Když se mi do bytu vejde ještě pracovní stůl a knihovna, řeším, kde vzít místo na spaní pro návštěvy z větší dálky. Standardní rozkládací pohovky s tenkou matrací mi připadaly jako trest. Našla jsem ale variantu s click-clack mechanism, který je snadný a rychlý. Ode dneška stačí zatáhnout za pásku, opěradlo se sklopí a během pěti vteřin mám lůžko. Matrace je dostatečně vysoká, aby se na ní dalo spát bez bolesti zad, a navíc je potažena pratelným potahem, což je v bytě s omezeným prostorem pro cizí pachy spása. Tento mechanismus je ideální pro ty, kdo chtějí zachovat styl provence style interiors bez kompromisů v oblasti spánkového komfortu. Stačí přehodit přes sedák lehkou bavlněnou deku v barvě sušené levandule a nikdo nepozná, že se jedná o praktický kus náby

Moje poslední rada směřuje k těm, kdo mají v bytě otevřený půdorys. Oddělit relaxační zónu od jídelního stolu nebo pracovního místa může být oříšek. Zkuste to pomocí textilního závěsu nebo posuvné stěny z knihovny. Já jsem si pořídila vysokou polici na kolečkách, kterou přestěhuju podle potřeby. Když mám hosty, odtáhnu ji a vysunu foam mattress z úložného prostoru pod sedákem. Během minuty vznikne ložnice s soukromím. Bez zdi, bez stavebních úprav. A přes den knihovna funguje jako dekorace a úložiště. To je na tom to kouzelné. Vaše relaxační zóna se může měnit společně s vámi, aniž byste museli bourat zdi nebo shánět firmu na rekonstru

Kupodivu, největší výzvou nebyl nábytek, ale doplňky. V malém obýváku nesmíte mít pocit, že jste v muzeu lidové architektury. Jeden hrnec na zdi? Stačí. Místo celé sbírky keramiky jsem zvolila tři staré dřevěné misky na poličce nad postelí s úložným prostorem. A místo těžkých závěsů z pytloviny lehké lněné rolety, které propouštějí světlo a zároveň zakryjí výhled do dvora. Každý kus musí mít svůj důvod, jinak se z malebného interiéru stane skladiště. Menší může být opravdu krásněj

Pokud patříte mezi ty, kteří doma přijímají hodně hostů, pak víte, že ráno je největší priorita rychle uvařit kávu a nezapomenout, kde leží čistý šálek. Můj home coffee corner má proto přesně stanovený rituál. Večer po večeři doplním zásobník zrn, vyprázdním odpadní misku a položím na tácek dva hrníčky. Ráno pak stačí jen zmáčknout tlačítko a za dvě minuty mám espresso. Stejný princip funguje i pro ubytování hostů. Když víte, že přijedou na víkend, připravíte koutek tak, že první ranní kávu zvládnou sami, aniž by vás budili. Ideální je k tomu malý překapávač s termo konvicí, který se vejde na desku širokou třicet centimet

Mám kamarádku, která svůj home coffee corner umístila přímo na desku pod oknem v ložnici. Tam se jí vešel malý french press a konvice, a přitom měla výhled na zahradu. Jenže pak přišly Vánoce a návštěva rodičů na týden. Najednou potřebovala postel pro hosty, ale ložnice byla malá, žádné místo na rozkládací gauč. Nůžkový mechanismus skříňky pod oknem nešel použít, protože tam stál kávový servis. Tehdy si uvědomila, že kávový koutek musí být flexibilní. Začala používat servírovací stolek na kolečkách, který přes den slouží jako odkládací plocha pro kávu a večer se snadno odsune do kouta. Hosté pak spí na nafukovací matraci, ale aspoň není v ces

Když v bytě po ránu vaříte kávu, obvykle stojíte u linky a pak s hrnkem putujete k pohovce nebo stolu. Logika říká, že kávový koutek by měl být co nejblíže místu, kde kávu skutečně pijete. U mě to znamenalo využít roh mezi oknem a starou knihovnou, kam se vešel úzký stolek široký jen čtyřicet centimetrů. Na něj jsem postavila pákový kávovar, vedle něj plechovku s kávou a jeden porcelánový podnos. Celá sestava zabírá plochu menší než klasický dřez, ale ráno mi ušetří deset kroků tam a zpět. Problém byl jen s místem na šálky, ale to vyřešila police nad stolem, která zároveň slouží jako malá galerie pro šálky z c

Mnozí z vás se bojí pořizovat sofa bed, protože mají v paměti ty kovové konstrukce, co drásaly podlahu. Dnešní click-clack mechanismus je úplně jiný level. Stačí zvednout sedák, ozve se jemné cvaknutí, sklopíte opěradlo do roviny a během deseti vteřin máte lůžko. Žádné páčení, žádné kletby u večerního rozkládání. Já osobně mám takový kousek v pracovně, kde trávím dopoledne, a odpoledne si ho přetvořím na místo pro odpočinek. Slatted frame, neboli lamelový rošt, je u tohoto typu zásadní. Zajišťuje proudění vzduchu pod matrací, takže se v ní netvoří plísně. A navíc se přizpůsobí tvaru těla, což u starých pružinových konstrukcí nehroz

Nesmíme zapomenout na vizuální stránku. Útulnost není jen o funkci, ale i o tom, jak se v místnosti cítíte. Vsadila bych na velvet upholstery. Sametový povrch působí hřejivě a tlumí zvuk – v paneláku je to dar z nebes. Navíc se na něm nedrží prach tolik jako na hrubém lnu. Jen pozor na barvu: tmavě modrá nebo smaragdová zelená vypadá luxusně, ale v malé místnosti ji kombinujte se světlými stěnami, aby prostor nepůsobil stísněně. Mám klientku, která si pořídila sytě růžový sametový sofa bed a do podhlavníků schovává přikrývky. Hosté u ní vždycky obdivují, jak to hezky ladí s polštáři, a vůbec netuší, že za pár minut se sedačka promění v lůžko. To je přesně ta kouzelná iluze útulného interi