Skok na člověka řešte dřív, než pes zvedne přední tlapy Nejdůležitější je načasování. Ve chvíli, kdy pes sbírá odraz, udělejte dva kroky vzad a jemně ho stočte stranou. Tím mu vezmete rovnováhu i cíl. Pokud už skočil, nechte ho dokončit pohyb, ale nepřidávejte ruce, kolena ani slovní napomínání. Pozornost je pro psa odměna, i když je negativní. Otočte se bokem, zkraťte vodítko na půl metru a vyčkejte, dokud se neuklidní. Teprve pak ho pochvalte a pusťte dál.
Po návratu domů přepravku neuklízejte. Nechte ji otevřenou, dejte tam pamlsek a nechte kočku, ať si sama zvolí, kdy vyleze. Pokud si přepravku spojí s bezpečím a jídlem i po nepříjemné cestě, příští odjezd bude výrazně klidnější. Nejde o trik, ale o důslednost – kočka potřebuje vědět, že přepravka není past, ale místo, které zná.
Obojek proti blechám, který ještě před pár týdny fungoval spolehlivě, najednou přestal zabírat. Pes se znovu škrábe, nacházíte na něm živé blechy nebo drobné černé tečky – trus. Nejde o výjimečnou situaci, má ji za sebou většina majitelů. Důvodů je několik a každý vyžaduje jiné řešení. Než koupíte nový obojek, zjistěte, co se skutečně stalo.
Trénujte v klidném prostředí, kde potkáte jednoho člověka denně. Nechte psa sednout na krátkém vodítku, postavte se mezi něj a druhého člověka. Jakmile zůstane sedět, druhý ho může pohladit. Když vyskočí, člověk okamžitě odejde a vy psa odveďte o pár kroků stranou. Po pěti opakováních pes zjistí, že skok kontakt ukončí, zatímco klid ho prodlouží. Celý proces opakujte několik týdnů, ne dní. Vyžaduje to trpělivost, ale výsledek je trvalý.
Než začnete porovnávat konkrétní modely, změřte psa ve spánkové pozici. Položte ho na zem, nechte ho přirozeně se stočit a změřte obě vzdálenosti: od špičky čumáku k ocasu a přes ramena. Průměr pelíšku by měl odpovídat zhruba vnitřnímu průměru, který je o třetinu větší než šířka stočeného psa. Příliš velký pelíšek nutí psa hledat oporu u stěn, příliš malý ho tlačí do nepřirozené polohy a po pár nocích ho přestane používat.
Při nákupu si vodítko přeměřte na sobě. Postavte se a nechte ruku viset volně podél těla. Vzdálenost od ruky k zemi je horní hranice pro městskou délku; delší vodítko už pes může napnout, aniž byste udělali krok. Zkontrolujte také šířku a materiál: tenké šňůrky se zaříznou do ruky a kloužou, ploché popruhy se lépe drží. Karabina má být dost velká, aby se dala snadno a rychle připnout jednou rukou, ale ne tak těžká, aby při chůzi mlátila psa do hrudníku.
Místa, která se zapomínají: podpaží, vnitřní strana zadních nohou, oblast pod ocasem a límec kolem krku. Právě tam vznikají plstěné chuchvalce nejdřív. Jemně tam projeďte hřebenem při každém sezení. Kontrolujte také uši a mezi polštářky, kde se zachytávají chlupy a hrudky podestýlky. Pokud narazíte na tvrdý plstěnec, nestříhejte ho nůžkami naslepo. Kůže je v záhybech tenká a snadno se přeřízne. Plstěnec rozřeďte prsty na menší části, nebo použijte tupý rozřezávač a kraj odstřihněte až tehdy, když vidíte kůži.
Když srst i po týdnech pravidelného česání zůstává mastná, slepená nebo se láme, změňte krmivo nebo navštivte veterináře. Může jít o parazity, kožní infekci nebo problém se štítnou žlázou. Stejně tak, když kočka přestane sama pečovat o břicho a vnitřní strany stehen. Zdravá dlouhosrstá kočka si většinu srsti udržuje sama, ale s podsadou a uzly za ušima jí musí pomoct člověk. Pravidelnost je důležitější než síla a délka jednoho sezení.
Typická chyba je česat mokrou srst. Mokrá dlouhá srst se přetrhává a po uschnutí se zamotá ještě víc. Další chyba je držet kočku za kůži na zádech, aby neutekla. Tím si ji znepřátelíte a příští česání bude boj. Lepší je krátká sezení po dvou až třech minutách, několikrát denně, s odměnou na konci. Pokud kočka vrčí nebo stahuje kůži, přestaňte a vraťte se k tomu později.
Základem je správně nasazené vodítko, které nevisí volně. Pes musí cítit jemné pnutí dřív, než se rozhodne skočit. Jakmile se začne natahovat, okamžitě zpomalte nebo zastavte. Tím se pnutí zvětší, ale nesmí přijít škubnutí. Škubnutí pes vnímá jako útok a může přidat na intenzitě. Místo toho stačí plynule zkrátit vodítko a stát na místě. Pes pochopí, že tah ho nikam neposune.
Vyberte dva hřebeny. Jeden s kovovými zuby s tupými konci na rozčesávání, druhý hustý hřeben nebo kartáč s přírodními štětinami na dohlazení. Plastové kartáče se nabíjejí statickou elektřinou a srst jen lepí na povrch. Na krátké každodenní projetí stačí hřeben, na týdenní kontrolu potřebujete i podhřeben, protože podsada u dlouhosrstých koček tvoří většinu problému. Nářadí mějte jen pro kočku, ne půjčené z koupelny.
- ID: 431126


Reviews
There are no reviews yet.