Důležité je také sledovat historii. Každý tým má jinou rychlost a jiné schopnosti. Proto si zaznamenávejte, kolik času jednotlivé typy úkolů zabraly v minulosti, a tyto údaje používejte jako základ pro budoucí odhady. Pokud se vám to zdá zdlouhavé, začněte s jednoduchým seznamem úkolů a reálného času. Po pár projektech uvidíte vzorce, které vám pomohou přesněji plánovat. Vyhnete se tak opakovaným chybám a zároveň budete schopni lépe komunikovat s vedením či klienty.

Praktická rada na závěr: vytvářejte větve pro každou novou funkci. Hlavní větev (např. main) by měla zůstat stabilní. Větev vytvoříte příkazem git branch nová-funkce a přepnete se do ní pomocí git checkout nová-funkce (nebo git switch). Po dokončení práce větev sloučíte do hlavní. Tento postup vám umožní experimentovat bez obav, že rozbijete fungující kód. S Git se naučíte pracovat postupně – stačí si osvojit pět základních příkazů: init, add, commit, pull a push. Ostatní přijdou časem.

Na co se zaměřit při plánování Při plánování nezapomínejte na režii, která s vývojem přímo nesouvisí. Patří sem schůzky, e-mailová komunikace, code review, testování a nasazování. Pokud tyto činnosti nezahrnete, odhad bude vždy nízký. Doporučuji si na ně vyhradit alespoň 20 % času navíc. Dalším faktorem je tzv. Bus faktor. Pokud na projektu pracuje jen jeden specialista na určitou oblast, jeho nepřítomnost může projekt zastavit. Proto počítejte s tím, že lidé mohou být nemocní, mít dovolenou nebo řešit jiné úkoly.

Při psaní životopisu se vyhněte výčtu všech technologií, které jste „zkusili”. Místo toho uveďte tři až pět jazyků nebo frameworků, ve kterých se opravdu vyznáte. Ke každému přidejte konkrétní příklad, kde jste ho použili. Například: „Vytvořil jsem e-shop v Reactu s napojením na REST API” je mnohem přesvědčivější než „znám React”. Stejně tak zdůrazněte měkké dovednosti, které firmy hledají: schopnost číst cizí kód, komunikovat v týmu nebo se učit nové věci. Tyto dovednosti často rozhodují víc než samotná znalost jazyků.

Kromě testů využijte i nástroj pro automatizaci – kolekce runner. Spustíte celou kolekci najednou a sledujete výsledky. To se hodí při regresním testování po změně API. Runner umožňuje nastavit počet opakování a zpoždění mezi požadavky. Nezapomeňte na proměnné – pokud testujete sekvenci požadavků, kde jeden závisí na odpovědi předchozího, použijte skripty v sekci Tests pro uložení hodnoty do proměnné. Příklad: pm.environment.set(“token”, pm.response.json().token).

Verzování kódu je pro každého programátora nezbytností. Git je nejrozšířenější nástroj, který vám umožní sledovat změny v projektech, vracet se k předchozím verzím a spolupracovat s týmem. Pokud s ním začínáte, nemusíte se bát – stačí pochopit pár základních principů a zvládnete první kroky.

Nakonec si uvědomte, že odhad není závazek, ale nástroj pro plánování. Když se odhad liší od skutečnosti, je to příležitost ke zlepšení procesu, ne k obviňování. Pravidelně porovnávejte odhadnuté a skutečné časy a najděte příčiny odchylek. Díky tomu se vaše odhady budou postupně zpřesňovat. S trochou trpělivosti a disciplíny se z odhadování stane dovednost, která vašemu týmu ušetří spoustu stresu a práce přesčas.

Typickou chybou juniorů je, že se přihlašují na pozice, na které nemají dovednosti, a pak jsou zklamaní z odmítnutí. Místo toho se zaměřte na firmy, které nabízejí juniorské programy nebo stáže. Tyto pozice jsou navržené tak, aby vás doučily a měly s vámi trpělivost. Pokud takovou pozici neseženete, zkuste menší firmy nebo startupy, kde je větší šance, že dostanete šanci i s menšími zkušenostmi. Nezapomeňte také na networking – účastněte se setkání vývojářů, hackathonů nebo online komunit. Osobní doporučení často otevře dveře, které by jinak zůstaly zavřené.

Mezi nejčastější chyby patří zapomenutí na hlavičky, nesprávný formát těla požadavku nebo neuvědomění si rozdílu mezi GET a POST. U POST vždy nastavte hlavičku Content-Type na application/json a tělo zadejte v surovém formátu. Dále pozor na citlivé údaje – nikdy neukládejte hesla do proměnných, které sdílíte s týmem. Pro citlivá data použijte proměnné s hodnotami, které se nenačítají ze souboru. Postman je mocný nástroj, ale vyžaduje disciplínu. Pokud se naučíte strukturovat kolekce, používat proměnné a psát smysluplné testy, ušetříte si spoustu času a předejdete chybám v produkci.

Nejprve si Git nainstalujte a nastavte. Po instalaci otevřete terminál a zadejte příkazy git config –global user.name “Vaše Jméno” a git config –global user.email “vas@email.cz”. Tím Git ví, kdo dělá změny. Poté si vytvořte složku pro projekt a spusťte v ní git init. Tím se ze složky stane úložiště, kde Git začne sledovat všechny soubory. Nezapomeňte, že Git nesleduje nic automaticky – musíte mu říct, co má hlídat.