Párkrát jsem zkoušela ušetřit na matraci a pokaždé jsem toho litovala. Levná pěna se po třech měsících propadla do tvaru mého těla jako otisk ve sněhu. Řešení? Investovat alespoň do slušné foam mattress, ale hledat ji ve výprodeji nebo na bazarech. Moje současná má šestnáct centimetrů pěny a leží na plochém roštu z masivu – koupila jsem ji od známé, která stěhovala nábytek do Německa. Zaplatila jsem pět set korun. Když se učíte hledat, zjistíte, že i na budgetu můžete spát jako princezna na hrášku, jen ten hrášek schováte pod p

Závěrem si dovolím jednu praktickou radu. Až budete vybírat rozkládací pohovku, nesoustřeďte se jen na barvu a tvar. Podívejte se na konstrukci. Kvalitní slatted frame poznáte podle toho, že jednotlivé lišty jsou pružné a mají mezi sebou mezery. Špatné jsou ty, co jsou ze sololitu a praskají. A k tomu připočtěte cenu dekorativní molding. Je to investice v řádu stovek korun za metr, ale výsledek předčí očekávání. Dodá vašemu obýváku punc řemeslné práce, i když jste lišty lepili sami. Najednou nebude váš byt působit jako nouzové řešení pro malý prostor, ale jako promyšlený designový projekt, kde má každý detail své místo. A hosté se budou chtít vra

Úskalí přichází ve chvíli, když potřebujete skloubit click-clack mechanismus s těžkým čalouněním. Některé modely mají sklápěcí systém, který vyžaduje prostor za sebou. Pokud tam dáte dekorativní lišty, musíte počítat s tím, že se o ně sedačka může otírat. Proto jsme zvolili variantu s odsazením. Mezi stěnu a opěradlo jsme nechali pět centimetrů vzduchu a lištu jsme umístili na zeď až za tuto mezeru. Vypadá to, jako by pohovka stála před obrazem. Nikdo nevidí, že za ní je technická rezerva. Takhle detailní práce s prostorem dělá z obyčejného nábytku sofistikovaný kus. A právě tyhle maličkosti odlišují byt, který vypadá jako z katalogu, od domova, kde se ž

Zdravé domácí prostředí totiž nezačíná u vzduchotechniky, ale u toho, na čem spíme a kde trávíme večery. Pokud v malém bytě musíte každý večer přenášet matraci z ložnice do obýváku, dříve nebo později vás to zmůže nejen fyzicky, ale i psychicky. Prach, který tím rozvíříte, se usazuje na všech površích a vy pak dýcháte vzduch plný mikropartikulí. Proto jsem vsadila na pevný slatted frame v kombinaci s kvalitním foam mattress tloušťky 16 centimetrů. Tento materiál nedrží vlhkost, snadno se čistí a při správné údržbě vydrží roky bez proleženin. A právě pevný a prodyšný základ je základním stavebním kamenem každého zdravého domácího prostře

Další proměnnou je materiál. Pokud máte doma děti, psa nebo jen rádi pijete večeři u televize, velvet upholstery může být překvapivě praktická volba. Samet s krátkým vlasem je totiž velmi odolný proti žmolkování a skvrny se z něj dají vyčistit vlhkým hadříkem mnohem snáz než z hrubé lněné tkaniny. Navíc působí luxusně, aniž by křičel „pozor, neposazuj se”. Hra s texturami je ostatně to, co odlišuje průměrný byt od prostoru, který působí kurátorsky. Kombinace sametového čela, dřevěných nožek a kovového mechanismu vytvoří vizuální napětí, které udrží pozornost. A když už jsme u stability – pull-out sofa s výsuvným rámem je často stabilnější než sklápěcí modely. Rám se vysune po kolejničkách a matrace leží na pevné konstrukci, ne na hubených drátech. Testoval jsem osobně tu variantu, kdy se sedák posune dopředu a opěradlo sklopí, a musím říct, že pro každodenní použití je to mechanicky nejčistší řeše

Neméně důležitý je i samotný mechanismus skládání. Typická click-clack mechanism má jednu obrovskou výhodu: nepotřebujete žádný úložný prostor na složenou matraci, protože lůžko vznikne přímo z opěradla. U mého modelu stačí jediný pohyb nahoru a opěradlo se sklopí do vodorovné polohy. Zkontrolujte ale, jestli pojistka opravdu cvaká. Levné varianty často drží jen napůl a po pár týdnech se začnou samovolně sklápět. Ve zdravém domově musíte mít jistotu, že host v noci nespadne na zem, protože se opěradlo samo slož

Někdy stačí jedna lišta umístěná ve správné výšce, aby zlomila nudnou plochu. Zkoušeli jsme různé varianty. Nejprve jsme chtěli tapetu, ale báli jsme se, že bude v malé místnosti křiklavá. Pak jsme zkoušeli výmalbu dvěma barvami, ale přechod byl vždycky křivý. Až dekorativní molding vyřešila problém elegantně. Jednoduše jsme ji natřeli stejnou barvou jako zeď, jen o pár odstínů tmavší. Výsledek je decentní, ale jasně patrný. Stěna vypadá jako tapetovaná, přitom je to jen hladká omítka s nalepenou lištou. Hosté si často všimnou, že je něco jinak, ale neumí to pojmenovat. To je přesně ten kýžený ef