Ale pozor, nejde jen o technické parametry. Záleží na celkové atmosféře. Když jsem poprvé viděla ložnici, kde sofa bed s tmavým velvet upholstery ladilo s dřevěnými rámy obrazů a zlatými úchytkami šatních skříní, pochopila jsem, že walk-in closet nemusí být oddělená místnost. Stačí, když je otevřený, ale přitom opticky skrytý za lehkým závěsem. Důležité je, aby se do něj vešly všechny kabáty a zároveň aby působil jako přirozená součást prostoru. A když k tomu přidáte chytrou sedačku, která poslouží na líčení i na spaní pro tetu od vedle, máte vyhr

Poslední rada: nebojte se požádat v obchodě, ať vám ukážou, jak se pohovka rozkládá. Někdy je mechanismus tak složitý, že ho pak doma nechcete používat. Mně se osvědčila varianta, kde stačí zatáhnout za skryté poutko a sedák se sám vysune dopředu. Žádné páčení, žádné skřípění. A pokud plánujete pohovku využívat denně na spaní, vyberte takovou, kde se polštáře na opěrách dají sundat a používat jako běžné ložní polštá

Praktická rada na závěr. Při zařizování myslete na to, že teenager roste – nejen fyzicky, ale i vkusem. Co se mu líbí v patnácti, může být za dva roky trapné. Proto volte nadčasový nábytek v neutrálních barvách a barevné akcenty přidávejte pomocí textilu, polštářů nebo drobných dekorací. Když se změní vkus, stačí vyměnit povlečení a pár doplňků, a pokoj vypadá úplně jinak. Ušetříte tím peníze i nervy. A hlavně – vždy měřte dveře a schodiště, než koupíte rozkládací pohovku. Nic není horší, než když se nábytek nevejde do pokoje a vy ho musíte vra

Samostatnou kapitolou je spaní pro hosty. Kamarád, který u vás zůstane na víkend, potřebuje vlastní místo. Klasická rozkládací pohovka zabere moc místa, když je složená. Proto jsme sáhli po pohovce s click-clack mechanismem. Tento systém je jednoduchý – opěrák sklopíte do roviny jedním pohybem a rázem máte lůžko. Výhoda? Když je pohovka složená, vypadá jako běžná sedačka, takže pokoj neztrácí svůj obytný charakter. Jen dejte pozor na tloušťku matrace. U levných modelů bývá jen pár centimetrů pěny, což je na spaní málo. My jsme zvolili variantu s výměnnou matrací, abychom mohli dát dovnitř kvalitnější foam výp

Velkým tématem je pro mě vždycky praktičnost. Když bydlíte v malém, každý kus nábytku musí sloužit víc než jedné funkci. Moje oblíbená kombinace je rozkládací pohovka s úložným prostorem a k tomu ladící wall art nad ní. Klasický rám s plátnem ale často naráží na problém: podoba pohovky se mění. Když vytáhnete pelest a doprostřed místnosti vyjede obrovská matrace, obraz nad hlavou najednou visí ve vzduchu jako plachetnice bez moře. Zjistila jsem, že mnohem líp funguje měkký textilní panel nebo tkaná dekorace, která bezpečně visí i při rozloženém spaní. Nikdo nechce, aby mu v noci spadla na hlavu skleněná vitrína. A právě při přespávání příbuzných si uvědomíte, jak moc záleží na každém detailu. Moje sestra si stěžovala, že u ní doma při rozložení pohovky nemá kam odložit skleničku s vodou – stěna nad hlavou byla holá a působila chladně. Stačilo přidat tři malé dřevěné poličky s pár rostlinami a rázem měla noční stolek i kousek přírody nad se

Samostatnou kapitolou jsou pronájmy. Sama jsem si prošla bytem, kde majitel zakázal cokoli vrtat do zdí. Naštěstí existují skvělé alternativy, které nezaberou místo na podlaze, ale přitom oživí prázdnou plochu. Například napínací panely na stropní lišty, které visí jako plátno, nebo jednoduché dřevěné latě s háčky. Zavěsíte na ně lehké textilie, originální kobereček nebo třeba suché květiny. A když se stěhujete, sbalíte to do kufru auta. Při zařizování prvního bytu jsem měla rozkládací gauč s foam matrací, který byl pohodlný na sezení i spaní, ale pod ním se válely jen dva polštáře. Výšku místnosti jsem využila na řadu malých rámečků s černobílými fotografiemi. Vypadalo to jako galerie a nikdo nepoznal, že za sklem jsou jen obyčejné výtisky z tiskárny. Lecjaký host si myslel, že jde o originály. A o to jde, aby prostor působil promyšleně, i když máte rozpočet na hra

Nesmíme zapomínat na praktické detaily, které dělají bydlení komfortním. Když jsem vybírala postel s úložným prostorem do svého dětského pokoje, řešila jsem stejný problém jako dnes: kam s přehozy, dekami a polštáři, když pod postelí není skříň. Vzdušný design s vysokými nožkami a prostorným šuplíkem pod matrací je základ, ale stejně důležité je, co visí nad čelem. Stěna nad postelí je totiž první věc, kterou ráno uvidíte. Zkusila jsem tam pověsit velkoformátovou tapetu s jemným geometrickým vzorem a výsledek byl famózní. Místnost najednou získala řád a já jsem nemusela řešit žádný těžký rám, který by mi v noci padal na hlavu. Tapeta je levnější než kvalitní obraz a přitom dokáže stejně silný efekt. Stačí jedna stěna, klidně jen za čelem postele, a rázem máte dominantu celého pok