Kdy je bezpečné venčit štěně mezi ostatními psy Bezpečný okamžik nastává až 14 dní po druhém očkování, tedy kolem 14. týdne věku. Před tímto datem je vhodné štěně nosit na rukou nebo ho nechat běhat pouze na místech, kde se zaručeně nepohybují neočkovaní psi. Po očkování ale ještě počkejte – první dva dny je štěně unavené a hůře snáší zátěž. Ideální je začít s krátkými procházkami v klidném prostředí, ideálně 10–15 minut, a postupně délku prodlužovat. Sledujte, jak štěně reaguje, a vždy mějte na paměti, že jeho imunitní systém se stále vyvíjí.

Když se chuť k jídlu vrátí, nasaďte běžnou dávku postupně. První den po odmítání podávejte poloviční porci rozdělenou na více menších jídel. To umožní trávicímu traktu plynulý restart. Po dvou dnech vraťte na standardní režim odpovídající věku a aktivitě štěněte. Dbejte na to, aby mělo neustále přístup k čerstvé vodě, a klidně mu přidejte trochu vývaru (bez soli a koření) do misky, aby se zvýšil příjem tekutin. Klidné prostředí a dostatek spánku urychlí zotavení.

Častou chybou je přidávání vápníku do granulí, které už obsahují vyváženou dávku. Výrobci granulí pro štěňata počítají s plnohodnotnou stravou – další suplementace vede k hyperkalcémii. Pokud krmíte masem bez kostí a zeleninou, pak je naopak vápník často chybějící. Ideální je proto používat krmivo určené přímo pro růst štěňat – a u BARFů dbát na přesné dávkování kostní složky, ne přidávat práškový vápník bez konzultace.

Kromě vnějších projevů si všímejte apetitu a kvality trusu. Při nedostatku vápníku může štěně žrát výkaly (koprofagie) nebo olizovat omítku – to je instinktivní hledání minerálů. Trus je pak měkký, někdy s příměsí hlenu. Při nadbytku vápníku bývá naopak tvrdý a suchý, štěně může trpět zácpou. Tyto signály nejsou samy o sobě diagnózou, ale kombinace s problémem pohybu je důvodem ke konzultaci s veterinářem.

Co nedělat, aby se stav nezhoršil Typickou chybou je podávání léků na podporu chuti k jídlu nebo lidských vitamínů bez konzultace s veterinářem. Můžete tím zatížit játra a ledviny, které už pracují na zpracování vakcíny. Další chybou je měnit krmivo za jiné značky ve snaze přimět štěně jíst. To často vede k zažívacím potížím a průjmu. Také se vyhněte přidávání syrového masa nebo mléčných výrobků, které mohou dráždit citlivý žaludek. Pokud štěně odmítá i po 48 hodinách, nejedná se o běžnou reakci – navštivte veterináře, i kdyby jen pro kontrolu. Někdy je příčinou zánět v místě vpichu nebo jiné komplikace, které nejsou na první pohled vidět.

Další častou chybou je nechat misku s jídlem celý den. Štěně by mělo mít jasný režim – misku dejte na 15 až 20 minut, a pokud jídlo nesní, odeberte ji do dalšího krmení. Tím podpoříte pravidelnost a štěně pochopí, že jídlo není dostupné nonstop. Pokud ale štěně nejí vůbec nic déle než 24 hodin, je nutné vyhledat veterinární pomoc, protože mladí psi rychle ztrácejí energii a hrozí hypoglykémie.

Nejčastějším důvodem je neuspokojená potřeba žvýkat a trhat. Pokud pes nemá dostatek vhodných věcí, na kterých si může „zařádit”, vezme to zavděk tím, co je nejblíž. Vyzkoušejte mu nabídnout odolnější kousací hračky, případně i pevnější textilní pamlskovníky, které může bez obav ničit. Důležité je, aby mu tyto náhrady byly k dispozici právě v době, kdy si hraje.

Jak často a čím kartáčovat? Rozdíl mezi kovovým hřebenem a kartáčem Nejdůležitější pomůckou je kovový hřeben s dlouhými, hustými zuby, který projede až ke kůži. Kartáč s jemnými štětinami nebo kovovými štětinkami snesete pro finální úpravu, ale hlavní práci odvede hřeben. Frekvence kartáčování závisí na ročním období. V línání, tedy na jaře a na podzim, kartáčujte denně, jindy stačí dvakrát až třikrát týdně. Zvláštní pozornost věnujte oblastem, kde se srst nejvíc tře: pod bradou, za ušima, v podpaží a na břiše. Postupujte vždy po směru růstu srsti, ale jemně. Nejprve projeďte srst suchou, případně použijte speciální rozčesávací sprej, který usnadní klouzání hřebene.

Když štěně nejí, zapojte hru a rutinu Někdy pomůže změnit způsob krmení. Místo misky zkuste krmit z ruky, nebo jídlo schovejte do interaktivní hračky, která štěně zabaví a podpoří přirozený zájem. Krátká procházka před jídlem může také povzbudit chuť, ale pozor – po očkování platí omezení pohybu a kontaktu s jinými psy. Stačí deset minut klidné chůze po zahradě nebo na vodítku. Dbejte na to, aby mělo štěně vždy čerstvou vodu, protože dehydratace apetit dále snižuje.