Nejprve si rozvrhněte, co budete podávat. Ideální jsou pokrmy, které se dají jíst bez příboru, nebo ty, které hosté naberou přímo do vlastních misek. Skvěle fungují jednohubky, chlebíčky, mini quiche, zeleninové tyčinky s dipem, nebo třeba tortilly s různými náplněmi. Vyhněte se tekutým jídlům, která vyžadují hluboký talíř – pokud je přesto chcete, připravte je jako polévku v malých skleničkách, které si hosté přinesou. Vždy počítejte s tím, že jídlo musí být snadno uchopitelné, aby se obešlo bez plastového nádobí.

Častou chybou je kupovat láhev podle vzhledu na úkor funkčnosti. Pastelové barvy a sametové povrchy jsou sice hezké, ale rychle se odírají a špatně se udržují. Podobně nevhodné jsou láhve s fóliovými potisky, které se po pár mytích olupují a znečišťují vodu. Mnohem praktičtější je jednobarevný matný povrch nebo nerez s hrubým úchopem. Pokud si láhev budete vybírat osobně, nikdy nekupujte bez vyzkoušení – držte ji v ruce, otevřete víčko a zkontrolujte, jak sedne do dlaně.

Jak na střih a šití, aby plenka seděla a neprosakovala Základem je přesný střih. Nakreslete si tvar přesýpacích hodin nebo obdélník se zaoblenými rohy podle velikosti dítěte. Nezapomeňte na přídavky na švy alespoň jeden centimetr. Pro vložky stačí jednoduchý obdélník, který se skládá ze tří vrstev savé látky. Když šijete plenku, vložte mezi vnější PUL a vnitřní savou vrstvu ještě jednu tenkou bavlnu, která zvýší savost. Švy prošijte dvojitě, u PUL použijte jehlu určenou pro úplet a nastavte delší steh, abyste látku nepoškodili.

Když si pořizujete opakovaně použitelnou láhev na vodu, první věc, kterou byste měli zvážit, není design, ale materiál. Nejčastěji narazíte na nerez, sklo, Tritan a polypropylen. Nerez a sklo jsou nejodolnější vůči zápachu a skvrnám, ale sklo je křehké a těžké. Tritan je lehký a nerozbije se, ale při delším používání může absorbovat pachy. Polypropylen je cenově dostupný, ale hůře se čistí a může zadržovat bakterie ve škrábancích. Vyberte si podle toho, kde budete láhev nosit a jak často ji budete mýt.

Přechod kanceláře na provoz bez plastů obvykle začíná velkým úklidem a nákupem drahých „ekologických” pomůcek. Jenže skutečná změna nespočívá v jednorázovém nákupu, ale v nastavení systému, který plasty přestane generovat. Než vytáhnete krabice na tříděný odpad, projděte si sedm kroků, které vám ušetří místo, peníze i spoustu zbytečných řečí o tom, že to nejde.

Další důležitý detail je vůně. Esenciální oleje nejsou nutné, ale pokud je použijete, dejte pozor na jejich kvalitu. Levné oleje s podezřelým složením mohou dráždit pokožku nebo nepříjemně reagovat s potem. Pro začátek volte tea tree olej (má antibakteriální účinky) nebo levanduli (uklidňuje a příjemně voní). Stačí 5–10 kapek na celou dávku. Pokud chcete deodorant úplně bez vůně, vynechte je – kokosový olej sám o sobě má jemnou, příjemnou vůni.

Základní recept zvládnete ze tří ingrediencí: kokosový olej, jedlá soda a škrob (kukuřičný nebo bramborový). Kokosový olej působí antibakteriálně a zanechává pokožku jemnou, jedlá soda neutralizuje kyselé složky potu, škrob nasákne přebytečnou vlhkost. Na poměru záleží – osvědčená je přibližně polovina oleje, čtvrtina sody a čtvrtina škrobu. Vše smíchejte v misce do hladké pasty a naplňte do malé skleničky nebo prázdné nádobky od krému. Pokud chcete tuhou verzi, přidejte včelí vosk, který směs zpevní. Stačí ho rozpustit ve vodní lázni a vmíchat do olejové části.

Na závěr si připravte plán na mytí nádobí. Pokud máte myčku, je to jednoduché – nádobí od hostů můžete průběžně skládat do kuchyně a mýt v dávkách. Pokud myčku nemáte, postavte si u venkovního stolu lavor s teplou vodou a ekologickým saponátem, kam budou hosté odkládat použité talíře a příbory. Snažte se, aby nádobí nebylo příliš znečištěné – zbytky jídla setřete ubrouskem do kompostu, což usnadní mytí. Tím se vyhnete hromadám špinavého nádobí na konci večera a celá oslava zůstane v duchu zero waste.

Výroba přírodního deodorantu doma není žádná věda, ale než se do ní pustíte, je dobré pochopit, jak se liší od běžných antiperspirantů z obchodu. Antiperspiranty obsahují hliníkové soli, které dočasně ucpávají potní žlázy, takže se potíte méně. Přírodní deodorant funguje jinak – nezabrání pocení, ale neutralizuje zápach a omezuje růst bakterií, které ho způsobují. Pokud tedy čekáte, že se nebudete potit vůbec, budete zklamaní. Ale pokud vám jde o to, abyste se cítili svěží bez zbytečné chemie, domácí směs je skvělá volba.

Častou chybou je podcenit množství nádobí, které hosté skutečně přinesou. Raději počítejte s tím, že někdo zapomene – a vy pak nebudete muset improvizovat a sáhnout po jednorázových talířích. Další pastí je servírování příliš mnoho druhů jídel, která vyžadují různé nádobí. Držte se jednoduchého menu, kde se vše dá jíst rukama nebo z jedné misky. A nakonec – nezapomeňte na vlastní příklad: pokud uvidíte, že host váhá, nabídněte mu talíř z vaší kuchyně a ukažte, že to jde bez stresu. Taková oslava nejen ušetří přírodu, ale také přiměje ostatní k zamyšlení, jak snadné to je.