Hnědé skvrny na listech, které se objeví krátce po zálivce, nejsou náhodné. Nejčastěji jde o reakci na přebytek vody v substrátu, na studenou nebo příliš tvrdou vodu, případně na kombinaci obojího. Rostlina v přemokřené půdě přestane přijímat živiny, kořeny začnou odumírat a vodivá pletiva se ucítí. První viditelný důkaz se obvykle objeví na okrajích nebo špičkách listů, odkud se skvrny šíří dál. Než začnete cokoli stříkat nebo přihnojovat, ověřte, co se děje pod povrchem.
Perlit a vermikulit se v substrátech pro pokojové rostliny objevují často, ale málokdo přesně ví, kdy použít který. Perlit je expandovaný vulkanický sklovitý materiál, který se při zahřátí nafoukne do podoby bílých zrnek. Vermikulit vzniká podobně, ale z minerálu slídy, a na rozdíl od perlitu drží vodu a živiny. Oba zlepšují strukturu zeminy, ale každý jinak.
Typické chyby vznikají zanedbáním tří věcí. První je vzdálenost od skla: čím blíž, tím větší výkyvy teplot, ale i vyšší riziko popálení. Druhá je orientace vůči topení a klimatizaci, které vysušují vzduch a zkreslují nároky na vlhkost. Třetí je zapomenutí na rotační režim – rostliny za oknem rostou za světlem, takže je jednou za týden otočte o čtvrtinu, aby se nevyklonily na jednu stranu. Pokud listy žloutnou uprostřed léta, hledejte příčinu v přímém poledním slunci. Když se vytahují a řídnou, chybí světlo a rostlina patří blíž k oknu nebo na jižnější stranu.
Dospělé mušky chytíte žlutými lepovými destičkami zapíchnutými do substrátu. Žlutá barva je přitahuje, lep je udrží. Destičky vyměňujte, jakmile jsou plné, jinak přestanou fungovat. Dobře poslouží i jednoduchá domácí past: do sklenice dejte trochu jablečného octa, přidejte kapku prostředku na nádobí a sklenici zakryjte potravinářskou fólií s několika malými dírkami. Mušky se dostanou dovnitř, ale ne zpět.
Co dělat, když už skvrny vidíte Napadené listy neodstraňujte hned, pokud nejsou měkké nebo plesnivé — slouží jako ukazatel, zda se stav zlepšuje, nebo zhoršuje. Rostlinu přesuňte na světlé místo bez přímého poledního slunce a na dva až tři týdny přerušte hnojení. Pokud substrát zapáchá nebo je na povrchu bílý povlak, vyjměte rostlinu z květináče, prohlédněte kořeny a odstřihněte tmavé, mazlavé části čistými nůžkami. Zbytek kořenů propláchněte vlažnou vodou a zasaďte do čerstvého, vzdušného substrátu s perlitem nebo kůrou. Nový květináč by měl být jen o jeden až dva centimetry větší než kořenový bal.
Prevence je jednodušší než záchrana. Zalévejte méně často, ale důkladně, dokud voda neproteče drenáží. Mezi zálivkami nechte substrát proschnout podle nároků konkrétního druhu, ne podle univerzálního pravidla. Každé dva až tři roky rostlinu přesazte do čerstvého substrátu, protože ten starý ztrácí strukturu a hromadí soli. Když se i po těchto krocích objeví nové hnědé skvrny, zkontrolujte světlo a teplotu v místnosti — často stačí přemístit květináč o půl metru dál od radiátoru nebo okna.
Jak přesadit, aby to rostlina přežila Přesazujte na jaře nebo na začátku léta, kdy je rostlina ve vegetačním období. Nový květináč by měl být jen o dva až tři centimetry větší v průměru. Příliš velký prostor znamená, že zbytek zeminy zůstane mokrý a kořeny začnou hnít. Před přesazením rostlinu dva dny nezalévejte, substrát se lépe oddělí od kořenů. Otočte květináč dnem vzhůru, podržte rostlinu u báze a jemně poklepejte. Pokud drží, projeďte kolem vnitřní stěny nožem.
Pozor na rostliny s ochmýřenými nebo sametovými listy, jako jsou africké fialky, begonie nebo některé sukulenty. Ty se nesmí otírat mokrým hadrem vůbec. Voda zůstává v chloupcích, způsobuje hnilobu a listy pak opadávají. U těchto druhů používejte suchý jemný štětec a prach oprašujte jemnými tahy. Stejně tak nikdy neotírejte listy, které mají trny nebo ostré okraje, bez rukavic. A nikdy neotírejte listy rostlinám, které jste právě přesadili nebo které procházejí stresem – mohou reagovat opadem.
Voda z kohoutku bývá tvrdá a obsahuje chlor a vápník, které se u citlivých druhů ukládají v pletivech a způsobují hnědé okraje. Nechte vodu odstát přes noc v otevřené nádobě, nebo použijte vodu dešťovou či převařenou a vychladlou. Teplota vody by se měla blížit teplotě vzduchu v místnosti. Ledová voda šokuje kořeny a poškození se projeví do několika hodin. Zalévejte ke kořenům, ne na listy, protože voda na listech podporuje houbové choroby.
Hnědé skvrny mohou mít i jiné příčiny než zálivku: spálení od slunce, průvan, nedostatek draslíku nebo napadení škůdci. Proto než sáhnete po postřiku, porovnejte, kde se skvrny tvoří. Pokud jsou na listech obrácených ke slunci, jde o spálení; pokud postupují od starších listů, chybí živiny; pokud jsou na rubu listů drobné chomáčky, jde o škůdce. Zálivku a kvalitu vody řešte vždy jako první krok, protože chyby v ní se projeví nejrychleji a nejvíc.
- ID: 444134
Be the first to review “Kdy přesadit pokojovku: co se stane, když to odložíte příliš dlouho”
Reviews
There are no reviews yet.