Nejdřív si posviťte na poškození a zhodnoťte jeho rozsah. Malá dírka po hřebíku nebo prasklina se opraví jinak než větší otvor po klepnutí klikou. U malých děr stačí povrch zdrsnit jemným brusným papírem, nanést tmel a přetřít barvou. U větších děr musíte vyřezat poškozenou část do pravidelného tvaru, ideálně obdélníku. Okraje seřízněte nožem do mírného zkosení, aby tmel měl do čeho zapadnout. Tím předejdete prasklinám v místě spoje.

Po osazení zárubně opláštěte jednu stranu příčky deskami. Šroubujte je v rozestupu asi 25 cm, hlavy vrutů mírně zapusťte, ale neprotrhněte papír. Desky řežte nožem na sádrokarton a lamino – nařízněte papír, zlomte desku a přeřízněte papír z druhé strany. V místě dveří nechte desky přesahovat přes otvor, pak je vyříznete až po opláštění celé plochy. Mezery mezi deskami musí být minimální, ideálně 3–5 mm, aby se do nich dostal tmel.

Po vyplnění dutin přiložte sádrokartonové desky a šroubujte je do profilů. Dbejte na to, aby vata nevyčnívala za rovinu profilů, protože by zabránila dosednutí desek. Pokud objevíte místo, kde vata trčí, zatlačte ji špachtlí nebo rukojetí kladívka. Větší přesah lze ustřihnout, ale vždy tak, aby vznikl rovný okraj. Nakonec zkontrolujte, že všechny dutiny jsou vyplněné, a to i v horní části u stropu, kde se často zapomíná.

Při montáži sádrokartonu dbejte na to, aby se mezi deskami a izolací nedostaly žádné zbytky stavebního materiálu. Právě ty často způsobí, že vzduchová mezera není souvislá. Před přikrytím sádrokartonem zkontrolujte, jestli je izolace rovnoměrně rozložená a nikde se nepropadá. Pokud by se izolace dotýkala sádrokartonu, vznikne místo, kde se přeruší proudění vzduchu, a hrozí kondenzace. Proto doporučuji izolaci mírně stlačit nebo použít distanční podložky, které zajistí, že se mezera nikde nezúží.

Po zaschnutí penetrace můžete začít s tmelením nebo s nanášením finální omítky. Snažte se ale pracovat bez přestávek, protože každá hodina čekání prodlužuje dobu, po kterou je povrch náchylný k usazení prachu ze vzduchu. Pokud mezi penetrací a malováním uplyne více než dva dny, je lepší stěny ještě jednou otřít vlhkým hadříkem a případně nanést další tenkou vrstvu penetrace. Tím zajistíte, že se vrchní nátěr spojí s podkladem spolehlivě a vaše práce bude vypadat profesionálně.

Montáž bez zbytečných chyb: na co si dát pozor Před samotnou montáží si vždy ověřte, zda máte správný typ profilů – nosné (CD) a montážní (UD) profily se liší průřezem i tloušťkou plechu. Křížový rošt se staví tak, že nejprve připevníte nosné profily ke stropu nebo stěně pomocí závěsů, poté vložíte montážní profily kolmo na ně a spojíte je pomocí křížových spojek (tzv. krabů). Spojky musí být vždy v jedné rovině, aby nevznikaly schody, které by se po opláště jako nerovnosti. Dbejte na to, aby byly všechny spoje pevně dotažené – uvolněný spoj je nejčastější příčinou vrzání hotového stropu.

Při opláštění křížového roštu dejte pozor na směr kladení desek. U dvouvrstvého opláštění se první vrstva připevňuje kolmo na montážní profily, druhá vrstva pak kolmo na první, takže švy obou vrstev se nikdy nesetkají. Desky kotvěte vždy od středu ke krajům, aby se předešlo vzniku bublin. Používejte šrouby do sádrokartonu s jemným závitem, které mají dostatečnou délku, aby prošly deskou a ještě minimálně 10 mm do profilu. Rozteč šroubů u první vrstvy je 30 cm, u druhé 17 cm – to je časté opomenutí, které vede k prohýbání desek.

Po opláštění první strany vložte do dutiny příčky izolaci (např. minerální vatu), která zlepší akustické vlastnosti. Pak opláštěte druhou stranu. Pokud vedete v příčce elektrické kabely, protáhněte je před opláštěním a použijte chráničky. Upozornění: sádrokartonová příčka není nosná, takže do ní nekotvěte těžké předměty bez dodatečných výztuh. Pro police nebo skříňky si předem naplánujte místa a vložte do konstrukce dřevěné hranoly.

Při stavbě sádrokartonové příčky se minerální vata používá především pro zvukovou izolaci a tepelný komfort. Na rozdíl od polystyrenu, který je tuhý a vyžaduje přesné řezání, se vata snadno přizpůsobí nerovnostem a vyplní i drobné mezery. Základní pravidlo zní: vatu vkládejte až po montáži nosné konstrukce, ale před osazením druhé strany příčky. V opačném případě byste museli desky demontovat nebo řezy provádět v omezeném prostoru.

Nejčastější chybou je podcenění překladu. Pokud nad dveřmi necháte jen tenký profil, váha zárubně a dveří způsobí praskliny v sádrokartonu v okolí otvoru. Překlad musí být z dvojitého profilu CW, nebo ještě lépe z dřevěného hranolu vloženého do profilu. Hranol zpevní konstrukci a zabrání deformaci. Stejně důležité je ukotvení zárubně – používejte montážní pěnu a vruty do kovu, ne jen pěnu, protože ta časem ztratí pevnost.