Praktická údržba začíná u samotné konstrukce. Jednou za měsíc zkontrolujte šrouby a matice v rozích rámu i v uchycení bočnice. Dotáhněte je rukou, ne elektrickým šroubovákem, abyste neprotrhli dřevo. Pokud jsou spoje řešeny kolíky nebo čepy, nepokoušejte se je vytloukat kladivem. Uvolněný spoj se dá zajistit dřevěným klínkem a lepidlem na dřevo. Před aplikací lepidla odstraňte prach a staré zbytky tmelu. Po zaschnutí přebytek opatrně srovnejte rašplí a přebruste jemným brusným papírem.
Před koupí si vždy vyzkoušejte mechanismus, pokud je valenda rozkládací nebo s výsuvným lůžkem. Zjistěte, zda se dá ovládat jednou rukou a zda nemá tendenci se samovolně sklápět. U úložných prostor pod postelí myslete na to, že zásuvky na kolečkách potřebují pevnou podlahu. Na koberci s vysokým vlasem se budou zasekávat. Také nezapomeňte na bočnice – pokud jsou příliš nízké, matrace bude klouzat a při pohybu bude vrzat.
Druhá chyba se týká parozábrany. V podkroví musí být parozábrana na teplé straně izolace, tedy pod sádrokartonem, a musí být dokonale spojitá. Častý omyl je, že se desky montují přímo na parozábranu a vruty se do ní propíchají. Každý vrut je pak tepelný most a místo kondenzace. Parozábranu proto veďte přes latě nebo rošt, vruty přes ni neprocházejte, a pokud už musíte, přelepte každý spoj samolepicí páskou. Přerušená parozábrana v podkroví znamená vlhkost v izolaci a postupně i plíseň na krokvích.
Společenská místnost v penzionu rozhoduje o tom, jestli si hosté večer sednou k sobě, nebo se rozutečou po pokojích. Pohovka je v ní nejdůležitější kus nábytku. Není to gauč do obýváku, kde si lehnete sami. Je to místo, kde se potkávají cizí lidé, kde se čeká na snídani, kde se večer povídá. Tomu musí odpovídat výběr.
Židle je jediná věc, na které nešetřete. Sdílená židle z jídelny po hodině bolí v kříži a nutí k neustálému vstávání. Vyberte židli s nastavitelnou výškou a bederní opěrkou, která se vejde pod stůl. Pokud nemáte místo na druhou židli, zvažte stolek na kolečkách, který po práci zajede pod postel. Zásuvka na kolečkách místo pevné skříně je v malém bytě vždy lepší volba.
Praktické je přidat k valendě tenkou skládací podložku, kterou přes den zastrčíte za ni, a noční stolek na kolečkách, který odjedete stranou. Hosté ocení i vlastní lampičku a prodlužovačku, protože zásuvka bývá daleko. Pokud valendu nepoužíváte měsíce, jednou za čas ji rozložte a zkontrolujte šrouby. Povolený spoj vrže a ničí matraci. Až budete příště uklízet obývací pokoj, zkuste si představit, že tu má někdo spát celý týden – podle toho poznáte, zda je vaše volba správná.
Uložená valenda pro hosty v obývacím pokoji řeší nedostatek ložnic. Jenže každý, kdo ji někdy rozkládal před návštěvou, ví, že nejde jen o to koupit první model, který se vejde do rohu. Rozhoduje především to, jak často hosté přijedou, jak dlouho zůstanou a kolik místa potřebujete v běžném provozu. Pokud to podceníte, skončíte s kusem nábytku, který překáží, vrzá a po pár měsících ho přestanete používat.
Nejdřív si změřte prostor včetně výšky stropu, šířky dveří a dráhy, kterou musíte valendu vytáhnout. Zamyslete se, zda hosté potřebují plnohodnotnou postel na několik nocí, nebo jen nouzové spaní na jednu dvě noci. Podle toho volte tuhost roštu a tloušťku matrace. Tenká matrace složená v konstrukci po čase ztvrdne a vytvoří boule. U levnějších modelů se často vyplatí dokoupit lepší matraci zvlášť, protože původní bývá příliš měkká.
Častou chybou je kupovat valendu s úložným prostorem, který se plní ložním prádlem, a pak zjistit, že ji kvůli tomu nejde složit. Uvnitř bývá málo místa a mechanismus se zasekává. Raději zvolte jednodušší konstrukci a prádlo skladujte jinde. Také se vyhněte modelům, které se rozkládají jen na jednu stranu, pokud s ní nemáte dost místa u zdi. Některé valendy se vytahují dopředu a potřebují i přes metr volné podlahy.
Před koupí si v prodejně valendu sami rozložte a zase složte. Zkontrolujte, zda se kolečka nešprajcují, zda drží zajišťovací mechanismus a zda se matrace neposouvá. Hlučné kovové díly se dají podložit filcovými podložkami. Pokud je konstrukce z laminované dřevotřísky, dávejte pozor na hrany – u levných kusů se odlupují. Kovový rám je těžší, ale obvykle vydrží víc.
Kde ji umístit, aby nepřekážela Uložená valenda patří tam, kde ji můžete rychle rozložit, aniž byste odsunovali stůl nebo televizi. Ideální je podél zdi, ne přes místnost. Nechte kolem ní alespoň půl metru volného prostoru na roztažení a ustlání. Pozor na radiátory a přímé slunce – dřevo i potah se kroutí a blednou. Také myslete na to, že rozložená valenda zabere skoro celou šířku pokoje. Pokud si nejste jisti, postavte si obrys z krabic nebo provazu a zkuste si kolem něj projít. Zjistíte tak, jestli vůbec projdete do kuchyně.
- ID: 468840


Reviews
There are no reviews yet.