Když přijde na výběr spotřebičů, neházejte peníze za velké značky. Malá kuchyň miluje tichý provoz. Lednici kupujte pod linku, ideálně 60 cm širokou s mrazákem dole. Troubu si pořiďte kombinovanou s mikrovlnkou. A pokud vaříte jen občas, stačí vám jedna plotýnka. Já osobně mám indukční vařič, který skladuju ve skříni a vytahuju jen když vařím. Zní to jako kompromis, ale uvolní to místo na pracovní desce, kterou pak můžete využít na přípravu jídla nebo jako místo, kam odložíte notebook při práci z domova. Nezapomeňte na osvětlení. Jedno bodové světlo nad dřezem je fajn, ale pokud si pod horní skříňky pásek, rázem získáte iluzi většího prostoru a lépe uvidíte na kráje

Asi nejtěžší lekce, kterou jsem se naučila, je omezit se na minimum nádobí. Místo dvanácti hrnců stačí tři. Místo šesti plechů jeden univerzální. A talíře? Čtyři hluboké, čtyři ploché, čtyři misky. Víc nepotřebujete, protože hostů stejně nepřijde interiéry v rustikálním styluíc, než kolik máte místa u stolu. A když už mluvíme o stole, nepleťte se do fantazií o rozkládacím masivu. Pokud máte opravdu malý půdorys, vsaďte na skládací desku připevněnou na zeď, kterou po večeři složíte a získáte zase volný prostor. U mě tato deska slouží i jako pracovní plocha při žehlení a jako místo pro květináč s bylinkami. Když jsem konečně pochopila, jak navrhnout malou kuchyň, zjistila jsem, že to není o dokonalosti, ale o plynulém přechodu mezi vařením, jídlem, spaním a živo

První krok je obrnit se proti „kuchyňským slevovým akcím”. Věřte, že největší nepřítel malé kuchyně není malý prostor, ale utopie, že se sem vejde celá Ikea včetně trouby na pečení. Osobně jsem skončila s dvouplotýnkovou indukcí a minitroubou, která se dá postavit na linku. Zní to málo, ale věřte, že na dva lidi stačí. Klíčové je promyslet vertikálu. Police až ke stropu, na ně sklenice, koření a sezónní talíře. Každou volnou stěnu využijte na magnetické lišty na nože nebo držák na papírové utěrky. A pak přichází na řadu to nejtěžší: jak skloubit vaření s přespáváním hostů. Protože malá kuchyň je často součástí obývacího pokoje, musíte myslet na multifunkční náby

Každý, kdo někdy řešil malý byt, ví, že největší noční můra je absence úložného prostoru na ložní prádlo. Kde schovat polštáře a deky, když nemáte šatnu? Řešení je prosté: bed with storage. Pokud máte místo na postel, kupte rám s výsuvnými šuplíky. Já mám pod svou spaní dokonce tři velké boxy na zimní bundy a povlečení. Ale pozor, když máte v kuchyni jen pár metrů, musíte být vynalézaví. Využijte prostor pod dřezem na mřížkový organizér na čisticí prostředky. Nad dvířka skříní přilepte háčky na utěrky. A pokud máte barový pult jako jediný stůl, udělejte ho s odkládací plochou, kterou lze vysunout. Malý trik: zkuste police do rohu, které se točí. Dřív jsem měla slepý roh, kam se dalo strčit jen dvě zapomenuté konzervy, teď tam mám otočný karusel na koření a ol

Jenže pak přišla realita. Hosté. Klasická situace: máte na víkend kamarády, ale žádnou volnou ložnici. Pohovka v obýváku je sice hezká, ale spát na ní je utrpení. Tady jsem narazila na první opravdový problém – ne každé zrcadlo se hodí do multifunkčního prostoru. Když jsem do malého pokoje pořídila rozkládací sedačku s úložným prostorem, musela jsem přemýšlet, kam s velkým zrcadlem. Pověsit ho naproti pohovce by znamenalo, že při spaní by se v něm hosté odráželi v celé své kráse, což není zrovna komfortní. A na vedlejší stěnu se nevešlo, protože tam byla skříň na míru. Nakonec jsem zvolila menší nástěnné zrcadlo s tenkým kovovým rámem, které jsem umístila šikmo vedle okna. Rozdíl byl obrovský – místnost zůstala opticky větší, ale nikdo už neměl pocit, že se na něj z druhého konce místnosti někdo dí

Když máte byt o rozloze 3+1 nebo garsonku, každý centimetr se počítá. A najednou přijde řeč na to, že by u vás chtěla přespat teta z Brna nebo kamarád z vysoké. Lehátko na zemi neprojde, nafukovací matrace praskla a vy stojíte před otázkou – jak sladit denní posezení s nočním odpočinkem? Tady vstupuje do hry promyšlený open space interiérový design rodinného domu. Nejde jen o to hodit do rohu sedačku, která se dá sklopit. Jde o to, aby celý prostor dýchal, měl jasné zóny a přitom se v něm dalo v klidu spát. Vyzkoušela jsem si to na vlastní kůži v panelákovém bytě o 36 metrech a můžu říct, že bez správného kusu nábytku by to byla katastr

Moje první zkušenost s pracovním koutem v ložnici byla katastrofa. Měl jsem malý byt 1+kk, kde jediným úložným prostorem byla skříň hluboká šedesát centimetrů a postel, pod kterou se dalo nacpat jen pár krabic od bot. Přenosný notebook jsem pokládal na polštář, seděl se skrčenýma nohama a po dvou hodinách mě bolela záda víc než po celodenní túře. Tehdy jsem pochopil, že work area in the bedroom není luxus, ale nutnost. Jenže jak ho zařídit, aby to nevypadalo jako levná kancelář uprostřed spacího království? Klíč je v chytrém výběru nábytku, který dělá víc věcí najednou. A hlavně musíte zapomenout na klasický psací stůl, který zabere půl místno