Typickou chybou je slibovat odměnu za to, že přestane. „Když přestaneš, koupíme ti bonbón” je sice rychlé řešení, ale učí dítě, že vztek je cesta k výhodám. Místo toho odveďte pozornost něčím neutrálním — „Podívej, támhle je kočárek s miminkem” nebo „Pomůžeš mi vybrat jablka?”. Pozornost malého dítěte se dá snadno přesměrovat, ale jen pokud to uděláte dřív, než se záchvat plně rozjede.

Jakmile začnete, zvolte jednoduchý režim. Ráno po probuzení, po jídle, před koupáním a před spaním mu nabídněte, aby se posadilo. Nebuďte ale nervózní, když se nic nestane. Dítě by mělo vnímat nočník jako běžnou věc, ne jako zkoušku. Pochvalte ho za ochotu, i když se mu nic nepovede. Vyhněte se trestům i přílišnému odměňování sladkostmi. Lepší je říct: „Dnes se ti to povedlo u nočníku, to je super,” a nechat to být. Dítě se učí hlavně podle vašeho klidného přístupu.

Typickou chybou je dělat úkoly za dítě, když spěcháte. Ráno je hektické, ale pokud budete oblékat předškoláka, který to už umí, naučíte ho, že nemusí nic stíhat. Vytvořte proto ranní rituál s dostatečnou rezervou. Oblečení připravte večer, věci na svačinu dejte do spodní přihrádky lednice, aby na ně dítě dosáhlo. Důležité je, že pověříte dítě skutečnou odpovědností, ne jen symbolickým úkolem, který poté sami předěláte. Pokud dítě uklidí stůl a vy po něm utřete zbytky, ztratí motivaci.

Aby se předešlo problémům, je dobré si vést přehled o studiu a příjmech dítěte. Pokud dítě studuje vysokou školu, vyžádejte si potvrzení o studiu vždy k začátku akademického roku. Pokud dítě začne pracovat na dohodu o provedení práce, ověřte si u něj, zda jeho příjem zůstane pod limitem. V případě pochybností je lepší nárok na zvýhodnění v měsíčním zálohovém období neuplatňovat a počkat na roční zúčtování, kde se vše upřesní. Tímto způsobem se vyhnete povinnosti vracet přeplatky i případným sankcím.

Když už k výbuchu dojde, udělejte nejdřív tohle První minuty rozhodují. Zkuste se sehnout na úroveň dítěte, mluvit klidným a tichým hlasem, a hlavně nekřičet. Křik situaci jen přiživí. Řekněte něco jako: „Vidím, že jsi naštvaný, protože chceš tu hračku. Ale teď ji nekoupíme.” Tím dítěti dáváte najevo, že jeho emoce berete vážně, ale hranice zůstává. Držte se krátkých vět, dlouhé vysvětlování v té chvíli nemá smysl.

Pokud se po prvních nadějných dnech objeví náhlý propad a dítě začne dělat pravý opak, nenuťte to. Může jít o dočasnou fázi, kdy potřebuje znovu pocit jistoty. Můžete na pár dní úplně přestat a pak začít znovu, ale s novým přístupem – třeba s nočníkem na jiném místě nebo v jinou dobu. Není žádná ostuda vrátit se k plenám na noc, pokud dítě v noci ještě neudrží moč. Noční sucho přichází obvykle později než denní, a to je naprosto normální. Klíčem je, aby celý proces zůstal bez tlaku a s respektem k tempu vašeho dítěte.

Možná vás překvapí, že po pár týdnech takové změny se zlepší nejen spánek a nálada, ale také schopnost soustředit se. Dítě bude klidnější, méně podrážděné a víc přítomné. A co je důležité – vy sami získáte pocit, že jste udělali pro jeho zdraví víc, než jen zakázali další kreslený film. Stačí jen udělat ten první krok a vydržet alespoň dva týdny, než se nové návyky začnou projevovat.

Dalším rizikovým faktorem je vlastní příjem dítěte. I když dítě studuje, pokud jeho příjem za kalendářní rok přesáhne zákonem stanovenou hranici, nárok na zvýhodnění zaniká. Tato hranice se každoročně mění, a proto je nutné ji sledovat. Typickým případem je student, který má brigádu a vydělá více, než je limit, nebo dostane vysoké stipendium. Rodiče často spoléhají na to, že se příjem dítěte posuzuje až v daňovém přiznání, ale pravda je taková, že pokud dítě ví, že limit překročí, měl by to rodič zohlednit již při měsíčních zálohách.

Co zvládne tříleté a co pětileté dítě? Už kolem třetího roku by dítě mělo zvládnout sundat si ponožky, vyzout boty nebo odnést talíř do dřezu. Ve čtyřech letech se dokáže samo obléknout s malou dopomocí u knoflíků a zipů, umí si nalít vodu z džbánku a namazat chléb měkkým máslem. Pětileté dítě je schopné připravit si jednoduchou svačinu, ustlat postel podle jednoduchého schématu a uklidit si hračky do označených krabic. Nesrovnávejte ale dítě s tabulkami, každé má vlastní tempo.

Studium a příjem dítěte: kdy nárok končí a kdy ještě trvá Nárok na zvýhodnění trvá u nezaopatřeného dítěte, což zahrnuje studium až do věku 26 let. Pozor na to, že rozhodující je den, kdy dítě přestane být soustavně připravováno na budoucí povolání, nikoli konec školního roku. Pokud dítě ukončí studium dříve, například zanechá střední školy a začne pracovat, nárok zaniká prvním dnem následujícího měsíce po ukončení studia. U vysokoškoláků je nutné hlídat přerušení studia, protože během přerušení nárok nevzniká, a to ani v případě, že dítě stále bydlí u rodičů.