Množení řízky je nejjistější cestou k rostlině se stejnou barvou. Odřízněte vrcholový řízek s dvěma až třemi listy, spodní listy odstraňte, řez nechte zaschnout a zasaďte do vlhkého perlitu. Držte teplo a vlhko, ale ne mokro. Kořeny se objeví za tři až šest týdnů. Nová rostlina potřebuje stejné podmínky jako mateční — jinak se barva opět vytratí.
Přesazení rychle rostoucí pokojovky má svá pravidla. Nový květináč by měl být jen o dva až tři centimetry větší v průměru, ne o mnoho. Příliš velký prostor znamená, že substrát zůstává mokrý příliš dlouho a kořeny mohou uhnívat. Substrát volně prosejte mezi prsty, odstraňte staré ztvrdlé hrudky a opatrně uvolněte kořeny. Pokud jsou kořeny silně propletené, můžete je lehce rozvolnit, ale nikdy je netrhejte násilím. Po přesazení rostlinu nezalijte hned vydatně – počkejte dva až tři dny, aby se případné poškozené kořeny stačily zahojit.
Nejčastější chyba při odjezdu na dovolenou je zalít rostliny “do zásoby” těsně před cestou. Přemokřený substrát bez přístupu vzduchu začne hnít a rostlina uhyne dřív než ta, kterou byste nechali bez vody. Záleží na délce cesty a na tom, jaké rostliny máte. Jinak se připravuje kaktus, jinak fíkus a jinak bylinky v truhlíku.
Druhá častá chyba je přesazení do květináče bez drenážních otvorů. Voda se v něm hromadí a kořeny se doslova topí. Pokud má nádoba jen jednu dírku, stačí, ale musí být průchodná a nesmí ji ucpat kamínky nasypané na dno. Ty ve skutečnosti odtékání vody spíš brzdí, protože vytvářejí vrstvu, do které se vsakuje vlhkost a drží se tam. Drenážní vrstva z keramzitu má smysl jen v nádobách bez otvorů, kde slouží jako zásobárna, ne jako odtok.
U rostlin, které rostou pomalu nebo mají rády těsnější prostor, je lepší zvolit květináč jen o málo větší a přesazovat častěji. Mezi takové patří třeba vánoční kaktus, sansevieria nebo většina sukulentů. Naopak rychle rostoucí druhy, jako je fíkus, tradeskancie nebo monster, zvládnou i výraznější zvětšení, pokud mají dost světla a živin. Nikdy ale nepřesazujte rovnou do nádoby, která je dvakrát větší než ta původní — rozdíl v objemu zeminy je příliš velký a rostlina ho nedokáže v rozumné době zpracovat.
Nejčastější chyba je hnojení „na jistotu” před příchodem mrazů. Další chybou je použití hnojiva s vysokým podílem dusíku na zmrzlou nebo zamokřenou půdu. Pokud si nejste jistí, raději počkejte. Zimní hnojení má smysl jen tam, kde rostlina ještě aktivně roste, nebo kde jde o zásobní hnojivo s pomalým uvolňováním. Ve všech ostatních případech rostlinám prospěje klid, ne další živiny.
Základní pravidlo zní: nový květináč by měl mít v průměru o dva až čtyři centimetry větší průměr než ten předchozí. U menších rostlin stačí dva centimetry, u vzrostlých druhů klidně čtyři. Větší skok rostlina nezvládne — kořeny nestačí prokořenit takovou masu zeminy a přebytečná vlhkost v ní začne zahnívat. Právě proto končí mnoho přesazených kytek ve větším květináči s uhnívajícími kořeny, i když majitel zalévá méně než dřív.
Poslední pravidlo se týká materiálu. Terakotové květináče odvádějí vlhkost přes stěny, takže substrát rychleji vysychá — hodí se pro rostliny, které nesnáší přemokření. Plastové a keramické nádoby vlhkost drží, což vyhovuje druhům, které potřebují stále vlhkou zeminu. Pokud si nejste jistí, zvolte raději menší nádobu z materiálu, který trochu dýchá, a zálivku přizpůsobte. Rostlina v dobře zvoleném květináči poznáte podle toho, že po zalití voda během několika sekund proteče do podmisky a listy rostou rovnoměrně po celý rok.
Velikost květináče rozhoduje o tom, jak rychle rostlina poroste, jak často bude potřeba zalévat a zda vůbec přežije přes zimu. Většina pěstitelů řeší substrát, hnojivo a světlo, ale květináč berou jako nutné zlo. Přitom právě v něm vzniká většina problémů, které se později projeví jako žloutnoucí listy nebo stojící růst.
Při samotné zálivce nalij vodu rovnoměrně po celém povrchu, dokud nezačne odtékat spodním otvorem. Po deseti minutách přebytek z podmisky vylij, nikdy ho nenech stát. V zimě, kdy rostliny odpočívají a světla je málo, zálivku výrazně omezte — často stačí jednou za tři až pět týdnů. V létě naopak zalévej důkladněji, ale vždy až po proschnutí substrátu. Voda má mít pokojovou teplotu, studená šokuje kořeny.
Hloubka je důležitější než šířka U většiny pokojových rostlin platí, že hloubka květináče má odpovídat zhruba jedné třetině až polovině jeho průměru. Příliš hluboký květináč znamená, že spodní vrstva substrátu zůstává trvale mokrá, protože se k ní kořeny nedostanou. Výjimku tvoří druhy s dlouhým kůlovým kořenem, jako jsou palmy nebo některé sukulenty, které hlubší nádobu ocení. Naopak rostliny s mělkým kořenovým systémem, třeba kapradiny nebo africké fialky, strádají v květináči, kde voda stojí pod kořenovým balem.
- ID: 399584
Be the first to review “Když odjíždíte na dovolenou, rostliny přežijí díky těmto sedmi trikům”
-
81 Rue De La Mare Aux Carats
Reviews
There are no reviews yet.