Samotné topení vyžaduje trpělivost. Tvrdé dřevo nepatří do kamen na první pokus – potřebuje hořlavý podpal a dostatek vzduchu. Nejlepší je rozdělat oheň z měkkého dřeva (smrk, borovice), které rychle vzplane, a teprve když je žhavé, přikládejte špalek tvrdého dřeva. Při přikládání nikdy neplňte topeniště úplně – vzduch se musí dostat mezi kusy, jinak bude hoření pomalé a kouřivé. Také se vyhněte používání mokrého nebo namrzlého dřeva, protože to způsobí kondenzaci v komíně a tvorbu dehtu.
Klíč k dlouhému vyzařování tepla z kamen neleží v tom, jak dlouho hoří oheň, ale v tom, kolik energie se podaří uložit do samotné hmoty kamen. Tepelná setrvačnost je schopnost akumulovat teplo a postupně ho uvolňovat do místnosti. Čím větší a těžší jsou kamna, tím déle vydávají sálavé teplo i několik hodin po vyhasnutí. Pokud chcete topit efektivně, musíte pochopit, že oheň je jen prostředek k nabití akumulační hmoty, ne cíl sám o sobě.
Nakonec si všimněte, jestli popel nevyhazujete příliš často. Vrstva popela o pár centimetrech funguje jako izolace, která udržuje žár a chrání rošt před přehřátím. Pokud vysypete kamna dočista, přijdete o tuto výhodu. Ideální je ponechat tenkou vrstvu popela na dně a vybrat jen přebytek. Stejně tak se vyplatí sledovat barvu plamene – modrý a průhledný plamen značí čisté spalování, žlutý a kouřový zase nedokonalost. Pokud plamen nevidíte, upravte přívod vzduchu.
Když kamna netopí tak, jak by měla, většina lidí sáhne po telefonu a volá kominíka nebo topenáře. Než ale utratíte peníze za odborníka, vyplatí se projít pár věcí, které zvládnete sami. Často totiž stačí drobnost – špatně otevřená klapka, vlhké dřevo nebo zanesený prostor pod roštem. Těchto sedm kroků vám pomůže vytáhnout z kamen maximum tepla, aniž byste museli měnit celý systém.
Na závěr si spočítejte, kolik dřeva za sezónu reálně spotřebujete. Metr prostorový (prm) je objem dřeva natěsno v hráni, ale skutečný objem dřeva je menší kvůli vzduchovým mezerám. Pokud kupujete dřevo v prostorových metrech, ptejte se, zda je rovnané do hráň nebo sypané. Rovnané dřevo zabere méně místa, ale obsahuje více dřeva na stejný objem. Dobrý obchodník vždy sdělí, jak dřevo měří, a vy tak můžete snadno porovnat nabídky.
Výběr správného palivového dřeva není jen o tom, co zrovna zbylo z kácení. Různé druhy dřeva mají různou výhřevnost, rychlost hoření a produkci popela či sazí. Pokud chcete vytopit dům s minimem práce a maximálním teplem, vyplatí se vědět, které dřevo sáhnout. Základní pravidlo zní: tvrdé listnaté dřevo (buk, dub, jasan) hoří déle, má vyšší výhřevnost a vytváří stabilní žár. Měkké jehličnany (smrk, borovice) hoří rychleji, ale zase skvěle poslouží na podpalování a jarní přitápění.
Pravidelná údržba a pár drobných změn ve zvycích dokážou zázraky. Než tedy zavoláte odborníka, projděte si tyto kroky. Ve většině případů najdete problém sami a za pár hodin budete mít tepleji. A pokud ne, aspoň budete vědět, že jste udělali maximum – a odborník pak rychleji najde skutečnou příčinu.
Dalším častým problémem je nevhodné roztápění. Nikdy nepoužívejte papír s barevným potiskem, lepenku ani zbytky dřeva s barvou. Tyto materiály uvolňují škodlivé látky a zanášejí kamna. Správný postup? Do středu dejte třísky nebo podpalovač, kolem něj menší polínka a navrch jedno větší. Rozpalte a nechte hořet prudce, dokud se nevytvoří žhavé uhlíky. Poté přikládejte menší dávky dřeva pravidelně, místo abyste naráz napchali plná kamna.
Mnohem důležitější než druh dřeva je ale jeho vlhkost. Čerstvě pokácené dřevo obsahuje přes polovinu vody. Při spalování se nejdříve odpařuje voda, a to ubírá energii, která by jinak šla do vytápění. Ideální je dřevo s vlhkostí pod 20 procent. To poznáte podle hmotnosti, prasklin na konci polena a podle zvuku – suché dřevo při poklepu zvoní, vlhké zní tlumeně. Skladujte dřevo pod přístřeškem, minimálně rok, lépe dva. Větší kusy nechte nařezané na délku, ale nerozštípané – schnou pomaleji, ale rovnoměrněji.
Zkontrolujte palivo. Nejčastější příčinou slabého výkonu je mokré dřevo. Čerstvě nařezané kmeny mají vodu i přes polovinu hmotnosti. Než je dáte do kamen, nechte je alespoň dva roky proschnout na vzduchu, ideálně pod přístřeškem. Poznáte to podle zvuku – suché dřevo při ťuknutí o sebe zvoní, mokré vydává tlumený zvuk. Také si všimněte, že suché poleno má praskliny na čele a je světlejší. Pokud topíte mokrým dřevem, část energie se spotřebuje na odpaření vody, takže teplo jde doslova komínem.
- ID: 355785


Reviews
There are no reviews yet.