Ale co když máte chodbu, která je spíš slepá ulička? Třeba u panelákových bytů, kde za dveřmi čeká jen úzký koridor končící u koupelny. Tady se hodí pull-out sofa, tedy vysouvací sedačka, která se netočí, ale vytahuje dopředu. Dělal jsem to u jednoho klienta v Brně. Z chodby vedla jediná cesta do koupelny a kuchyně, ale podél jedné stěny zbývalo 60 cm volných. Klasický rozkládací gauč by blokoval průchod. Vysouvací varianta s pěnovou matrací a laťkovým roštem se dala vytáhnout až k protější stěně, čímž vzniklo lůžko 200×140 cm. Přes den sedačka sloužila jako místo na čtení, večer jako postel. A pod sedákem jsme našli místo na ložní prádlo. Žádné noční tahání spacáků ze skří

Mám jednu slabost, a tou je textilie. Když jsem navrhovala obývací pokoj pro klientku s malým dítětem, chtěla něco, co vydrží, ale nebude to vypadat jako ze skladu. Zvolila jsem pohovku s velvet upholstery – sametový povrch vypadá luxusně, ale překvapivě se snadno čistí. Skvrny od džusu nebo otisky prstů stačí setřít vlhkým hadříkem. A ten samet má jednu neskutečnou vlastnost: hraje světlem. Odpoledne, když slunce dopadne na pohovku, celá místnost se rozzáří. Ale pozor, ne každý samet je stejný. Levnější varianty se brzy otlačí a ztratí lesk. Vyplatí se sáhnout po hustě tkaném vláknu s vysokým počtem uzlů. Když vám pak někdo řekne, že samet je jenom na parádu, můžete mu s klidem oponovat zkušenostmi z pr

Moje první obývací pokoj měl osmnáct metrů čtverečních, oranžovou stěnu a všechen nábytek z druhé ruky. Bydlela jsem tam tři roky, než jsem pochopila, že výběr barev není jen o estetice, ale o tom, jak místnost funguje ve skutečném životě. Dnes vám ukážu, jak vybrat barvy do obýváku, když v něm chcete grilovat na gauči s notebookem, skladovat ložní prádlo nebo hostit kamaráda s krosnou. Nebudu mluvit o trendech, ale o tom, co funguje, když máte malý rozměr v dispozici a potřebujete, aby se v jedné místnosti odehrávalo všec

Řešení malých bytů mě baví čím dál víc, protože nutí k kreativitě. Často slýchám nářky, že v garsonce nemůžete mít pohodlné křeslo, protože by zabralo místo. Ale co takhle křeslo, které je zároveň podnožkou? Nebo konferenční stolek, který se rozloží na jídelní stůl pro šest lidí? Tyhle kousky nejsou science fiction, jsou běžně k sehnání. Jen o nich výrobci tolik nemluví. Když jsem naposledy zařizovala kamarádce ložnici o rozloze 12 metrů, koupila postel s úložným prostorem a nad ni dala poličky místo nočních stolků. Ušetřila půl metru čtverečního a místnost působí vzdušně. To je ta pravá inspirace pro interiérový design: najít kus nábytku, který dělá práci za tři jiné kusy. Pokud zvládnete skloubit spaní, úložný prostor a posezení do jedné věci, jste královnou bydle

Nakonec jsem zjistila, že klíčem k úspěšnému boho interior design je rovnováha mezi touhou po výrazných vzorech a nutností praktického skladování. Každý kus musí mít svůj důvod. Když jsem měnila matraci, zvolila jsem variantu se samostatnými zónami pro hlavu a ramena, aby se neprohýbala pod orientálním polštářem. A skříň? Ta je u mě skrytá za bambusovou zástěnou, protože boho nemá rád otevřené police plné složeného prádla. Právě tyhle drobné kompromisy – slatted frame místo pevné desky, matrace s paměťovou pěnou místo laciné pěnovky – dělají z ujetého stylu opravdu funkční domov. Někdy mi to připomíná skládačku, kde každý dílek musí sedět, jinak se celý obraz rozpadne. A právě v tom je kou

První velkou zkouškou byl gauč. Chtěla jsem něco měkkého, s objemným čalouněním a vyšívanými vzory. Klasická sedačka by ale zabrala půlku místnosti. Řešení přišlo v podobě moderního kusu vybaveného click-clack mechanismem. Když přijeli rodiče na víkend, stačilo jedním pohybem sklopit opěradlo a obyčejný gauč se proměnil v lůžko. Ušetřilo mi to nutnost kupovat samostatnou postel do hostinského pokoje, který jsem stejně neměla. Klíčové je vybrat kvalitní slatted frame, který se časem neprohne. Levné modely s tenkými laťkami pod tíhou hostů během pár měsíců povolí a vy pak spíte v prohlubni. Sáhněte radši po provedení z bukového dřeva s pružnými gumovými p

Další past, do které prodejci padají, je přehlcení textiliemi. V bytě o padesáti metrech čtverečních nemůže mít každá židle deku, každé okno záclonu a každá postel přehoz. Při domácím stagingu se zaměřte na tři textilie maximálně: jeden koberec, jedna deka na pohovce, jeden pár polštářů. Všechno ostatní jde do krabice do sklepa. Stejně tak obrazy a fotografie. Nechte jen jeden až dva kusy na zeď, ideálně abstraktní nebo s přírodními motivy. Vaše svatební foto v rámečku patří do alba, ne na poličku nad televizí. Kupující nechce vidět váš život. Chce do něj vstoupit ten sv