Pro jištění sebe sama je klíčové tzv. průběžné jištění, kdy si po každém kroku zakládáte postupové jištění (expresku, skobu nebo friend). Lano se protahuje karabinou, čímž se zkracuje délka případného pádu. Důležité je, že jistidlo musí být vždy úložné prostory v malém bytě úrovni hrudníku, ne výše, protože jinak by pádu předcházela „páka” přes rameno a ztratili byste kontrolu. Při zakládání jištění dbejte na to, aby byl kámen suchý a bez písku – kluzký povrch může způsobit vytržení skoby.

Před nákupem si proto vždy položte otázku: co budete s lanem dělat v 95 procentech případů? Pokud lezete na barvy stěn do obývákuě a občas na pískovci, kupujte dynamické lano o průměru 9,4 až 10,2 milimetru – kompromis mezi hmotností a životností. Pokud stavíte kotvy, slaňujete nebo pracujete ve výšce, statické lano o průměru 10,5 až 11 milimetrů je správná volba. Nikdy nekupujte jedno lano na všechno. To je druhý častý omyl: mít jediné lano, které „stačí na všechno”. Výsledek je vždy kompromis, který vás v zradí.

Prvním krokem je umět zhodnotit situaci a zajistit bezpečnost vlastní i zraněného. Vždy se zastavte, zhluboka se nadechněte a zkontrolujte, zda nehrozí další nebezpečí – padající skály, proudící voda nebo dopravní provoz. Teprve poté zjistěte, zda je postižený při vědomí. Pokud nereaguje na oslovení ani zatřesení, zakloňte hlavu a zkontrolujte dýchání. Neztrácejte čas hledáním signálu na mobilu, vaše ruce a hlava jsou nyní nejdůležitější nástroje. Typická chyba: hned začít ošetřovat krvácející ránu, aniž byste zkontrolovali dýchání. To může stát život.

Když se věnujete adrenalinu, ať už jde o lezení, paragliding, rafting nebo jízdu na horském kole, vaše bezpečnost stojí na dvou pilířích: prevence a připravenost. Kurz první pomoci rady pro rekonstrukci adrenalinové sporty není jen o papíru, ale o konkrétních dovednostech, které můžete použít v terénu, kde se běžná pravidla mění. Než vyrazíte, měli byste ovládat základní úkony, které vám umožní reagovat rychle a účinně, i když je kolem vás tma, zima nebo hluk.

Jak poznat, že je nutná evakuace? Ne každé zranění vyžaduje volání horské služby. Pokud postižený může chodit a rána je povrchová, bez většího krvácení a bez známek infekce, je možné pokračovat v sestupu vlastními silami. Ale pozor: pokud se objeví silná bolest, otok, deformita končetiny, necitlivost, porucha vědomí nebo zmatenost, okamžitě zastavte a přivolejte pomoc. Typickou chybou je podcenit úraz a pokračovat v chůzi, což vede k dalšímu poškození. Vždy platí: raději zavolat zbytečně než pozdě.

Vícedélkové lezení je další level, který vyžaduje zkušenosti s jištěním, ale i znalosti stavění vlastních jištění. Pokud přejdete na vícedélky bez předchozího tréninku na jednodélkách, riskujete. Začněte s kratšími cestami a s partnerem, který už vícedélky leze. Naučte se efektivně měnit vůdce, spolupracovat na stanovišti a hospodařit s materiálem. Důležité je také zvládnout psychickou zátěž, protože na vícedélce nejste pod dohledem a musíte se spolehnout sami na sebe.

Poslední rada se týká označení. Na každém laně najdete štítek s normou EN 892 (dynamické) nebo EN 1891 (statické). Pokud tam tento údaj chybí nebo je nečitelný, lano nekupujte – i kdyby bylo sebelevnější. Výrobce, který normu neuvádí, nemá co skrývat? Spíš naopak. Správné lano vám vydrží roky, pokud ho budete používat jen k tomu, k čemu bylo vyrobeno. Až budete příště stát pod cestou a přemýšlet, jestli se vyplatí sáhnout po tom starším kuse ze sklepa, pamatujte: pád nečeká na to, až si vzpomenete, co je statické a co dynamické.

Při jištění spolulezce se používají dvě hlavní metody – částečné brzdění a dynamické jištění. Částečné brzdění znamená, že lano prochází jistítkem s mírným odporem, takže pád je postupně zastavován. Dynamické jištění se používá, když hrozí tvrdý dopad – uvolníte lano tak, aby se pád prodloužil, ale zároveň nedopadl na skálu. Prakticky to znamená, že pravou rukou držíte lano pod jistítkem, levou nad ním, a při pádu necháte lano proklouznout, ale jen v kontrolované míře. Chybou je držet lano příliš pevně – to může způsobit prudké zastavení a náraz do skály.

Praktické pravidlo pro obě techniky: vždy před lezením zkontrolujte stav lana, jistítka a karabin. Oprýskané lano, opotřebená karabina nebo špatně zacvaknutá expreska jsou častou příčinou nehod. Při jištění spolulezce si předem domluvte signály – když lezec řekne „pojď”, znamená to, že máte začít uvolňovat lano; když řekne „stojí”, okamžitě lano zablokujte. Ujištění vlastní osoby vyžaduje, abyste si vždy po založení jištění zkontrolovali, zda je karabina řádně zacvaknutá a lano v ní vede správně.