír, zjistíte, že některé kusy nábytku vůbec nepotřebujete. Typická chyba je koupit velkou skříň, která se po pár letech stane skladištěm, a naopak chybí nízká police, kam dítě dosáhne samo.
Bezpečnost řešte dřív než barvy a dekorace Projděte pokoj očima batolete. Nábytek s ostrými rohy opatřete chrániči, volné police a knihovny ukotvěte do zdi, elektrické zásuvky zakryjte a kabely schovejte do lišty nebo za nábytek. Okna zajistěte tak, aby se nedala otevřít dokořán, pokud je dítě samo v místnosti. Žaluzie a šňůry od závěsů musí být mimo dosah, jinak hrozí udušení. U postele kontrolujte mezery mezi matrací a rámem, do kterých se může zachytit končetina. Tohle není přehnaná opatrnost, ale práce, kterou uděláte jednou a pak ji roky ignorujete.
Materiály vybírejte podle toho, jak se udržují. Dřevo, kov a pratelné textilie vydrží víc než laminované desky s papírovou povrchovou úpravou. U matrace se ptejte na tvrdost a prodyšnost, ne na počet vrstev v reklamě. Koberec je příjemný na bosé nohy, ale pokud má dítě sklony k alergiím, zvolte raději omyvatelnou podložku. Vše, co dítě olízne nebo okouše, by mělo mít bezpečný nátěr a žádné uvolňující se části. Levné plasty často prasknou při prvním pádu, což je horší než vyšší cena kvalitnějšího kusu.
Vymalovat dětský pokoj není jen otázka barvy. Dítě v něm spí, hraje si, občas maluje na zeď a často se opírá špinavýma rukama o stejné místo. Proto je potřeba vybírat barvu podle toho, jak se bude používat, ne podle toho, jak vypadá na vzorníku v obchodě. Prvním krokem je ujasnit si, co od nátěru čekáte: má vydržet otěr, vydýchat vlhkost a nezanechat ostrý chemický zápach.
- ID: 412545
Be the first to review “Co udělat jako první, než koupíte postel do dětského pokoje?”
Reviews
There are no reviews yet.