Prvním krokem je vyndat rostlinu z květináče a prohlédnout kořenový bal. Zdravé kořeny jsou světlé a pevné. Pokud jsou hnědé, rozbředlé a zapáchají, jde o uhnívání z přemokření. Takové kořeny odstřihněte sterilními nůžkami až do zdravého pletiva, rány nechte zaschnout a rostlinu přesazte do čerstvého vzdušného substrátu. Naopak bílé, tenké kořeny obrůstající celý bal znamenají, že je květináč plný a rostlina potřebuje větší prostor.
Pro pokojové rostliny platí, že perlit a vermikulit nejsou zázrak, ale užitečný nástroj. Pokud máte běžnou zeminu z obchodu, která bývá příliš těžká a utužená, jejich přidáním výrazně zlepšíte vzdušnost a odvodnění. U květin, které pěstujete v samozavlažovacích květináčích, vermikulit raději vynechejte – stačí perlit. Naopak v suchém bytě s ústředním topením vermikulit pomůže udržet vlhkost. Vždy sledujte reakci rostlin: pokud listy žloutnou a opadávají, je půda příliš mokrá – uberte vermikulit. Když listy vadnou a substrát je suchý, přidejte vermikulit nebo zálivku. Oba materiály časem degradují, perlit vydrží déle, vermikulit se může rozmáčknout. Při přesazování každé dva roky směs obnovte.
Nejčastější chyby? První: příliš mnoho perlitu. Když ho dáte více než polovinu objemu, substrát rychle vysychá a rostliny trpí suchem. Druhá: vermikulit v květináči bez drenážních otvorů. Vermikulit zadržuje vodu tak dobře, že při absenci odtoku snadno dojde k přemokření a uhnívání kořenů. Třetí: použití perlitu nebo vermikulitu jako náhrady hnojiva. Neobsahují živiny, takže rostliny musíte přihnojovat dál. Čtvrtá: zapomenutí na prach. Perlit i vermikulit před smícháním propláchněte vodou, jinak se práší a může dráždit dýchací cesty.
Nejčastější chybou je dělení příliš malých kusů. Další chybou je zasazení do přemokřeného substrátu, kde řezné rány začnou hnít. Po rozdělení nechte rány na vzduchu krátce zaschnout, u sukulentních druhů i několik hodin. Nové květináče naplňte čerstvým, propustným substrátem a rostlinu zasaďte do stejné hloubky, v jaké rostla předtím. Zeminu lehce přitlačte, ale nezalévejte příliš — první zálivka má být mírná.
Přesazujte jen tehdy, když kořeny vylézají z otvoru ve dně. Ideální doba je konec zimy nebo brzy na jaře. Při přesazování odstraňte mrtvé a měkké kořeny, zbytek nechte. Po přesazení dva až tři týdny nehnojte. Monstera také nemá ráda časté stěhování; najděte jí jedno místo a nechte ji tam. Když rostlina roste pomalu, neznamená to vždy chybu — někdy jen odpočívá.
Kdy tedy perlit použít? Pokud máte rostliny, které nesnáší přemokření – například sukulenty, kaktusy, tlustice, sansevierie nebo pelargonie – přidejte do substrátu perlit. Doporučený poměr je jedna třetina perlitu na dvě třetiny běžného substrátu. Perlit zvětší póry, voda rychleji odtéká a kořeny nehnijí. Naopak vermikulit se hodí pro rostliny, které potřebují stálou vlhkost: kapradiny, africké fialky, begonie, maranty nebo kalátea. Vermikulit dokáže pojmout vodu až pětkrát vyšší, než je jeho hmotnost, a pak ji pomalu uvolňuje. Smíchejte ho s rašelinou nebo listovkou v poměru 1:3.
Před použitím kokos propláchněte, zejména pokud jde o levnější variantu. Obsahuje přirozené soli a zbytky prachu. Proplachováním snižujete riziko zasolení substrátu. Poté ho promíchejte s perlitem nebo vermikulitem v poměru přibližně 3:1. Tím zajistíte lepší odvod vody a provzdušnění. Pro rostliny náročné na živiny přidejte kompost nebo pomalu se uvolňující hnojivo. Zalévejte měkčí vodou, protože kokos má tendenci vázat vápník a hořčík.
Jak je správně namíchat a čeho se vyvarovat Při míchání substrátu postupujte jednoduše. Vezměte velkou nádobu, vsypte základní substrát a přidejte perlit nebo vermikulit. Dobře promíchejte rukama nebo lopatkou. Pokud kombinujete oba, používejte perlit i vermikulit společně – vznikne vzdušná směs, která drží vlhkost, ale nezůstává mokrá. Typická univerzální směs pro většinu pokojovek: 2 díly rašeliny, 1 díl perlitu, 1 díl vermikulitu. U rostlin citlivých na vápenatost dejte pozor, vermikulit může obsahovat stopové množství vápníku. Perlit je chemicky inertní, takže je bezpečný pro všechny.
Základem je správná hydratace. Lisovaný blok dejte do nádoby s vodou a nechte ho nasáknout. Objem často naroste pětinásobně. Po nabobtnání hmotu promíchejte, aby nezůstala suchá místa. Vodu, která zůstane, slijte, ale substrát nenechte proschnout úplně. Kokos drží vlhkost dlouho a nerovnoměrné proschnutí vede k plísním. Před použitím zkontrolujte, zda není cítit zatuchlinou. Kvalitní substrát voní neutrálně, maximálně po dřevě.
- ID: 399619
Be the first to review “Dělení trsu není vhodné u rostlin s jediným hlavním stonkem nebo u těch, které mají křehké, hluboké kořeny. U citlivých druhů je lepší zvolit řízkování nebo hřížení. Pokud si nejste jistí, zda rostlina dělení snese, nejprve oddělte jen jeden menší kus a zbytek ponechte v původní nádobě. Tak získáte jistotu a zároveň nepřijdete o celou rostlinu, když se něco pokazí.”
Reviews
There are no reviews yet.