Jeseníky jsou na víkend ideální, protože se dají projít dvěma úplně odlišnými způsoby. Buď zůstanete na hřebeni a budete se přesouvat z kopce na kopec, nebo sestoupíte do údolí a půjdete kolem potoků a vodopádů. Rozdíl mezi těmito dvěma přístupy není jen v profilu trasy, ale hlavně v tom, kolik lidí potkáte, na co si dát pozor a co si vlastně odnesete. Pokud si naplánujete víkend bez rozmyslu, skončíte buď na přeplněném úseku, nebo v bahně, které vás přestane bavit po prvním kilometru.
Zastavit znamená skutečně přestat chodit. Posaď se na pařez, dej si napít a chvíli jen dýchej. Panika spotřebovává energii a rozhodování dělá horší. Když se uklidníš, začni si v hlavě skládat, co víš. Odkud jsi vyšel, jak dlouho jdeš, kudy vedla cesta předtím, než zmizela. Tyhle informace máš pořád v sobě a jsou cennější než jakékoli hledání v telefonu bez signálu.
Rytmus je důležitější než síla. Při chůzi po rovině by se hůl měla dotknout země současně s protilehlou nohou. Když vykročíte levou nohou, pravá hůl jde dopředu. Tento křížový vzorec udržuje tělo v rovnováze a šetří energii. Zkuste si to nejdřív pomalu na rovném úseku, dokud se pohyb nestane automatickým. Ve chvíli, kdy budete muset nad rytmem přemýšlet, ztratíte výhodu a únava se vrátí.
Voda teče z kopce a lidi žijí u vody Nejspolehlivější orientační bod v české krajině je voda. Potok nebo říčka tě téměř vždy dovede k nějakému osídlení, k mostu, k cestě, k mlýnu. Najdi vodní tok a jdi po proudu. Nepřekračuj ho, nezkoušej jít proti proudu do kopců, kde pramení. Po proudu se krajina otevírá, přibývají cesty a dřív nebo později narazíš na lidskou stopu. Pokud jsi v rovinatém lese bez vody, drž se jednoho směru. Kráčej pořád stejně, pomáhej si sluncem nebo hodinkami a nezatáčej podle toho, kde je zrovna průchodnější terén. Kroužení je nejčastější chyba: člověk jde zdánlivě rovně, ale jeho levá a pravá noha mají jinou délku kroku, takže opisuje kruh a vrátí se na místo, kde už byl.
Začněte tím, že si změřte délku zad. Není to vaše výška. Potřebujete vzdálenost od sedmého krčního obratle (ten nejvystouplejší na krku, když skloníte hlavu) po kost na bedrech, kterou nahmatáte v pánvi. Tato míra určuje velikost batohu, ne litráž. Prodavači vám často nabídnou batoh podle objemu, ale špatná délka zad znamená, že popruhy tlačí na ramena a bederní pás sedí nízko nebo vysoko. Většina výrobců dělá dvě až čtyři velikosti zad, takže se ptejte na tabulku, ne na dojem.
Volte trasy podle toho, jak jste vybaveni. Pokud nemáte mačky a cepín, vyhněte se strmým svahům a zledovatělým úsekům. Nejbezpečnější jsou široké lesní cesty a hřebenovky s mírným stoupáním. Dobrou volbou jsou trasy v nižších polohách, například v Českém středohoří, v Brdech nebo v okolí Lipna. Naopak Krkonoše a Jeseníky vyžadují zimní výbavu a zkušenosti i na značených cestách.
Spočítejte spotřebu dřív, než začnete shánět vo
Během putování si označuj místa, kudy procházíš. Zlom větev, postav kameny na sebe, udělej zářez do kůry. Když se dostaneš do smyčky, poznáš to a nebudeš bloudit dvakrát stejně. Zároveň tě hledající lidé mohou najít podle stop. Pokud máš telefon, sleduj, kolik má baterie. Zapni ho jen na chvíli, zkus najít signál a pak zase vypni. Volání na tísňovou linku funguje i bez signálu operátora, ale jen tam, kde je vůbec nějaká síť.
Ztratit se v lese se stane rychleji, než si člověk myslí. Stačí sejít z vyznačené cesty kvůli houbám nebo kvůli zkratce a za deset minut nepoznáš, odkud jsi přišel. První instinkt bývá zrychlit a jít dál, dokud něco nenajdeš. To je přesně ten postup, který lidi dostane do problémů. Místo toho se zastav.
Když narazíš na cestu, nerozbíhej se po ní bez rozmyslu. Zastav a urči, kterým směrem vede k civilizaci. Vyznačené turistické cesty mají značky na stromech, ale v horách se značení často ztrácí pod sněhem nebo v mlze. Spolehlivější je jít po cestě, která je širší, sjízdná pro auto nebo má vyjeté koleje. Taková cesta někam vede, zatímco lesní pěšinka může být jen stahovačka dřeva a skončit v bažině.
Největší chyba je jít dál, když se stmívá. Za tmy se ztratí i člověk, který cestu zná. Najdi si místo na přenocování, ideálně u vody, kde je slyšet tok a kde se dá rozdělat oheň. Přes noc se ochlaď, odpočiň si a za světla uvidíš věci, které ti ve tmě unikaly. Ráno vyraz po proudu nebo po širší cestě a měj u sebe pořád něco k pití. Žízeň je horší společník než tma.
- ID: 437909
Be the first to review “Když se ztratíš v lese, zastav se a najdi potok”
Reviews
There are no reviews yet.