A co když chcete mít opravdovou postel přímo v kuchyni? Pak už nejde jen o stůl, ale o celý koncept. V jednom projektu jsme například zakomponovali jídelní stůl do velkého modulu. Pod deskou se skrývala rozkládací sedačka s lůžkem. Nebyla to klasická pohovka, ale sofistikovaný bed with storage, kam se vešlo ložní prádlo na celou zimu. Sedačka měla pevný slatted frame, který je pro páteř lepší než drátěná síť. Navrch jsme dali kvalitní foam mattress o tloušťce 16 centimetrů, takže host měl pocit, že spí na normální posteli, ne na kartónu. Ve dne sedačka sloužila jako posezení, v noci se vytáhla a vzniklo pohodlné spa

Jistě, existují lidé, kteří tvrdí, že do malých bytů se hodí spíš vinyl nebo korek. Argumentují nižší cenou a jednodušší údržbou. To je pravda, ale dřevo má jednu nespornou výhodu, kterou žádný syntetický materiál nenapodobí. Každá lamelová deska je originál, má vlastní kresbu letokruhů a suků. Když ráno vstanete a bosou nohou se dotknete podlahy, cítíte pod prsty jemné nerovnosti, které vám připomínají, že pod vámi leží strom, který rostl desítky let. Tento pocit se nedá vyrobit v továrně. A pokud se o dřevo staráte, vydrží generace. Moje babička měla dubovou podlahu v kuchyni a přes padesát let ji jen jednou přebrous

Samotný mechanismus rozkládání musí fungovat jako hodinky. U pull-out sofa se vytáhne spodní rám a na něj se položí připravená matrace. Výhoda? Spací plocha je stejně široká jako běžná postel, takže se hosté netočí jako párky. Nevýhoda? Potřebujete před gaučem trochu místa na roztažení. U mě to bylo tak akorát. Když je sedačka složená, zabírá stejně jako klasický dvoumístný model. Jen já vím, co se skrývá uvni

Nemohu zapomenout na příběh jedné noci, kdy mi na dvě hodiny přistála sestřenice s batoletem. Neměla jsem kam dát dětskou postýlku, protože jediný volný kout zabírala moje pracovní židle. Vytáhla jsem tedy pull-out sofa, což je v podstatě vysouvací část sedačky. Stačilo odsunout stolek a na dřevěné podlaze se objevil rovný pelíšek přesně pro malé dítě. Žádné drnčení kovových nožek, žádné škrábání. Dřevo pod vysunovací částí vydrželo bez úhony, protože je tvrdší než lamino, ale zároveň měkčí na dotek než dlažba. Dítě spalo spokojeně, a já jsem si uvědomila, jak důležité je mít podlahu, která s vámi spoluprac

Samotný mechanismus rozkládání musí být intuitivní. Kdo by chtěl uprostřed večírku studovat návod, jak z gauče udělat postel? Sázka na click-clack mechanism je tady jasná – stačí zatáhnout za sedák, cvakne to a během tří vteřin máte rovnou plochu. Jen pozor na to, že click-clack systémy často vyžadují určitý odstup od zdi. U kuchyňské linky jsem nechala pět centimetrů vzduchu, aby mechanismus volně dosedl. Kdybych ho dala natěsno, zasekl by se a host by spal na podlaze. To bych neriskov

S příchodem podlahy se změnil i charakter celého bytu. Pryč byla studená dlažba, místo ní teď chodím bosá po dřevě, které v zimě příjemně hřeje, pokud pod ním není podlahové topení. Právě kombinace dřeva a topného systému může být ošidná, proto jsem zvolila speciální stabilizované lamely s nízkým odporem. A pak tu byl problém s prostorem pro spaní. V kuchyni jsem nechtěla postel, a tak jsem musela vymyslet, kam uložit návštěvní lůžko. Rozhodla jsem se pro chytrou sedačku s úložným prostorem uvnitř. Bohužel běžná pohovka s výklopem mi přišla příliš mohutná. Nakonec jsem objevila model s elegantní velvet upholstery, který působí jako designový kus nábytku, ale ve skutečnosti ukrývá pevný click-clack mechanis

První výzvou byl samotný výběr odstínu a šířky lamel. V malém prostoru platí, že příliš tmavá podlaha místnost zbytečně uzavře. Zvolila jsem středně zlatavý dub s mírnou strukturou, který odráží denní světlo a opticky rozšiřuje úzký obývací pokoj. Druhou pastí se stala instalace. Ne každý dodavatel umí pokládat dřevo tak, aby spáry lícovaly přesně. Nakonec jsem najala specialistu, který podlahu nejprve nechal aklimatizovat přímo v bytě, a až poté ji upevnil na suchý podklad. Výsledek stojí za to, i když rozpočet oproti plánu narostl o několik tisíc. Hardwood flooring totiž nesnese kompromisy v přípravě, jinak se začne vlnit nebo pras

Když jsem před lety poprvé vstoupila do bytu o padesáti metrech čtverečních, první věc, která mě udeřila do očí, nebyl nedostatek místa, ale studený linoleový povrch pod nohama. V obýváku, který sloužil zároveň jako ložnice pro návštěvy, se linoleum vlhkem u okna nafouklo do nevzhledných bublin. Právě tehdy jsem si řekla, že při rekonstrukci sáhnu po něčem, co místnost nejen opticky sjednotí, ale také dodá teplo a přirozený ráz. Volba padla na dubové lamely v matném provedení. Hardwood flooring se mi zdálo jako investice na léta dopředu. A měla jsem pravdu, i když cesta k dokonalosti nebyla bez překá