Praktickou stránku pet friendly interiérů nejvíce oceníte při úklidu. Látka, na které se drží chlupy jen minimálně, se stává vaším nejlepším přítelem. Kromě velvetu doporučuji třeba strukturovaný len v tmavších odstínech. Kočky na něm neudělají takovou paseku jako na jemném sametu. U nás v obýváku máme křeslo z recyklovaného mikrovlákna – pes si na něm dělá pelíšek, ale chlupy stačí setřít rukou. Životnost prodlužuje i pravidelné kartáčování zvířete a použití návleků na pohovku. Ale upřímně, dokonalá čistota neexistuje. Naučila jsem se přijímat, že jeden hadřík v kapse je součástí výb

Základem se stala postel s úložným prostorem. Ne ten typ, kde pod matrací zeje jen pár centimetrů pro deku. Vybrali jsme model s výsuvnými šuplíky na kolečkách, každý šedesát centimetrů hluboký. Do jednoho se vešly zimní bundy a spacáky, do druhého všechny stavebnice Lego tříděné podle velikosti kostiček. Matrace jsme pořídili samostatně – 16 cm pěnová matrace na laťkovém roštu, který se dá jednou rukou vyndat, když potřebujeme pod postel vysát prach. Dítě na ní spí tvrdě, a přitom je dost měkká na to, aby si na ni v poledne lehl i dospělý. Důležitý detail: laťkový rošt by měl mít alespoň 18 lamel, jinak se pěna v místě kyčlí propadá a znemožňuje klidné spa

Největší chyba, kterou lidé dělají, je oddělování funkcí místností striktními hranicemi. Koupelna nemusí žít jen pro sprchování. Může posloužit i jako úložný prostor pro věci, které s vodou vůbec nesouvisejí. Třeba sada ručníků pro hosty, která se vám válí v šatně? Přesuňte ji sem. Ale pozor, vlhkost je tu nepřítel číslo jedna. Pokud máte dobře větraný prostor, nebo alespoň výkonný odvlhčovač, můžete do koupelny nastěhovat i krabici s mikinami nebo náhradní deky. Prostě nepodceňujte sílu suchého vzdu

Největší oříšek byl výběr sedačky. Potřebovala jsem něco, co přes den vypadá jako pohodlné místo k sezení, ale v noci se promění v plnohodnotné lůžko. Rozhodla jsem se pro model s click-clack mechanismus, který jedním pohybem sklopí opěradlo do roviny. K tomu jsem přidala slatted frame, tedy laťkový rošt, který je součástí konstrukce a zajišťuje správné větraní matrace. Celá sedačka má navíc velvet upholstery v tmavě modré barvě, která krásně pohlcuje světlo a dodává místnosti na hloubce. Večer, když zapnu jen jednu nástěnnou lampu s teplým žárovkovým svitem, sametový povrch jemně září a místnost působí jako luxusní hotelový apartmá, ne jako obývák s půjčovnou matra

Nakonec jsme v Markétině bytě skončili s kombinací: masivní dubový stůl pro šest lidí a k němu dvě pevné židle a jedna lavice se sametovým čalouněním a vysouvacím mechanismem. Na druhé straně místnosti stojí jednoduchý bufet z březové překližky, pod kterým je uložený druhý pár polštářů a lehká přikrývka. Celý koncept stojí na myšlence, že místnost musí fungovat v obou režimech bez kompromisu. Když se řekne jídelna, představíme si rodinný oběd, ne složitý proces přestavby nábytku. Dining room design dnes už není o tom mít oddělený stůl a židle. Je o tom, jak promyšleně propojit funkce, které denně využíváte, s těmi, které potřebujete jen občas, a přitom zachovat vzdušnost a eleganci prostoru. Každý centimetr čtvereční musí mít svůj dů

Když jsme řešili přespávání babičky nebo kamarádů na návštěvě, narazili jsme na tvrdou realitu malé místnosti. Skládací lehátko skončilo v šatně, protože zabíralo podlahu a nikdo na něm nechtěl spát dvě noci po sobě. Tady přišla na řadu pohovka s rozkládacím mechanismem. Neplést s gaučem z obýváku – do dětského pokoje jsme vybrali model s úzkými područkami, který po rozložení vytvoří rovnou plochu 140 krát 200 centimetrů. Mechanismus click-clack funguje na principu překlopení sedáku dopředu a sklopení opěráku do roviny. Celá operace trvá deset vteřin a dítě ji zvládne samo od pěti let. Důležité je pořídit k tomu samostatnou pěnovou matraci na spaní, protože zabudovaný polštář v pohovce bývá příliš tenký a po pár hodinách se probouzíte s promáčknutým bo

Malá rada na závěr z praxe: nekupujte nábytek do dětského pokoje na vzrůst. Dítě v pěti letech není malý desetiletý. Postel s úložným prostorem pořízená s výhledem na puberťáka bude v první třídě příliš vysoká a šuplíky se mu budou těžko vysouvat. My jsme zvolili střední cestu – rám postele je 40 centimetrů nad zemí, šuplíky na kolečkách, které zvládne vytáhnout i tříleťák. Až povyroste, vyměníme jen matraci za tužší a laťkový rošt za nový. Stejně tak pohovka s rozkládacím mechanismem by měla mít sedák ve výšce, kam dítě dosáhne nohama na zem, jinak na ni nebude lézt samo a vy ho budete muset pokaždé vysazovat. Malé detaily, které z pokoje udělají opravdové království, ne skladiště náby