Typickou chybou je pokračovat v chůzi ve snu, že se mlha „za chvíli zvedne” a že cesta musí být přece tady. Realita je taková, že mlha může vydržet hodiny a vy mezitím sejdete z cesty. Pokud jste ztratili kontakt s turistickým značením, vraťte se po vlastních stopách, dokud je ještě vidíte. Sníh, bláto nebo rozšlapaná tráva vám pomohou najít cestu zpět. Když už nevidíte ani vlastní stopy, zastavte se a začněte řešit nouzovou situaci. Najděte si úkryt před větrem — může to být skalní převis, hustý smrkový porost nebo dokonce záhrab v sněhu. Hlavní je udržet tělesné teplo a sucho. Mít s sebou čelovku, náhradní ponožky a energetickou svačinu není zbytečnost, ale základ výbavy, který vás může zachránit.

Když už jsi na trase, sleduj, kde šlapeš. Místo mokrého kamene raději obcházej, ale pozor, abys nesešlápl rostlinu nebo se nepřiblížil k okraji srázu. V prudkých sjezdech používej hůlky – pomůžou ti udržet stabilitu. Pokud narazíš na podmáčenou louku, obejdi ji po okraji, kde může být pevnější půda. A pamatuj: v dešti se vyhýbej i skalním stěnám, i když je tam sucho pod převisem – může tam padat kámen nebo voda z říms.

Pokud si nevíte rady, zkuste se vrátit po vlastních stopách. To funguje, pokud jste se nepohybovali příliš dlouho a terén je sjízdný. Vracejte se pomalu, sledujte otisky bot, zlomené větvičky nebo místa, kde jste si museli pomáhat rukama. Typická chyba je zkoušet to zkrátit napříč terénem – tím se odchýlíte od cesty úplně. Pokud se nemůžete vrátit, zůstaňte na místě a začněte pracovat s tím, co máte kolem sebe.

Plánujete výlet do hor a chcete vzít svého čtyřnohého parťáka? Skvělé rozhodnutí, ale jen pokud se připravíte. Pes není batoh, který hodíte do kufru auta. Potřebuje vlastní výbavu, jinak se z příjemného dne může stát nepříjemná zkušenost. Nejčastější chyba? Podcenit délku trasy a spoléhat na to, že si pes poradí sám. Pojďme se podívat, co musíte vzít vždy, a na co naopak často zapomínáte.

Když vás v horách překvapí bouřka, rozhodující jsou první minuty. Nejčastější chybou je pokračovat v chůzi po hřebeni nebo stát pod osamělým stromem. Okamžitě zastavte, zhodnoťte terén a začněte jednat podle jednoduchých pravidel, která vám mohou zachránit život. Čím dříve začnete sestupovat do nižších poloh, tím lépe — ale sestup musí být kontrolovaný a bez zbytečného spěchu.

Orientace podle slunce, mechu nebo hvězd je užitečná, ale má svá úskalí. Slunce vychází na východě a zapadá na západě, ale v létě vás může zmást jeho poloha kolem poledne. Mech roste častěji na severní straně stromů, ale ve vlhkém údolí to neplatí. Hvězdy jsou spolehlivé až za jasné noci. Proto tyto metody berte jako doplněk, ne jako hlavní strategii. Pokud jste v mírném pásmu, zkuste najít potok a sledujte jeho tok – většinou vás dovede k řece, údolí a civilizaci.

Jak minimalizovat riziko úderu blesku Základním pravidlem je vyhnout se vyvýšeným místům, skalním hřebenům a otevřeným pláním. Pokud jste na hřebeni, sestupte alespoň o 100 výškových metrů do údolí nebo do lesa, ale pozor — les nesmí být tvořen výhradně vysokými stromy, které přitahují blesk. Ideální je hustý mladý porost nebo prohlubeň v terénu. Nesmíte se ale schovávat v jeskyni či pod skalním převisem, pokud je úzký a vlhký — povrchové výboje a vlhkost zvyšují nebezpečí.

Další nezbytností je ochrana tlapek. Dlouhá túra po ostrých kamenech nebo rozpáleném asfaltu může psovi poranit polštářky. Přibalte si proto balzám na tlapky, který nanesete před výstupem i během přestávek. Pro náročnější terén zvažte psí botičky. Ne každý pes je ale hned unese, takže je doma předem vyzkoušejte. Zkontrolujte také, zda nemá pes dlouhé drápy – na sestupech by se mohl zranit. Pokud jdete po lesní pěšině, kde nejsou kameny, je to méně rizikové, ale nikdy to nepodceňujte.

Jak najít východisko, když se stromy tváří všude stejně Další praktickou pomůckou je sledování vodních toků. Potok nebo řeka vás vždy dovedou k civilizaci, protože se zpravidla vlévají do větších řek, kolem nichž vedou cesty nebo osady. Jděte po proudu, ale pozor na prudké srázy a bažinaté náplavy – držte se ve vzdálenosti, odkud slyšíte vodu, a nechoďte po samém břehu. Pokud není žádná voda, hledejte v terénu linie, kterých se lidská noha drží nejraději: hřebeny a údolí. Hřeben vám nabízí výhled, ale v hustém lese ho nemusíte vůbec najít; údolí vás svede dolů, kde dřív narazíte na cestu či usedlost. Zvolte jednu linii a držte se jí, i když je to obtížné, protože neustálé přehazování směru je častý zdroj ztracení.