Nejčastější chyba je koupit obojek jednou a nechat ho na kočce i po datu, kdy přestal účinkovat. Další chybou je kombinovat obojek s kapkami nebo tabletami se stejnou účinnou látkou – zvíře pak dostává dvojnásobnou dávku. Vždy si přečti příbalový leták a dodržuj doporučené intervaly. A pokud má kočka blechy opakovaně, řeš příčinu, ne jen následek.
Přechod dělejte minimálně 7–10 dní. Začněte s 10 % nového krmiva a každé dva dny zvyšujte o 10–20 %. U citlivých psů prodlužte na 14 dní. Během přechodu sledujte konzistenci stolice: příliš řídká znamená zpomalit, příliš tuhá znamená přidat vodu. Nikdy nemíchejte granule a konzervy úložné prostory v malém bytě jedné misce dlouhodobě bez důvodu – rozdílná stravitelnost může . Výjimkou je krátkodobé smíchání kvůli chuti.
První návštěva psího hřiště je pro štěně velký krok. Zároveň je to ale okamžik, kdy se rozhoduje o tom, jestli si odnese dobré zkušenosti, nebo si vypěstuje strach a zdravotní problémy. Očkování do tohoto rozhodnutí mluví víc, než se na první pohled zdá. Nejde jen o papírovou povinnost, ale o to, kdy a jak štěně na hřiště vůbec pustit.
Frekvence odčervení tedy není univerzální číslo. Vychází z rizika, které kočka v běžném životě má. Kočka v bytě bez syrové stravy zvládne dvě dávky ročně, venkovní lovec potřebuje dávky čtyři. Jakmile se objeví příznaky nebo se změní životní podmínky, je na místě poradit se s veterinářem a plán odčervení upravit. Nedostatečná nebo nepravidelná péče se neprojeví hned, ale postupně vede k opakovaným nákazám, oslabení zvířete a riziku přenosu na člověka.
Prvním krokem je návnadu nebo zbytky z tlamy co nejrychleji odebrat. Otevřete psu tlamu, prohlédněte dutinu ústní a případné zbytky vytáhněte prstem nebo tupým předmětem. Nikdy nesahejte do tlamy násilím, pokud pes kouše nebo je v křeči — hrozí, že vás poraní a vy ztratíte drahocenné minuty. Zbytky vložte do igelitového sáčku nebo uzavíratelné nádoby a vezměte je s sebou. Veterinář podle vzhledu a zápachu často pozná, o jaký typ jedu jde, a zvolí cílenou léčbu.
Když se kočka rozhodne odejít, nikdy ji štěněti neber ani ho netrest. Nech ji jít. Pes se musí naučit, že kočka má vždy právo odejít. Pokud ji štěně pronásleduje, okamžitě ho přeruš krátkým vodítkem a odveď ho na pár sekund do jiné místnosti. Ne dlouho, stačí deset vteřin. Trest odloučením funguje jen tehdy, když přijde bezprostředně po pronásledování. Po návratu ho zaměstnej hračkou nebo tréninkem povelů. Vybitý pes je klidnější pes.
První týden rozhoduje víc než všechny povely První dny drž štěně na vodítku i doma. Není to krutost, ale způsob, jak mu zabránit v pronásledování. Když se kočka objeví, odměň štěně za to, že se na ni podívá a zůstane na místě. Nepoužívej žádné „ne” ani tahání za vodítko. Stačí krátká pochvala a pamlsek ve chvíli, kdy pes stojí nebo sedí. Opakuj to několikrát denně po dobu pěti minut. Štěně se tak učí, že klid u kočky je výhodný. Typická chyba je nutit je k sobě. Pes i kočka se mají seznámit přes zavřené dveře nebo zábranu, ne tváří v tvář z očí do očí.
Odčervení kočky není jednorázová záležitost, kterou vyřešíte jedinou tabletou. Frekvence závisí na tom, jak kočka žije, co žere a s čím se dostane do kontaktu. Vnitřní parazité se totiž nevyskytují jen u toulavých zvířat. Kočka, která chodí ven, mysliví nebo jí syrové maso, je vystavena riziku neustále. Naopak kočka žijící výhradně doma, bez přístupu ven a bez syrové stravy, má riziko výrazně nižší, ale nulové není. Vejce škrkavek a jiných červů se do domácnosti dostanou na botách, kolečkách kočárku nebo na zelenině ze zahrady.
Před každým odčervením je vhodné zkontrolovat, zda kočka není nemocná, zda nebere jiné léky a zda není březí. U oslabených zvířat se doporučuje nejprve vyšetření u veterináře, který zvolí vhodný typ přípravku. Po odčervení je nutné po dobu několika dní sledovat stolici, případně zvracení, a při neočekávaných reakcích kontaktovat veterináře. Záchod kočky se má po odčervení vyčistit a vyměnit stelivo, aby se kočka znovu nenakazila vajíčky, která se vyloučila. Stejně tak je vhodné umýt misky a podložky, na kterých se mohly zbytky parazitů zachytit.
Základní pravidlo, které se osvědčuje, je odčervovat dospělou kočku chodící ven třikrát až čtyřikrát ročně, tedy zhruba každé tři až čtyři měsíce. Kočku, která nikdy neopustí byt a nežere syrové maso, stačí odčervit dvakrát ročně. Koťata se odčervují častěji: poprvé ve dvou až třech týdnech věku, poté opakovaně každé dva až tři týdny až do odstavení a dále každý měsíc do půl roku. Březí a kojící kočky se odčervují podle doporučení veterináře, protože ne všechny přípravky jsou v této fázi vhodné.
- ID: 478988


Reviews
There are no reviews yet.