Jak zabránit opakovanému zvlhnutí a ztuhnutí Základem je suché a chladné místo. Ideální je spíž, kde se teplota drží mezi 10 a 15 °C, ale poslouží i uzavřená skříňka mimo sporák a troubu. Největší chybou je skladovat suroviny nad hrnci, ve kterých se vaří, nebo vedle rychlovarné konvice – pára pronikne i do zdánlivě uzavřených dóz. Důležité je také vzduchotěsné balení. Skleněné zavařovací sklenice s gumovým těsněním nebo plastové boxy s klipovým uzávěrem jsou mnohem lepší než původní papírové sáčky, které vlhkost snadno propustí. Do nádob vyplatí vložit malý sáček se silikagelem nebo pár zrnek rýže – ta nasákne přebytečnou vlhkost, aniž by změnila chuť.
Vermikompostování v bytě má jednu obrovskou výhodu: vytvoříte si vlastní hnojivo, které je pro rostliny přírodní a šetrné. Nevyžaduje to žádnou elektřinu ani chemii, jen trochu trpělivosti. Jakmile se vám systém zaběhne, zjistíte, že se jedná o nejjednodušší způsob, jak recyklovat kuchyňský odpad přímo u zdroje. A když se vám něco nepovede, nevěšte hlavu. Stačí vrátit se k základům – zkontrolovat vlhkost, krmení a teplotu. Žížaly vám dají šanci, vy jim dejte čas.
Jak na to, aby svačina vydržela čerstvá a nezaneřádila vám tašku Praktický postup: večer si připravte základ, který se nezapaří. Například uvařte vejce natvrdo a nechte je vychladnout. Ráno je oloupejte, přidejte pár rajčat a krajíc celozrnného chleba. Vše zabalte do látkového ubrousku a vložte do krabičky. Pokud máte rádi pomazánky, připravte si je z luštěnin nebo pečené zeleniny a skladujte je v malé skleničce od hořčice. Na svačinu si pak vezměte jen tolik, kolik skutečně sníte. Vyhnete se tomu, že by se zbytek vrátil domů a po pár dnech skončil v kompostu. Důležité je také myslet na to, že některé druhy ovoce, jako jsou jablka nebo banány, dozrávají a mění chuť – pokud je krájíte, pokapejte je citronem, aby nezhnědla.
Jak krmit a co dělat, když to začne zapáchat Krmte žížaly postupně, ideálně jednou za tři až pět dní. Množství odpadu by nemělo přesáhnout zhruba polovinu hmotnosti žížal. Když krmíte, zakryjte zbytky vrstvou novinového papíru nebo suchých listů – nejenže to zabrání zápachu a mouchám, ale také to žížalám dodá potřebný uhlík. Pokud se v krabici objeví ovocné mušky, je to známka, že necháváte odpad na povrchu příliš dlouho. Řešení: přestaňte na týden krmit, do substrátu zapracujte suchý papír a zkontrolujte, zda jsou otvory ve víku opravdu malé.
Mouka, cukr, sůl, ale i koření nebo sušené ovoce – každý, kdo alespoň občas peče či vaří, se setkal s tím, že surovina v zásobníku zvlhla, vytvořila hroudy nebo zcela ztvrdla. Příčinou je téměř vždy vzdušná vlhkost, kolísání teplot a nevhodné skladování. Než ale něco vyhodíte, stojí za to vědět, že mnohé lze zachránit a dalším problémům předejít.
Zero waste svačina není žádná věda, ale chce to trochu plánování. Vyplatí se jednou týdně zkontrolovat, co máte doma, a podle toho sestavit jídelníček na další dny. Když budete mít připravené suroviny i nádoby, ráno vám příprava zabere jen pár minut. Časem zjistíte, že toho, co vyhazujete, je čím dál méně a že vaše taška je lehčí bez zbytečných obalů. A to je přeci dobrý pocit.
Některé suroviny vyžadují specifickou péči. Med má tendenci krystalizovat, což je přirozené – stačí ho dát do misky s teplou vodou, a pokud je sklenice, ohřejte ji ve vodní lázni. Pravý javorový sirup vytvoří na povrchu krystalky, ale ty nejsou na závadu, jen ho před použitím protřepejte. Kakaový prášek a jedlá soda se nejlépe udrží v původním obalu, který po otevření pevně uzavřete, a ještě ho vložte do dózy. Pokud máte mouku, která je tvrdá jako kámen a nejde ji rozdrtit, je to známka, že byla skladována v příliš teplém prostředí – pak ji vyhoďte, protože ztratila všechny vlastnosti.
Přechod na bezodpadovou kancelář obvykle začíná uvědoměním, že většina plastového odpadu nevzniká z velkých spotřebičů, ale z každodenních drobností – propisek, obalů od svačin, kancelářských sponek nebo kelímků na kávu. Nejde o to vyhodit vše najednou, ale postupně nahrazovat jednorázové předměty těmi, které vydrží roky. Základním pravidlem je nejprve zmapovat, co ve vaší kanceláři skutečně končí v koši. Věnujte tomu týden a zapisujte si, co vyhazujete nejčastěji. Často zjistíte, že největší podíl tvoří papírové utěrky, plastové obaly od potravin a psací potřeby.
Pozor na to, co dáváte do lednice. Mouka a cukr tam nepatří, pokud je nepoužíváte do 14 dnů, protože v chladu kondenzuje voda, a surovina pak navlhá ještě rychleji. Koření a bylinky držte v uzavřených skleničkách v temnu – světlo ničí jejich silice a vlhkost je znehodnotí. U sušeného ovoce, ořechů a semínek je největším nepřítelem tuk. Pokud ztvrdnou nebo změknou, nejde o vlhkost, ale o žluknutí – to poznáte podle nepříjemného zápachu, a pak už je jediné řešení vyhodit. Stejně tak plesnivá mouka či koření se musí vyhodit bez milosti, i kdyby byla jen trochu napadená.
- ID: 372477
Be the first to review “Když suroviny vlhnou nebo tuhnou, zachraňte je včas”
Reviews
There are no reviews yet.