Praktický postup při přesazování: připravte směs, která se po zmáčknutí v ruce rozpadne, ale zůstane pohromadě. Kořeny zbavte starého substrátu jen lehce, nikdy je neproplachujte proudem vody. Nový květináč volte jen o jeden až dva centimetry větší. Po přesazení nezalévejte hned vydatně, počkejte dva až tři dny, aby se případné poškozené kořeny zahojily.
Květináč musí mít drenážní vrstvu a otvor ve dně. Keramzit na dně nestačí, pokud voda zůstává v podmisce. Po zalití přebytek po patnácti minutách vylij. Substrát míchej vzdušný — rašelina, kokosové vlákno a perlit v poměru, který drží vlhkost, ale nelepí se.
Typickou chybou je domněnka, že rostlina potřebuje více hnojiva, když neroste. Přitom právě přebytek solí blokuje příjem železa a hořčíku, takže se objeví mezibarvové žloutnutí, které vypadá jako nedostatek. Další chybou je hnojení do suchého substrátu. Vždy nejdřív zalijte čistou vodou a teprve druhý den přidejte zředěné hnojivo. U tekutých hnojiv se držte poloviny doporučené dávky na obalu a nikdy nemíchejte dva přípravky dohromady.
Hniloba kořenů se nepozná podle listů. Ty žloutnou a opadávají až ve chvíli, kdy je pod zemí dávno hotovo. Rozhodující je proto první půlhodina po zjištění, že něco není v pořádku. Většina pěstitelů v ní udělá dvě chyby: začne rostlinu zalévat, protože si myslí, že má žízeň, a přesadí ji do většího květináče s novým substrátem, aniž by zkontrolovala, co zbylo z původních kořenů. Obojí situaci jen zhorší.
Po propláchnutí rostlinu nehnojte minimálně šest týdnů. Nepřidávejte ani takzvané rychlé osvěžení – kořeny jsou poškozené a další dávka živin je spálí. Umístěte ji na světlé místo bez přímého slunce a snižte zálivku na minimum, dokud nezačne tvořit nové výhony. Odstraňte všechny výrazně poškozené listy, ale neseřezávejte rostlinu na hole stonky – potřebuje listy na fotosyntézu, i když jsou částečně spálené.
Většina pokojovek pochází z tropů nebo subtropů a doma jim nejvíc škodí kolísání teplot, ne samotná hodnota na teploměru. Než začnete řešit konkrétní stupně, zjistěte, odkud rostlina původně pochází. Druhy z nížinných deštných pralesů, jako jsou filodendrony, maranty nebo kalathey, snesou celoročně 20 až 25 °C. Naproti tomu rostliny z horských oblastí, třeba některé kapradiny nebo orchideje rodu Masdevallia, potřebují chladnější prostředí kolem 15 až 18 °C a v přetopeném bytě postupně chřadnou.
Kávová sedlina a vaječné skořápky: pozor na mýty Kávová sedlina obsahuje dusík, fosfor a draslík, ale také třísloviny, které mohou okyselovat substrát. Hodí se proto hlavně pro rostliny, kterým kyselá půda vyhovuje, jako jsou kapradiny, azalky nebo hortenzie. Sedlinu nechte proschnout, aby neplesnivěla, a vmíchejte ji do substrátu maximálně jednu lžíci na květináč. Vaječné skořápky jsou sice zdrojem vápníku, ale vcelku je rostliny nevyužijí. Rozdrťte je najemno a přidejte do půdy, případně z nich připravte nálev. Účinek je pomalý, proto je kombinujte s jinými hnojivy.
Prvním signálem je bílý nebo šedavý povlak na povrchu zeminy a na okrajích květináče. Jsou to krystalky solí, které zůstávají po odpařené vodě. Druhým signálem je suchá, tvrdá krusta, kterou voda při zalévání okamžitě proteče kolem okrajů, aniž by vsákla do středu. Třetím je náhlé vadnutí i přes vlhkou půdu – kořeny jsou popálené a nemohou přijímat vláhu. Čtvrtým je hnědnutí špiček a okrajů listů, které postupuje odspodu nahoru. Pátým je opad zdravě vypadajících listů bez předchozího žloutnutí.
Nejčastější chybou je příliš silná koncentrace. Vždy raději použijte slabší roztok a aplikujte častěji. Další chybou je hnojení v zimě, kdy rostliny odpočívají. Tehdy hnojit nemusíte vůbec. Také nikdy nehnojte přesušený substrát, nejdříve rostlinu zalijte čistou vodou. Domácí hnojiva nejsou sterilní, proto je nepoužívejte na rostliny napadené plísní nebo hmyzem. Pokud se na povrchu půdy objeví bílý povlak, snížte dávkování a část substrátu vyměňte.
Prevence je jednoduchá: hnojte jen v období růstu, tedy od března do září, a v zimě dejte rostlinám pauzu. Jednou za dva až tři měsíce propláchněte substrát čistou vodou, i když žádné příznaky nevidíte. Pokud pěstujete rostliny v samozavlažovacích květináčích, vyměňujte vodu v zásobníku a nenechávejte ji odpařovat do substrátu. U citlivých druhů, jako jsou kapradiny, orchideje nebo masožravky, používejte hnojivo určené přímo pro ně a řiďte se dávkováním, ne odhadem.
Pokojovky v květináči nemají přístup k živinám z půdy, proto je musíte přihnojovat. Nemusíte kupovat drahé přípravky. Stačí to, co běžně najdete v kuchyni nebo na zahradě. Účinná domácí hnojiva se dají připravit z banánových slupek, kávové sedliny, vaječných skořápek, droždí nebo kopřiv. Důležité je dodržet správný poměr a nezalévat příliš koncentrovaným roztokem, jinak rostlinám spálíte kořeny.
- ID: 399777
Be the first to review “Hniloba kořenů: kde většina lidí zničí rostlinu hned prvním krokem”
Reviews
There are no reviews yet.