Když jsem před pěti lety rekonstruovala byt o třiceti dvou metrech čtverečních, stála jsem před zdánlivě neřešitelným rébusem. Chtěla jsem funkční kuchyni, ale zároveň jsem potřebovala místo, kde by se vyspal bratranec na Silvestra. První nápad byl vzdušný loftový box na spaní pod stropem, ale to by zabilo celý prostor. Pak mi došlo, že klíč je v chytrém propojení zón. Kuchyňská linka se dá navrhnout tak, že její jídelní část slouží zároveň jako pracovní plocha pro laptop. A pod oknem jsem místo klasické lavice vsadila na úzký segment s úložným prostorem na deky a polštáře. Teprve pak jsem začala uvažovat o tom, jak do celé skládačky nacpat i spaní. Na trhu je plno variant, ale většina z nich vypadá jako provizorium. Nechtěla jsem, aby můj obývák s kuchyňským koutem připomínal ubyto

Kdo si myslí, že malý byt znamená rezignaci na pohodlí, je na omylu. Stačí jen promyslet každý centimetr. Například místo klasické židle u jídelního stolu jsem vsadila na lavici s odklápěcím víkem. Vejde se do ní zásoba konzerv, boty i nouzová deka. Další trik: dveře od kuchyně jsem sundala a nahradila je posuvným panelem, který v noci oddělí spací zónu od linky. Není to složité, ale vyžaduje to odvahu zbavit se stereotypů. A pozor na výšku. Pokud máte stropy nad 260 centimetrů, můžete nad kuchyňskou linku umístit galerii na lehátko. Já jsem místo toho dala přednost promyšlené kombinaci sedačky a postele, která je na denním pořádku. A právě tahle flexibilita mi umožnila žít v malém prostoru, aniž bych měla pocit stísněno

První kousek, který jsme nechali vyrobit, byla postel s úložným prostorem, ale musela zapadnout do výklenku o rozměrech 195 krát 142 centimetrů. Standardní matrace by byla příliš krátká nebo příliš široká, takže truhlář musel vyrobit rám přesně na míru a nechat ušít foam mattress o hustotě 35 kilogramů na metr krychlový s potahem, který se dá sundat a vyprat. Tloušťka 16 centimetrů je tak akorát pro dva dospělé, ale podvozek tvoří masivní slatted frame z bukových lamel, které se dají individuálně nastavit tvrdost. Když jsem to poprvé smontoval a matrace dosedla přesně do rámu bez jediné mezery, měl jsem pocit, že konečně bydlím. Pod postelí je výsuvný šuplík na prostěradla a deky, což v bytě bez komory zachraňuje ži

Nejtěžší byl ale obývák. Chtěli jsme, aby sloužil jako místo k sezení, k jídlu i k přespání pro návštěvy, ale zároveň jsme nechtěli, aby vypadal jako čekárna. Standardní rohové sedačky by zabraly půlku místnosti a stejně by se do nich nikdo nevešel. Nakonec jsme si nechali navrhnout sofovou postel, která má na denním režimu podobu dvoumístné pohovky s vysokým opěradlem, a v noci se z ní stane lehátko o rozměru 200 krát 140 centimetrů. Nejedná se o žádnou skládací kovovou kostru z hypermarketu. Truhlář použil systém click-clack mechanism, který se ovládá jednou rukou, aniž byste museli sundávat polštáře. Pod sedákem je ještě jeden úložný prostor na lůžkoviny, takže nemusíte schovávat peřiny do skříně v předs

Co se týče úložného prostoru za balkonovými dveřmi, naučila jsem se jednu fíglovou věc: botník a věšák umístit na boční stěnu balkonu, ne do bytu. Tím ušetříte místo v předsíni. A na samotný balkon patří jen to, co skutečně denně používáte. Žádné rezervní židle, žádné bot. Skříňka pod oknem – vlastnoručně vyrobená z voděodolné překližky – pojme šest párů bot a tři deky. Zvenčí je natřená bílou barvou, aby splynula s rámem oken. Důležité je myslet na materiály: dřevo musí být ošetřeno olejem na exteriér, kovová madla kartáčovaná nerez, a žádné dřevotřískové desky, které by nabobtnaly při první r

Nakonec jedna osobní zkušenost: pokud máte možnost, nechte si pohovku vyzkoušet v showroomu. Na obrázku vypadá každá dokonale, ale v reálu zjistíte, že sedák je moc měkký nebo že click-clack mechanismus skřípe. Já jsem tenkrát objednala online a první měsíc jsem litovala. Naštěstí se dala vrátit. Dnes už vím, že apartment interior design domácí kanceláře je především o tom, jak se v bytě cítíte, ne jak vypadá na fotce. A když se ve vašem obýváku vejde postel, jídelní stůl a tři kamarádi na víkend, pak jste to zvládli na jedni

Problém s úložným prostorem mě přivedl k myšlence pořídit si pohovku, která je zároveň postel a zároveň bedna. Dnes už existují modely, kde pod sedákem najdete nejen jednu přihrádku, ale celý výsuvný systém. Když jsem objevila variantu s matrací z pěny o tloušťce 16 centimetrů na lamelovém roštu, věděla jsem, že tohle je ono. Lamelový rošt totiž zajišťuje, že se pěna neproleží a vydrží i časté skládání. A právě k téhle pohovce jsem hledala lampu, která by ladila s jejím čalouněním. Nakonec jsem zvolila stojací model se sametovým čalouněním na stínítku. Sametová textura příjemně tlumí světlo a vytváří intimní atmosféru, která je v malém obýváku k nezaplace