Nejprve zatmelte všechny spoje mezi deskami a místa, kde procházejí šrouby. Použijte kvalitní tmel a spojovací pásku, která zabrání praskání. Po zaschnutí tmelu povrch přebruste jemným brusným papírem, aby byl hladký. Pokud byste nechali na povrchu sebemenší nerovnost, tapeta ji zvýrazní, protože je tenká a kopíruje podklad. Po broušení důkladně odstraňte prach, ideálně vlhkým hadříkem nebo vysavačem s jemným nástavcem.

Při lepení prvního pásu použijte olovnici nebo laserovou vodováhu, abyste zajistili svislost. Sádrokartonové desky bývají rovné, ale spoje mezi nimi mohou vytvářet mírné odchylky. Pokud byste spoléhali jen na hranu desky, tapeta může skončit křivě. Každý pás tapety přitlačujte od středu ke krajům pomocí tapetovacího válečku nebo hadru, abyste vytlačili vzduch. U rohů a kolem oken tapetu přesahující přes hranu seřízněte ostrým nožem až po zaschnutí, aby se okraje netřepily.

Při obcházení trámů u hřebene střechy se vyplatí použít speciální tvarovky, které se řežou na míru. Šikmý řez vedte pod úhlem, který odpovídá sklonu střechy, a hrany zkoste pilníkem, aby do sebe desky přesně zapadly. Pro tento účel si připravte pokosovou pilu a kvalitní nůž na sádrokarton. Pokud děláte zateplení kolem komína, musí být kolem něj nehořlavý pás z minerální vaty – sadrokarton nikdy nepokládejte přímo na komínové těleso.

Strojní broušení zvládne velké plochy, ale vyžaduje zkušenost Excentrická bruska s odsáváním práce urychlí, ale jen pokud ji umíte držet. Vždy pracujte s papírem o zrnitosti 120 a bruste plynulými pohyby bez přítlaku. Vlastní hmotnost stroje stačí – pokud zatlačíte, vytvoříte vlny, které po malování prosvítají. U rohů použijte ruční nástroj, protože stroj se k nim nedostane. Prach ze strojního broušení je jemnější a rychleji zanese filtry, proto pravidelně kontrolujte sáček a hadici.

Dalším krokem je penetrace. Sádrokarton je velmi savý, takže pokud byste tapetovali bez penetrace, lepidlo by se rychle vstřebalo a tapeta by nedržela tak, jak má. Naneste penetrační nátěr vhodný pro sádrokarton a nechte ho důkladně zaschnout. Tento krok také sjednotí savost povrchu, takže tapeta bude přilnavá rovnoměrně po celé ploše. Bez penetrace se také může stát, že se při tapetování uvolňují drobné částice papíru z povrchu desky, což způsobí bubliny.

Ruční broušení je pomalé, ale dává vám plnou kontrolu. Použijte brusný blok s jemným papírem (zrnitost 120–150) a pohybujte se krouživými nebo diagonálními tahy. Vyhněte se broušení napříč spárou, protože tím vytvoříte rýhy. U vnitřních rohů a přechodů mezi stěnou a stropem pomůže gumový profil nebo brusná houba, která kopíruje tvar. Nevýhodou ručního způsobu je prašnost a čas – na větší plochu potřebujete několik hodin.

Typickou chybou začátečníků je tapetování přes neupravený sádrokarton, který byl jen napenetrován, ale ne zatmelen. To je vidět zejména u lesklých tapet, které odhalí každý detail. Druhou častou chybou je použití příliš velkého množství lepidla, což vede ke smrštění tapety při schnutí a vzniku mezer ve spárách. Pokud se vám vytvoří bublina, propíchněte ji injekční jehlou a naneste trochu lepidla, nebo ji přejíždějte válečkem, dokud je lepidlo ještě vlhké. U vliesových tapet je možné pás odlepit a znovu přitlačit.

Rozteč vrutů u požárních příček nesmí přesáhnout 250 mm na svislých spojích desek a 300 mm v ploše desky. U vodorovných spojů, které se musí vzájemně posunout minimálně o 400 mm, používejte vruty ve dvou řadách. Pokud šroubujete do tenkostěnného profilu, dejte pozor na přetažení hlavy. Při přetažení vznikne v sádrokartonu trychtýř, který se při požáru předčasně otevře a deska ztratí celistvost. Proto používejte utahovák s nastavitelnou spojkou nebo vrták s omezovačem hloubky.

Lepení a práce s tapetou, aby výsledek vypadal profesionálně Při samotném lepení používejte lepidlo určené pro daný typ tapety – jiné pro papírové, jiné pro vliesové a jiné pro vinylové. Vliesové tapety se lepí tak, že lepidlo nanášíte na zeď, ne na tapetu. To je výhoda, protože se tapeta neroztahuje a nekroutí. U papírových tapet nanášejte lepidlo na rub tapety a nechte chvíli působit, aby se rovnoměrně nasákla. Dbejte na to, aby byla každá část tapety rovnoměrně natřená, jinak se na suchých místech vytvoří bubliny.

Nakonec zvažte i požární odolnost. Pokud stavíte stěnu mezi bytovými jednotkami nebo u kotle, použijte speciální protipožární profily a desky. Jejich montáž je stejná jako u běžných profilů, ale materiál odolává teplotám po delší dobu. U dodatečných příček v panelových domech se poraďte se statikem – ne všechny stropy unesou zátěž z dalších konstrukcí. Rozumný výběr profilů vám ušetří hodiny oprav a starostí s výsledným povrchem.